Réžia:
Petr NikolaevKamera:
Diviš MarekHrajú:
Karel Žídek, Filip Kaňkovský, Radomil Uhlíř, Pavel Zajíček, Vladimír Škultéty, Karel Zima, Otmar Brancuzský, Jiří Maria Sieber, Michal Gulyáš, Tereza Hof (viac)Obsahy(1)
Tři hlasy nad knihou A bude hůř: Ivan Sviták: Pozoruhodné je právě to, že autoři těchto vulgárností jsou nejen hrdi na svou vlastní stupiditu a jsou pyšni na absenci kultury, ale že povyšují svůj plevel na kulturní hodnotu. Rio Preisner: Manichejský pansexualismus Dětí ráje bych v té souvislosti definoval jako pasivní antipolitičnost (sebe)zotročených mas v konfrontaci s aktivní antipolitičností otrokářské nomenklatury. Egon Bondy: Rio Preisner a snad i jiní nedovedou v Pelcových Dětech ráje asi číst nic jiného než ty partie o šoustání. Věru není v nich jádro tohoto textu. (...) Je to umělecky zvládnutá výpověď o životě nepoměrně těžším, než si kdy dovedli představit všichni Kerouakové, Ginsbergové, Borroughsové a Bukowští. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (273)
Sympatická adaptace Pelcovy knihy projevuje svoje slabé stránky hlavně při porovnání s originálem - u knížky, kterou jsem četl nedávno, jsem byl místy opravdu v šoku z její intenzity, vulgárnosti a drsnosti (Bukowski hadra). Film je proti ní skutečně velmi uhlazený. Na druhou stranu - kolik filmů o životě mániček za totáče máme? ()
Nezávislý snímek, který zpočátku bije do očí svou naivitou, neherectvím a amatérismem, což jsem však po chvíli velkoryse přehlížel a nechal se unášet atmosférou osmdesátých let. Pelcovo dílo zůstává samozřejmě filmem nepřekonáno, nicméně se jedná o velmi vydařený pokus a škoda jen, že nebylo více prostoru, aby mohla být zfilmována větší část románu! ()
Keby "pan reziser" a "umelec" Petr Nikolaev natocil 3hodinovu kravinu o miesani betonu, tak sa stavim, ze miestne ynteleguany tu budu zase verejne dristat o tom, ako genialne "maestro" zobrazil psychologicky rozbor vody v mixe miesajuceho sa piesku, cementu a strku! Popripade ti, co su ynteleguansky vyssie by zase cumeli kamerou do miesacky z roznych uhlov, aby to vyzeralo kul a mudro. A pritom by sa stale len miesal beton! No nic, Petr Nikolaev je pre mna reziserska lama a tymto filmom sa zaradil k dalsim lamam ako je Hrebejk, Uwe Boll popripade Ed Wood Jr. Nudna kravina o hovne, presne toto si myslim o filme .... a bude hur. 5 % ()
Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) ()
Nikdy jsem si neuměl představit, jak u nás probíhal konec 70. let s komunitou hippies a nikdy jsem si neuměl představit barevné hippies v kombinace se stupni šedi na 16mm formátu. Tohle mé dvojité poprvé ovšem dopadlo nad očekávání dobře. Trošku mi bylo proti srsti to, že tam kde já jsem viděl ztroskotance, výpitky a feťáky, tak se mi režisér snažil nakecat, že se dívám na revolucionáře a poslední naději lidstva. Každopádně ta aura neherců zajistila snímku velmi neotřelou, originální a především syrovou atmosféru, kde nad jejich chybějícím talentem snadno mávnete rukou. Navzdory tomu, že jsem sledoval partu lidí, se kterou nedovedu sympatizovat v době, se kterou nedovedu sympatizovat, tak výsledkem je velmi sympatický snímek s nesmírně tísnivou atmosférou plnou ryzí beznaděje. Nikolaev mi jako tvůrce sedí a tenhle film se mu také povedl. [76 %] ()
Galéria (7)
Fotka © Čestmír Kopecký - PRVNÍ VEŘEJNOPRÁVNÍ / Zdeněk Tichý
![...a bude hůř - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/194/194529_3283f9.jpg)
Zaujímavosti (8)
- Režisér Petr Nikolaev poprvé četl knihu Jana Pelce už v roce 1984 v Paříži (kde tehdy žil i sám Pelc), ale samotný nápad na její zfilmování dostal až nedlouho předtím, než k němu došlo: "Vrátil jsem se k tomu někdy před třemi čtyřmi lety, ale obloukem. Touha natočit film z doby mého mládí, kdy mi bylo devatenáct a nosil jsem dlouhý vlasy (...) byla dlouhodobější. Dobrých deset let jsem pociťoval touhu mluvit o zvláštním kontrastu, terý nás tehdy provázel: Na jedný straně děsivá husákovská vata, na druhý straně obrovská svoboda úletu. Člověk se s partou ožral a najednou se zdálo všechno možný, prožíval úžasně intenzivní zážitky. O tomhle jsem chtěl mluvit, ale pořád jsem nevěděl jak. Až mi pomohla náhoda. Seděl jsem v jednom divadelním baru s mladým klukem a říkám mu: 'Tady jsem trávil svý mládí, ktady jsme pili. A po revoluci jsme se dozvěděli, že číšník, který tu tehdy fungoval a kterého jsme měli za kamaráda, na nás celou dobu donášel.' A on na to říká: 'No to je úplně stejné jako v ...a bude hůř. Oslovil jsem Pelce, kterého jsem do té doby viděl jen párkrát ve Svědectví u Tigrida, ten souhlasil a navrhl jako producenta Čestmíra Kopeckého, se kterým se znal. Čestmír zareagoval promptně, protože tu látku zvažoval počátkem 90. let a nechtěl, aby mu utekla. Zdálo se mi ale, že byl sám překvapen výsledkem - že má parametry opravdového filmu, že to není snímek jen pro úzký okruh pamětníků." (NIRO)
- Představitel hlavní postavy Karel Žídek se musel nechat ostříhat kvůli závěrečným scénám v Paříži. (Calid)
Reklama