Kvaska

Ze začátku mě Kvaska už dost, opravdu dost překvapila, když se na pódiu objevila Balogová z první Superstar a hned na to zvukař Emil Zajac z VyVolenejch. Okamžitě mi bylo jasný, že tvůrci tohle všechno kolem nemůžou myslet vážně, a fakt to tak asi ani neberou. Landa zde hraje dost paradoxní postavu, tu největší hvězdu, která si může dovolit všechno a nakonec to s ním komicky dopadne a jediné co opravdu stojí za zmínku je příjemná hudba, která se nikdy neztratí a díky které také asi vznikl tento film. Není to žádný zázrak, ale příjemně se na to kouká, i když herci spíš nehrají, ale blbnou před obrazovkou. Dokonce jsem se ale občas i zasmál, absurditě scén a toho všeho kolem. Kvaska není špatná, muzika jí vyvišuje, ale jediné, za co stojí ten film vidět, je za tu závěrečnou scénu, a za tu muziku, která prostě pěkná je, o tom žádná. A to o ní můžu mluvit, kdy se mi zachce, třeba v každý větě:) (29.02.2008)

Další naprosto zbytečný český >filmový< (sic!) počin... Jedna hvězdička tedy snad jen za tu hudbu, i když upřimně řečeno - celé to Landovo patetickoblábolné hudební pózerství a tvůrčí osobnost >mistrovu< jako takovou ale vůbec nemusím... Světonázor a postoje pana >umělce< ani nezmiňujíc... :-/ (01.03.2008)

Daniel Landa si zase jednou řekl, že zkusí něco nového. A šel za tím tak dlouho, dokud nedosáhl toho, čeho chtěl. Tu cílevědomost na něm musí obdivovat i ti, kdo jsou přesvědčeni, že je to pořád "ten vymaštěnej nácek z Orlíku" - pokud tedy není všechno, co Landa udělá nebo řekne, a priori špatné, protože to udělal nebo řekl Landa, kterýžto pocit mám ze spousty komentářů (a jejich autorů) tady kolem. Ale nebudeme se tady bavit o životě a názorech Daniela Landy, řeč bude jen a pouze o "jeho" filmu. Scénáristicky není příliš o co stát, logika místy skřípe až příliš hlasitě a tuctový roztomiloučký ksichtík hlavního hrdiny (údajně přezpívaného - nevím, zas tak pozorný divák jsem nebyl, abych to postřehl) taky nijak nehraje pro kvalitu. Scény z divadelního muzikálu jsou ale výborné, a je znát zkušenost režisérky i herců s tímto žánrem. Jednoznačně nejsympatičtější postavu si střihnul Jiří Korn, Roman Pomajbo v roli režiséra zase svými nervními výbuchy exceluje komediálně, často ve spolupráci s Danielem Landou - ten si evidentně postavičku žalostného pseudoumělce vyprodávajícího stadiony a z toho titulu největšího machra na světě zahrál s gustem velikým převelikým a mě osobně pobavil z celého filmu nejvíc. Při vzpomínce na Rudolfa Hrušínského (samozřejmě toho nejmladšího) a jeho (pro mě) překvapivou roli mě napadá, že vlastně celá Kvaska se s blížícím se koncem zlepšuje až k finále s krásně vytočeným Vladimírem Markem a poněkud haluzovým rozuzlením celého příběhu. Uvěřitelný výkon hvězdy rozčarované vlastním úspěchem a mediálním kolotočem podala i Lucie Vondráčková (které to mimochodem velice sluší), takže paradoxně nemůžu jinak než za nejméně výraznou postavu označit hlavního hrdinu. Co je ovšem velmi výrazné, to je beze sporu hudba Daniela Landy. S tou se to má jako s autorem samotným - někdo ji nesnese, někdo ji odsuzuje, já ji mám rád. Ne všechnu, ale většinu ano, a titulní píseň z Kvasky mám rád hodně, i když si ji nepouštím zdaleka tak často jako ji nasazují česká rádia. Ale zpět k věci - Kvaska není nijak zvlášť dobrý film. Je to dílo specifické a má svá silná i slabá místa, ale ve výsledku vytváří jakýs takýs povedený celek a upřímně řečeno tleskám paní Mirjam a jejímu choti za to, jak se s úskalími filmové tvorby takhle napoprvé vypořádali. Přesto přese všechno musím tomuhle jejich počinu jako takovému dát jen 60%. (25.04.2008)

Bez ohledu na režii či herecké výkony (obojí není ani žádný zázrak ani vyslovený propadák) mě Kvaska nudila už proto, že zobrazuje pro mě naprosto nezajímavé prostředí muzikálového divadla. Tohle mě vážně neoslovuje, a to ani tehdy, když se to okoření kriminálem nebo třebas bezdomovci... Celkový dojem: 35% (03.02.2012)

Tvůrci nechť prominou, ale místy až trapný pokus o muzikál, který chtě nechtě vyznívá jako „rychloKvaška“, poskládaná za několik dní. A taky že jo!! Projekt rodiny Landových (a členů divadla Kalich) vznikl za pár dní a chybí mu to zásadní – scénář. Se smrtelnou vážností tu tak banda jalových amatérů (stejně vážně se tvářící Vondráčková – kdy probůh už dostatečně pro film prodá svůj talent?) pronáší patetické věty v obvyklých a ničím překvapivých schématech. Režisérčina zručnost se vyrovná zhruba jejím dopravně-bezpečnostním kraťasům, její vedení herců i jednotlivých scén zavání matoucím dojmem. Rádoby symbolicky nazvaná Kvaska tak těžkopádně doklopýtá do finále – a teď přijde otázka? Mysleli to tvůrci skutečně vážně? No, ještě, že jsem za shlédnutí nemusel platit.. to bych pak byl mnohem štiplavější!! Hodně se otřásajících 30%!! (04.03.2008)