Kainovo znamení

„Věčný student... není to hezké, studovat život?“ Špionážní film z rakousko-uherských reálií mě poměrně dostal. Majewského a Körnerovo Kainovo znamení je pro mě ideálním důkazem toho, že historické drama může vedle spostředkování jistého obrazu doby minulé přinést také podobenství sahající do novších dějinných epoch, ba přímo součanosti. Tenhle film nevypráví jenom o cestě mladého revolucionáře do spárů špionážních služeb v půlce 19. století před prusko-rakouskou válkou, ale zejména vysílá mezi řádky kritické poselství ve věci praktik Státní bezpečnosti za minulého režimu. A samotné téma zrady coby jediného východiska záchrany vlastního života při tom zůstává nadčasové, stejně jako vykreslení velkého manipulativního systému, z něhož v případě řádného zapojení často neexistuje pro jedince úniku. To vše probíhá v napínavém příběhu bez hluchých míst, s výbornou atmosférou a vhodně zvolenou komorní výpravou. Navrch musím dodat, že jakkoliv jsem v dětství nesnášel Petra Čepka, s věkem začínám jeho uhrančivé výkony (a to nejen v podobných záporných postavách, jakou byl zdejší kapitán Truxa) čím dál výrazněji oceňovat. Zde to byl právě Čepek, komu se podařilo tento neprávem podhodnocený film obdařit i nezapomenutelným výkonem. Byť šlo o roli ryze vedlejší. [85%] (04.06.2021)

Málo známý a patrně i neprávem pozapomenutý snímek, jehož poselství bude mít vždy nadčasovou platnost. Podobenství, které lze vztáhnout k mechanismům jakéhokoli totalitního, či ne plně demokratického režimu (i když toť otázka, co je to ta "pravá" demokracie – vždy půjde o vliv určitých zájmových skupin, které usilují o to, mít vše pod palcem, a hrají se zbytkem národa pouze úlisnou demagogickou hru). Drásající zjištění, že lidský život a vše, čemu člověk věřil, je jen jedna velká lež, zosnovaná cynickými praktikami (za vším však hledej člověka!!!) tajné policie, absolutní popření všech morálních hodnot, naprostá devalvace smyslu lidské existence, beznaděj, z níž vás nevykoupí ani smrt, neboť v dějinném zvratu najednou není nikoho, kdo by vám dal oprátku na krk: "Víš co, mládenče, tu máš, navlíkni si to sám." Přesto však je čin Ludvíkovy pomsty alespoň částečnou satisfakcí, světýlkem, nebo spíš letmým a valem pohasínajícím zábleskem na konci tunelu... Literární předloha (Život za podpis, vydáno 1989) je stejně strhující a úchvatná jako její filmové zpracování, čte se jedním dechem, takže vám na ni bude stačit jedno odpoledne. Na závěr snad jen dodám, že vyjma jediné drobné scény (návštěva Ludvíka u svých rodičů před trvalým odjezdem z Prahy), která není do filmu pojata, je snímek věrným zrcadlovým odleskem původní novely. Není nad to, když si sám spisovatel může zpracovat filmový scénář podle své původní předlohy. A Vladimír Körner vždy jasně ví, co chce. (30.07.2010)

V. Körner napsal scénář k tomuto filmu podle své novely "Život za podpis". Pro Olafa Lubaszenka stejně jako např. pro Sabinu Laurinovou to byly jedny z prvních rolí, nutno podotknout že velmi dobře zahrané. Snímek zdařile evokuje Prahu v dusném ovzduší po pádu bachovského absolutismu a posléze ponuré prostředí Broumovských stěn, kde se odehrává druhá polovina filmu. (13.08.2007)

Některé momenty jsou i díky podivné dikci jak z Divadla Járy Cimrmana a pobaví i výskyt Zdeňka Srstky nebo to, že Landova postava se jmenuje Albín. Veselé to ale asi být nemá. Příběh studenta, který si podpisem spolupráce s tajnou policií zničil život, musel zvlášť v roce vzniku vzbuzovat určité asociace, ale zajímavý film je to pořád, přestože trochu nevstřícný i k divákovi, nejen k postavám. Jsou to často sluhové vyšší moci nebo lidé tou mocí semletí, případně obojí. Hrací figurky, co nevědí, že jsou figurkami. Körnerův dějinný pesimismus jim nedopřeje ani naději, jen zmar a další zrady. Jen kozy Sabiny Laurinové na začátku příběhu jsou z nějakého jiného, lepšího světa. (22.10.2017)

Zaujímavé zasadenie do menej známej prusko-rakúskej vojny v polovici 19. storočia je jedno z mála pozitív tejto historickej drámy. Potom sú už len také drobnosti ako nahotinky, ako v prípade vtedy iba sedemnásročnej Laurinovej. Hl. hrdina je hlupák, ktorý sám nevie, za koho kopať a tak má o "dobrý osud" postarané. Zbytok tvorí málo zaujímavá vata a nevýrazný dej. Ak je niekto zvedavý na historické pozadie, odporúčam radšej niečo si o tom prečítať. (01.10.2017)