Tajnosti
Little Girl Blue
Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Ramūnas GreičiusHudba:
ButyHrajú:
Iva Bittová, Karel Roden, Ivan Franěk, Martha Issová, Miloslav König, Miroslav Krobot, Anna Šišková, Natálie Drabiščáková, Igor Chmela, Sabina Remundová (viac)Obsahy(1)
Julie je žena, která má zdánlivě úplně všechno. Pohledného, movitého manžela, prospívající a dospívající dceru, nenáročnou práci překladatelky, která překládá ne pro peníze, ale buď pro radost, a nebo prostě jen pro pocit, že pracuje, a nyní dokonce i nový, vysněný dům… Ale také má v sobě tajemství, které se v tomto jejím idylickém životě pomalu mění v časovanou bombu. Někdy však dobře časovaná bomba může svým výbuchem a „pročištěním terénu“ přinést ten největší užitek a naopak idylický život může být tím největším neštěstím, které člověka postihne, aniž by si toho vůbec stačil povšimnout. Když ráno Julie náhodně zaslechne zprávu o smrti své oblíbené zpěvačky Niny Simone, a vzpomene si na dobu, kdy byla mladá a vše bylo o mnoho jednodušší, zcela iracionálně se rozhodne koupit si piano. A tato nesmyslná mise, která ji odvede od bezpečné denní rutiny (a zdánlivě také od důležitých rozhodnutí, před kterými Julie utíká), se stane jakousi novodobou odysseou, ve které se Julii i celé její rodině změní od základu celý život... „Pro mě ten film vypráví o hledání jistého bodu nula. Aby člověk mohl začít znovu, od nuly – to znamená s čistou hlavou a čistým svědomím, musí se nejdříve k té nule vrátit. Naše hlavní hrdinka tento bod nula hledá. Rozhodla se vyřešit svou budoucnost, ale zjišťuje, že pokud nedořeší svou minulost, jakákoli budoucnost je stejně předem odsouzená k polovičatosti,“ říká scenáristka a režisérka Alice Nellis... „Je to tak hezký scénář, že když ho nemohu točit sám, chci u toho být aspoň jako producent,“ řekl o své účasti Jan Svěrák, který u projektu Tajnosti vystupuje v roli producenta... Roli Julie vytváří zpěvačka, instrumentalistka, skladatelka a herečka Iva Bittová, jejího manžela hraje mezinárodně nejúspěšnější český herec posledního desetiletí Karel Roden, dceru Cecilii Martha Issová, jeden z nejvýraznějších hereckých talentů mladé generace. Objevem filmu slibuje být mladá muzikálová hvězda, Miloslav König, který hraje i v úspěšné muzikálu divadla TaFantastika Obraz Doriana Graye. Snímek Tajnosti znamená návrat do českého filmu pro Ivana Fraňka, rodáka z Plzně, který však žije v Paříží a jako herec se objevil v řade francouzských a italských filmů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (450)
Alice Nellis jako režisérka roste. Zatímco její první dva filmy se mi dost líbily, ale zdály se mi moc tíživé (a do druhé projekce jsem se nehrnul), Tajnosti i přes nepříliš veselé téma disponují naopak lehkostí téměř nebeskou. Také jsou mnohem filmařsky hravější než předchozí, lehce televizí zavánějící snímky. Největší Alicininou silou je schopnost neotřelého pohledu na každodenní věci a vyhmátnutí a vypíchnutí situací, které zná z vlastního života každý - příkladů je v Tajnostech spousta a možná si při nich uvědomíte, jak málo mají ostatní filmy společného s tím, co žijete. Výteční herci v čele s Ivou Bittovou si svoje party opravdu užívají a působí životně a přirozeně, skvělý je taky hudební doprovod Buty a Niny Simone. Silný a osobitý film, jakých se rodí málo (a nejen u nás). ()
Nejhezčí český film za posledních... 5 let? Tajnosti jsou ryzí esencí přirozeného herectví - všechny postavy splývají s tu veselou, tu smutnou každodenností. Alice Nellis bravurně vystihla změnu lidského vnímání při přítomnosti hudby, ať už reprodukované, nebo přímo živě hrané (klavír). Vzájemné souznění hudby a Juliina vnímání okolí vede ke sposutě nádherných tanečních čísel. Když se Julii zrovna nedaří, vidí kolem sebe smutné výjevy, které by za "jasného" dne nejspíš ignorovala (žebráci aj.). Kamera filmu je vůbec celkově nádherná, hýbe se tím správným směrem a pocitově zachycuje dění na plátně. A tím se konečně dostávám k tomu hlavnímu, samotnému příběhu. Upřímně obdivuji jeho "normálnost". V době pojišťoven a růžových zahrad se najednou ocitáme na půdě, kde se v rámci smutného i veselého filmu nedočkáme žádných přehnaných dramatických excesů. A závěr je úžasně milý, jemný, nedoslovný a ... prostě nádherně lidsky přirozený. ()
Mohl bych tu nejrůznějšími vulgarismy toho nejsprostějšího formátu zhodnotit veškeré faktory tohoto vtipu, který se ani slovem film označit nedá. A nebo by mohlo stačit konstatovaní, že pokud tento film byl u nás v roce 2007 tím nejlepším co se urodilo, tak rok 2007 byl filmově velmi chudý. Kdyby byla ještě o trochu horší hudba, tak se tento film mohl stát prvním filmem co jsem nedokázal dokoukat. Nuda, nuda, šeď, šeď. Film naprosto o ničem. A tím naprosto myslím NAPROSTO. Fuj. Hnus. Kdo neviděl a čte si tento komentář, nechť dá od tohohle ruce pryč. ()
Být Tajnosti film americký, tak neváhám a dám za 4. Jenže česká kinematografie se momentálně dostala do fáze, kdy se upřednostňuje kvantita před kvalitou, takže něco vyjimečného najdete jen zřídkakdy. Nebál bych se říct, že Alice Nellis vytvořila nejlepší český film za posledních 10 let. Největší zásluhu na tom všem úžasném má ale strhující Iva Bittová, která vytvořila jednu z nejsložitějších českých filmových postav. Julie se dostala do věku, kdy si myslí, že už má vše za sebou a může vlastní dceři závidět její pubertálnost a cvoklost. Jenže Julie má jedno obrovské tajemství, které se po celý film začne rozbalovat až do výtečného finále. Všechny postavy, které se během filmu prolnou s Juliiným životem jsou reálné a hlavně sympatické, takže si každý najde svou osůbku, která ho vystihuje. Grandiózní hudba Niny Simone všechnu krásu potrhává stokrát a ve mě se znovu probudil ten pocit, jaký jsem zažil naposledy u Americké krásy. Ten nepopsatelný záchvěv radosti je prostě úžasný... ()
Scénář: Alice Nellis .. Poetická pouť všedním dnem, který postupně rozkrývá vnitřní emocionální tajemství hlavní hrdinky - ženy středního věku. Toho rána vysloví přání pořídit si klavír, pročež vlastně netuší, proč ho chce. A po cestě k němu pomale rozkrývá své uvězněné tajnosti. Skrz její pohled tančí v rytmu hudby celá pulzující metropole a po většinu dne ji provází atmosferický háv nostalgie kontrastující s nelehkou realitou... Náčrt příběhu a jeho intimní rozvedení je úžasné, byť má vlastně velice všední základ. Alice Nellis nejprve jako scénáristka vytvořila výtečný scénář s inteligentní strukturou o chování ženy ve složité životní situaci a režijně přetavila na osobitou, hořkou a přitom místy excelentně vtipnou záležitost převyšující rámec bežné české tvorby. Hudební složka a její propojení s obrazem je výtečné, stejně tak herecké výkony v čele s minimalistickou, přesto strhující Ivou Bittovou. ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (7)
- Dvě skladby od Niny Simone, které ve filmu zazní, jsou z alba Little Blues z roku 1957. (Siriuss)
- Režisérka Alice Nellis vzpomínala, jak ji napadlo obsadit do hlavní role Ivu Bittovou: "Postava Julie je ve filmu furt, ale opravdu furt. Moje touha nebyla, abychom se dívali NA ni, ale abychom se dívali SKRZ ni. Zdálo se mi, že tím uvidíme i DO ní. Domnívala jsem se, že tím, jak budeme vnímat svět jejíma očima, tím ji také pochopíme. Takže jsem hledala někoho, na koho se budu chtít dívat pořád, komu budu věřit, budu v něm cítit emoci a upřímnost, ale přitom mi nebude nic předkládat. A Iva pro mě vždycky taková byla, kdekoliv jsem ji viděla. Vzpomeň si na Želary - hraje tam sice malou roli, ale pokaždé rozsvítí celé plátno, rozsvítí ho, ale přitom tě k ničemu nenutí, jsou to její oči, do kterých se chceš dívat a kterým, aspoň já, věřím. To byl jeden důvod. Druhý důvod byl, že ji považuju za výbornou herečku, a třetí, že je prostě krásná. Pro mě je Iva Bittová krásná bytost a krásná ženská zároveň. Hraje ženskou ve věku, který není pro ženu zrovna lehký, někde mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, a pro mě bylo strašně důležité, aby Julie měla své kouzlo. Nechtěla jsem starou, ani příliš mladou ženu, chtěla jsem někoho, kdo má v sobě holčičku i moudrost. A tenhle rozptyl v sobě Iva má už od přírody. V angličtině zní název filmu Little Blue Girl podle ústřední písničky Niny Simone a já jsem chtěla, aby hlavní hrdinka byla navzdory svému věku právě takovým trochu smutným děvčátkem." (NIRO)
- Scenáristka a režisérka Alice Nellis už byla vinou deziluze ze snahy prosadit do výroby svůj jiný film na pokraji rozhodnutí skončit s filmovou kariérou, když ji svým způsobem zachránil producent Jan Svěrák tím, že "projevil zájem o Tajnosti. Když jsme se dohodli, že musejí vzniknout za krátkou dobu a nesmějí moc stát, ucítila jsem obrovskou svobodu. Nemusela jsem se přizpůsobovat čemukoliv zvenčí. Rozhodla jsem se, že Tajnosti natočím i s tím rizikem, že nejde o jasně určitelný žánr a že si na tom filmu budu dělat, co chci. Když budu chcít překročit nějaká pravidla, tak je prostě překročím. V tom totiž spočívá krása malých filmů: Když máš rozumného producenta, tak ti za to, že ti nemůže poskytnout komfort velkého štábu a spousty času, dá komfort jiný, komfort svobody a volnosti si film natočit tak, jak opravdu chceš a cítíš, což Honza udělal." (NIRO)
Súvisiace novinky
Pohádky Jana Svěráka
O úspěchu Vratných lahvích už nemůže snad nikdo pochybovat. Před několika dny uvítaly svého sedmsettisícího diváka, už dva měsíce se drží na špičce žebříčku návštěvnosti českých kin a dokonce se… (viac)
Reklama