Kvaska

Daniel Landa a jeho svět, včetně muzikálů a dalších podobných aktivit, má nepochybně nemalý divácký potenciál, ovšem bez kvalitního scénáře i schopného tvůrčího zázemí se zázraky opravdu dělat nedají. Angažování herců i neherců ledabylého zjevu i projevu rozhodně nemělo čím prospět, naopak. Celek je děs běs. (15.11.2009)

(26.2.2007) Až se mi to rozleží, napíšu víc. Zatím: Typický Landa, typický Kalich, netypický film. (3.3.2007)Tak, myslím, že se mi to rozleželo dostatečně: Na to, jaký jsem čekala průšvih, jsem byla příjemně překvapena. Míra naivity je zejména na konci téměř nesnesitelná (viz. Baráček v horách), ale každý, kdo někdy poslouchal Landovu hudbu, ví, že přesně to k němu a jeho tvorbě patří. Nad čím jsem vážně musela povytáhnout obočí, byl logický kotrmelec v chování sponzora Oskara. Teta mi sice při odchodu z kina tvrdila, že to má nějakou logiku, ale přede mnou asi zůstane navždy skryta. - I kdybych měla čtvrtou hvězdu přidat jen za soundtrack, udělám to, protože ty písničky způsobily, že kdyby takový muzikál vážně byl, bez váhání na něj zajdu. (27.02.2007)

Suhlasim s Tom Hardym, "Tohle není film, ale "pouze" další hra známého divadla, tentokrát ovšem zaznamenaná na filmový pás..."... Ja ale do divadla zavitam len vynimocne a tak som si to uzila, naboj to malo. Plus, vacsina hercov naozaj ma charisma. PS: Pomajbo by sa ovela viac hodil ako Joker do Batmana... nebyt Ledgera... (03.09.2007)

Příznivce Landovy muziky, mezi které se hlásím, to určitě potěší, ostatní už nejspíš méně. Film má totiž docela dost nedostatků. Příběh není dvakrát dobrej, dialogy párkrát pěkně skřípou a Vondráčková s Hrušínským opravdu neumějí hrát. Celý to ovšem rychle odsejpá, scény ze zkoušek jsou fajn a ten Roman Pomajbo coby režisér si to docela užíval. No a hudba tady má samozřejmě navrch ze všeho nejvíc, takže není co řešit. (30.09.2007)

Tvůrci nechť prominou, ale místy až trapný pokus o muzikál, který chtě nechtě vyznívá jako „rychloKvaška“, poskládaná za několik dní. A taky že jo!! Projekt rodiny Landových (a členů divadla Kalich) vznikl za pár dní a chybí mu to zásadní – scénář. Se smrtelnou vážností tu tak banda jalových amatérů (stejně vážně se tvářící Vondráčková – kdy probůh už dostatečně pro film prodá svůj talent?) pronáší patetické věty v obvyklých a ničím překvapivých schématech. Režisérčina zručnost se vyrovná zhruba jejím dopravně-bezpečnostním kraťasům, její vedení herců i jednotlivých scén zavání matoucím dojmem. Rádoby symbolicky nazvaná Kvaska tak těžkopádně doklopýtá do finále – a teď přijde otázka? Mysleli to tvůrci skutečně vážně? No, ještě, že jsem za shlédnutí nemusel platit.. to bych pak byl mnohem štiplavější!! Hodně se otřásajících 30%!! (04.03.2008)