O 28 týždňov

Britský masaker vrtuľou helikoptéry, alebo Ako chlapci z ostrovov ukázali Amíkom, ako sa točí fakt, ale fakt tvrdý zombie masaker (aj keď všetci vieme, že to vlastne zombíci nie sú). Nápadito a veľmi zručne inscenovaná krvavá nakladačka, v ktorej vám naozaj záleží na postavách, takže ste skutočne napätí, a ešte to má aj mimoriadne slušné akčné tempo. Gore efekty sú super, hlavne zmienená žatva vrtuľníkom. Vlastne nedám 5* len kvôli priblblému scenáru - to, že hrdinovia neustále niekam rýchlo unikajú, dokonca aj autom, a všade, kde prídu, už čaká krv dáviaci tatko Carlyle, je do očí bijúci trapas. (14.12.2007)

Klimbající ultrarychlí magoři znovu v akci. První Boyleův výlet si pamatuji jen hodně matně. Vím, že to bylo docela dobré (tři hvězdy), ale i tu mírnou hořkou pachuť si vybavuju. Vyprázdněné ulice Londýna se vrátily, dlouho jsem tenhle kousek přehlížel a teď jsem vlastně i rád, že je tu nějaký Španěl Juan Carlos Fresnadillo. Jeho dítko ukazuje Británii částečně vyčištěnou od infikovaných krvežíznivců a do Londýna se pomalu vrací „normální“ život. První minuty jsou výborné. Atmosféra vylidněného (a přesto „vzkvétajícího“) Londýna je velmi působivá, rodinná linie neruší. Jenže pak se přitvrdí. Naneštěstí v době, kdy bylo asi už dávno po půlnoci a scénáristé měli raději vypnout počítače a jít spát. Nákaza se totiž začne dál šířit (promakaný vojensko-vědecký systém, kdy všechno má svá přísná pravidla, naruší několik hodně nesmyslných momentů) a divák si přeje návrat úvodního komorního ladění. Sice jsme v permanentním pohybu, ale ty nesmyslné lapsy (uvidíte sami) prostě nejdou jen tak přejít. Naštěstí je tu režisér, který má nápady, akce je intenzivní, drsná a docela nápaditá, i když šílené trhání kamerou je zřejmě jeho oblíbený postup. Technicky toho ale jinak vytknout moc nejde, herecky zrovna tak. Poznáme Roberta Carlyla, Imogen Poots, Rose Byrne nebo Jeremy Rennera, některé z nich ještě v hereckých plenkách. I tak potěšili. Na slušné tři hvězdy.. (29.07.2014)

OH MY GOD!!!!!!!!!!! Film který si nebere servítky s ničím, ale fakt s ničím. Krve je fakt hodně a dočkáme se i chuťovek jako vydloubávání očí bezmocné ženě. Narozdíl od Hostelů a podobnejch "komedií," to v tomhle filmu "fakt bolí." Úvodní útok zombií na obydlí hrdinů je perfektní a filmu pak dech rozhodně nedochází. Zvlášť sračkování zombií vrtulníkem mě nadchlo. Režisér je vizuální mág, takže si toho vyprázdněnýho Londýna užívá snad víc než Danny Boyle. A má to i dobrý herce - malej kluk mi nevadil (což se moc nestává), jeho ségra je spanilá, a mariňáci jsou patřičně nabouchaný, sympatický a heroický. Deprese, která mě nadmíru potěšila. (02.08.2007)

Pokračovanie skvelého snímku spred piatich rokov pod záštitou samotného tvorcu originálu na poste producenta. Pre mňa dostatočný dôvod zájsť na návštevu kina. Ale teraz trošku symboliky okolo čísla 28. Okolo 28.minúty som si začal hovoriť, že toto bude poriadny prúser. O ďalších 28 minút som bol milo prekvapený porciou akcie, nadupanou hudbou, celkom dobre spracovaným námetom a svižnou réžiou. Keď som však v akčných scénach po 28.-krát nevedel rozlíšiť, čo sa vlastne deje, začal som mať podozrenie, že strihač a kameraman museli asi na niečom fičať. Komentár píšem 28 minút po skončení filmu a zažívam mierne sklamanie. Celkovo mal film určite naviac. 28 dní ešte neprešlo, ale myslím, že o 28 týždňov sa už budem tešiť na ďalšie pokračovanie, ktoré si tentokrát vzal znova do rúk môj anglický režisérsky obľúbenec. 70%. (16.11.2009)

Sice je 28 Weeks Later o několik let mladší než díl první, avšak po technické stránce mu nesahá ani po kotníky. Tam kde se Boyle nebál ukázat dravost a syrovost, spojenou s precizní prací ruční kamery, tam Fresnadillo jen pátrá jakým směrem se vlastně ubírat. Devadesát procent akčních sekvencí je naprosto nepřehledných a místo naturalistického survivalu tu máme kečupové exhibice typu vrtulník na poli, nebo střelba na civily. Samotný scénář je otřesně děravý. Několik kliček je opravdu na pokraji demence a fakt, že postavy jsou relativně nepředvídatelné - to znamená, že divák nemá tušení kdo kdy natáhne brka - je sice pěkné, ale v záplavě režijní neschopnosti, technické impotence a scénáristické nedotaženosti to opravdu není východisko. (02.05.2008)