O 28 týždňov

Jako cekal jsem vic, ne ze bych byl vylozene zklamanej, ale film trpi klasickejma problemama hororu. Zacatek me navnadil, ta uvodni akce s nakazenejma byla totiz fakt libova. Jenze pak je 45 minut kecani, zabery na opusteny mesto a podobne a krome par drobnosti se nic moc nedeje. Pak se rozjede zaverecna pulhodinka, ktera spis pripomina akcni film. Ale celkove je ve filmu par slusnejch lekacek, atmosfera dobra, ale ne nak zvlast hororova, spis to bylo napinavy. No a kdyz dojde na nakazeny, tak to je fakt masakr, reziser nakou tu krev neresi, takze to lita vsude (vrtulnik rulez) a je to fakt rychly, brutalni a smrtici. Bohuzel taky trochu zmateny. Potesil me Robert Carlyle, netusil jsem, ze tu hraje, akorat me sralo to neustaly cpani otce do deje, to bylo fakt opruz. Celkove se jedna o dost krvavej a napinavej horurek s dobrou hudbou, ale stejne to na vic nez slabsi 4* nebude. (11.10.2007)

Už je to docela dlouho, co jsem viděl 28 dnů poté. Ale musím se přiznat, že jsem po filmu měl takový ten zkurvený pocit, že ze mě film vycucal všecko, co mohl. A tohle pokračování to udělalo stejně tak. Nevidím v tom jediný důvod, proč byste ho měli zahazovat, a že ho taky zahazujete. Režisér Chuan Carlos natočil pokračování v osobitém stylu. Sic se klepající kamery nezbavil, zato pro diváka nechal pár docela zásadních změn a to mě udrželo až do konce. A možná by udrželo i dýl, ale bůhví kam až by po další půlhodině scénáristi byli schopní zajít. Líbilo se mi ale, jak se samotný režisér pokoušel být osobitý a natočil to tak, jak to cítil. Žádné matlanice, žádná čistá akce. Tady si střihač máknul, jako dlouho ne. A díky němu jsem pak měl při každé adrenalinové scéně srdce až v prdeli. Tak to má být. No a při psaní komentáře to tady má 67 % A to jsem se nezmínil ani o samotné, neskutečně dokonalé muzice. Byla to bomba, ne úplně dokonalá, ale cejtil jsem se u toho naplněnej adrenalinem, jako dlouho ne. Zkušenější uživatel čsfd v tom viděl maximálně díry, né v zombících, ale ve filmu. A další fakt, že dvojky to prostě lehký nemaj. Každopádně tady odborník lehce ostrouhal. Sleduju zdejší odborná hodnocení, která odborným znaménkem určují, že film je ve většině případů na 50 %. Výsledný počet 67% je nakonec vcelku dobrým překvapením a trnem v oku nejednoho odborníka. Je vidět, že film se normálně líbil. Nedivím se, mně se také líbil. Proč by ne. Má všecko co dobrý film mít má, tak proč v něm hledat složitosti? (30.03.2010)

Tu vyváženost, kterou mělo 28 dní poté, to rozhodně nemá. To byl prostě film, kde jsem si ani v jedné chvíli neřekla: "Jezukriste, toto je teda kapitulární krávovina a scenárista by si měl dát kolečko kolem Velkých kanadských jezer, aby se naučil vážit si lidského času." A tady jsem si to řekla. A ne jednou, bohužel. A neustálé vykrádání hudebních motivů z prvního filmu naznačuje absolutní nepochopení pojmů dramaturgie nebo dávkování. Naopak se vzývá pojem bezduchá recyklace. Možná film obsahuje pár solidních motivů, do kterých když se snažím vcítit, tak mi začne srdce krvácet, ale není tu žádný čas na rozvoj postav, na ponor do atmosféry, na vznik smyslu. I intimní rozhovory jsou paralelně prostříhané s něčím dalším, je to jen další z mechanických složek produktu na zadání. (10.04.2010)

|| Scenár: Rowan Joffe, Juan Carlos Fresnadillo, E. L. Lavigne, Jesus Olmo | Hudba: John Murphy | Produkcia: Enrique López-Lavigne, Andrew Macdonald, Allon Reich, Danny Boyle, Alex Garland, Bernard Bellew | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Fox Atomic, Dna Films, UK Film Council, Figment Films, Sociedad General De Cine, Koan Films | Rozpočet: ? $ | Tržby: 64,238,440 $ || Postapokaliptické scenérie z vtáčieho letu vedia briti pripraviť a natočiť perfektne. Prečo ale nevedia urobiť strhujúci príbeh? Netuším. Hlavne v prípade, že pólka autorského tímu je španielska, a tý to veru ovládajú. No nič. Zlé to nie je, akurát často nelogické a predvídateľné. Zombie fyziológiu by už asi bolo dobré stanoviť medzinárodnými normami, lebo vírus s takýmito vedlašími účinkami sa mi nezdá :D (19.08.2012)

Že se poslední dobou rejžuje na pokračování trháků, na to už jsme si zvykli, ovšem pokračování výdělečného, leč velkolepě nenápadného 28 dní poté (2002) mě přiznám se trocha překvapilo. Ovšem tohle nebylo překvapení jediný - Juan Carlos Fresnadillo na režijní stoličce (mno dobrá, dostal šanci se ukázat), celkem slušný scénář s překvapivou porcí zvratů, který nevaří z vody a nesnaží se utáhnout děj jen na větším procentu akce a taky obsazení Roberta Carlylea, kterej mi ještě nedávno dělal v obýváku striptýz v Do naha (žádná soukromničina, tohle bylo celorepublikový číslo:)). Co mě nepřekvapilo a jak konsens dvojek praví, akce je zkrátka hustší, vystupňovanější, efekty četnější a mohutnější, konfrontace se „zlem“ drsnější a nekompromisnější. Jednička v rukou nezávisláka Danny Boylea se občas prala s takovou jistou neúmyslnou laciností, především na záběrech chorobou zdecimovaného města a právě o tuhle záběrovou surovost a nevyumělkovanost se tady snaží trošku křečovitě (kupříkladu neuspořádaně poblázněná pasáž rozšíření nákazy a následné evakuace). Naopak ubylo hluchých míst, která původní film (i přes poměrně hustou atmosféru) neustále zpomalovala. Naštěstí se nevytratila ta britská kytarovka v nosný hudební smyčce, která připumpovává na znepokojivosti i ve chvíli, kdy se zrovna po place nehoní parta těch „co nemaj sračku“ ale jen nějakou tu celkově agresivnější chřipku (hudba Johna Murphyho je vůbec celkový plus). A další velký rozdíl je ve stylistice postav, protože tady vlastně není nikdo jakoby jasně hlavní charismatický hrdina, nikdo nemá „kejhák“ jistý. Výsledkem tak je svěžejší a akčnější podívaná, která nabízí více překvapení na úkor prosté plynulosti děje, více potu, krve a bolesti, tak jak si doba žádá. Pokud jsem prvnímu dílu dával 7/10, pak tady musím jít ještě o bod nahoru, nejen za to, že nešlo o lacinou těžbu uranu z peněženek návštěvníků kin, ale za to, že se příběh a jeho vyústění někam posouvá (otevřený konec tak ponechám bez komentáře). [8/10] (17.10.2007)