Po svadbe

"Film patří k tomu nejlepšímu, co nám současná skandinávská kinematografie může nabídnout." A já se k tomu určitě přikláním. Základním elementem snímku, který vše drží pohromadě, není v žádném případě scénář (který je, co si budem, trošku přitažený za vlasy), nýbrž herecký tým. Vyzdvihnout musím typově přesně obsazeného Rolfa Lassgarda, který ve filmu předvede několik hereckých poloh a jeho výkon je dá se říct strhující. Na vařený nudli by mě utáhl i Mads Mikkelsen, jehož zjev volá po charakterních rolích, ale zde vystihl vyléčeného alkoholika/dobráka naprosto přesně. Film je natočen "napínavě" - nejsou tu žádné větší akce, ale kamera je neustále v pohybu, zabírá detaily a mění polohy. Celkový dojem z filmu je ale trošku rozpačitý. Scénáristé si vyhráli, ale přece jen to všechno působí trošku neuvěřitelně (což v kontrastu s civilní formou snímku příliš nepasuje). 70% (15.09.2007)

Film začíná (a zčásti pak i pokračuje) trochu jako hollywoodská oddechovka - hlavní hrdina, správňák co se stará o indické dětičky, přijíždí zpátky do rodné země, kde má možnost získat od neméně správného chlapa, shodou okolností milionářského podnikatele, peníze pro charitu. A aby to nebylo tak jednoduché, manželka onoho milionáře je jeho láska z mládí a on je otec její nejstarší dcery. Není to ovšem náhoda, proč se ocitl tady a teď. Z příběhu, který mohl lehce sklouznout do patosu a sentimentu, Brierová vykouzlila podivuhodně hutnou podívanou. A jako snad všechny dánské filmy, i tenhle je o rodině, životních hodnotách a smrti. Doporučila bych ho mimochodem promítat u nás studentům FAMU. Protože tudy vede cesta. (14.04.2009)

Já jsem velmi pro skandinávské filmy, zejména dánské. A mám rád Mikkelsena, tuze se mi líbil třeba v Chlastu. O to víc jsem byl překvapený, že se mi Po svatbě nelíbilo vůbec. Neříkám, že by zápletka nebyla silná a umožňující mnoho pohledů na to, co je dobře a co ne. Jenom mě to nebavilo, a to ukrutně. Nebavily mě dialogy, nebavil mě utahaný děj. Abych řekl pravdu, mnohem víc by se mi to líbilo zpracované jako francouzská komedie z roku 83 s Pierrem Richardem a Gerardem Depardieau. (20.05.2023)

Musí žít člověk na druhé straně světa, aby mu někdo pomohl? Dánské "Po svatbě" je dobrý film. Tak dobrý, že přestože o něm uvažuji jako o "dobrém" a ne jako o "výborném", nevidím na něm chybu. Poctivá a málo viděná ruční kamera, přirozené světlo (dvě věci, které mě zaujaly okamžitě a až do konce jsem si je vychutnával). Zajímavý příběh, vpodstatě až do konce jsem nevěděl jistě, co se stane. Výborné herecké výkony, podpořené detailní prací s kamerou. Pravdivé pocity. Dobrý člověk může být kdokoli. A hromada nelogicky vypadajících věcí může mít smysl. Film, který se usadí v hlavě a nutí člověka, aby nad ním přemýšlel. ■ Těším se, doopravdy se těším, až to pustím zbytku rodiny. Okouzlilo mě. ■ Po druhém a třetím shlédnutí se utvrzuji v kvalitě filmu. A zdá se mi, že film byl reálně namluven při natáčení - mluvené slovo nebylo dodatečně nahráno ve studiu (odpovídá i hnutí Dogma 95). ■ Nedostatek: Dceru (12 let) film moc nezaujal. Zřejmě se jedná o dílo, které děti nedokáží až tak ocenit. ■ S odstupem několika dalších vidění označuji toto za VÝBORNÝ film. Dokonce nejlepší, jaký jsem za prvních 35 dní roku 2011 zatím viděl. (23.01.2011)

Zase jsem se odhalil jako necita, uprostřed posmrkávajících a dojatých spoludiváků. Ale mám to tak nastaveno u většiny podobných filmů. Jakmile režisér/ka začne moc tlačit na pilu (citové vydírání pomocí roztomilých dětiček mám nejradši), nebezpečně se mi zvýší hladina cynismu ("Tak už konečně umři, ať můžu jít spát"). "Po svatbě" je určitě dobře natočená "červená knihovna", skvělí herci atakdál... Jen asi zabere na jiné, emotivněji založené diváky, možná spíš divačky. (18.05.2010)