Česť a sláva

Nijak originální a pomalu plynoucí drama o policejní korupci, při jehož sledování jsem měl pocit, že pánové Farrell a Norton jej natočili jen tak bokem, aby zaplatili hypotéku na barák, protože žádný herecký koncert se tentokrát nekonal - oba hráli tak jak to od nich film vyžadoval. Nic víc, nic míň. Neustálé zabíjení policajtů a padouchů v průběhu děje taky dvakrát neoslnilo, z letargie mne pouze probrala sebevražda v autě. Do nadprůměru snímek ve finále dostává dobře natočený, ne však neočekávaný, závěr. (17.10.2009)

Americká vláda právě přišla o čtyři národní vlajky, které bude muset předat vdovám po odprásklých policistech. Po New Yorku ihned začínají zběsile pobíhat uniformované dvojice, které se snaží ustřelit tu přebytečnou věc na vrahově krku dříve, než mu někdo poctivý přečte jeho práva a bude chtít vysvětlit jeho počínání. Pro někoho je totiž korupce zajímavou příležitostí k tomu, aby složenky zaplatil někdo jiný a nespornou výhodou je i to, že peníze od drogových dealerů se do daňového přiznání nemusejí vyplňovat. Proto v této nepříliš originální krimi poldové honí poldy, příbuzní se obviňují mezi sebou a každý si brzy bude muset uvědomit, jestli je lepší všechno kolegiálně ututlat nebo se pokusit naplnit pravý význam slova CHLAP. (25.07.2009)

A jaj tak to je trošku oříšek. Nikdy jsem se netajil že zpracování tématu o hodně špinavých poldech je můj dost oblíbený žánr. Celkem pochopitelně mě tedy nemohl minout film Hrdost a sláva. Film samotný mě příliš nepřesvědčil. Hlavní role Edward Norton. Colin Farrell tolik času před kamerou přece jen nestráví. Tohle je taková menší past prezentovaná na plakátech. Na druhou stranu scény s Colinem vyvolávají ve filmu vždy dost veliké napětí a hlavně pocit že se něco děje. První věc co mě na filmu zaujala byla nápaditá kamera, kterou musím pochválit. Filmu musím bohužel vytknout zoufalý nedostatek akce. 70% (21.08.2009)

Detektivní tuctovka, která postrádá atmosféru Drsných časů a akční drajv Street Kings. Nikoli průšvih (už kvůli hercům), avšak jestli mě nějaký ambiciózní výplod s áčkovým podpisem nechal v daném žánru úplně, ale úplně chladným, tak vedle Mannova Miami Vice je to právě klišovitá Hrdost a sláva.. 60% (02.06.2014)

Tribuny šílí, protože druhý tým dostává solidní nakládačku. Policejní tým ví, že v americkém fotbale není místo pro poražené. Jenže několik z hráčů se zároveň trochu vzdálilo přísaze, v které tahle profese spočívá. Jinde ve městě totiž zařve kvarteto parťáků a je zřejmé, že to nebyla náhoda. Hlavní postavy nemají příležitost dostat se divákovi pod kůži, jejich jednání se rovná tahu na jistotu.. Ostatně nic moc jsem neočekával a možná to dopadlo ještě o krapet hůř. Mnohokrát viděná story o zkorumpovanosti policie, o hrdosti, o váze hodnot a síle přátelství. Když se nad tím člověk zamyslí, tak to celé vypadá jako nějaká odrhovačka léta se o comeback pokoušející kapely. Všechno jede jen na půl plynu, všechno už jsme někde slyšeli i viděli, celé obehnané urputnou snahou o rádoby drsné finále. Než se k němu ale dobereme, tak to dá pořadně zabrat. Téměř 130 minut je odvyprávěno tím nejnatáhlejším možným způsobem bez silných momentů. Režisér protentokrát evidentně pozměnil své vidění i žánr a pustil se do skandálních odhalení, které ovšem ve vztahovém a hodnotovém schématu dostatečně nefungují. Stejně jako herecké obsazení. Edward Norton, přepečlivý ve výběru rolí, čeká paradoxně na pořádnou látku už pěkně dlouho, špatně hrát on ani neumí, ale mnohokrát jsem v posledních letech vzpomínal na jeho strhující kreace coby vypravěče v Klubu rváčů nebo proměněného neonacistu Dereka Vinyarda v Kultu hákového kříže. Tak snad příště.. (08.07.2009)