Funny Games USA

V každém člověku dřímá bestie, je jen na něm jestli ji probudí. Film neodbytný, stejně jako Peter a Paul. Film evokující, zneklidňující, naléhavý a alarmující(zpětný rychloposuv – osud jsme my sami – zapomeň na ruku shůry). Tady jsem poznala tu nejkrutější beznaděj. Jak se s tím vyrovnám? Netuším. Je 29. duben 2013 …tohle datum si zapamatuji – viděla jsem Funny Games USA. (02.05.2013)

No puvodni film jsem nevidel, ale tohle me prijemne prekvapilo. Je sice fakt, ze v momente, kdy neni na scene dvojka prudicu, tak je to precejen lehce o nicem, ale nastesti jsou na scene skoro furt a je to vynikajici thriller. Haneke sice nic neukazuje natvrdo, takze nejaky masakrovani clovek jen tusi ze zvuku, ale o to je to mozna pusobivejsi a napinavejsi, navic ty dva zaporaci maj skvele napsany dialogy, takze jsem si uzival kazdy jejich slovo. Navic jsou slusne zahrany, ted teda hlavne myslim Pitta, protoze on je tu za toho hlavniho. Jinak Watts a Roth hrajou paradne a clovek jim fandi, akorat jsem se proste nemoh prenest pres fakt, ze jen tak bezbrane lezi, nemuzu si pomoct, ale prijit takovy dva uhlazeny chudacci prosit o vejce, nakopu je do kouli a je klid. Dalsi klad filmu je samotnej reziser, coz neni zadny vymekly americky pero, takze se nastesti nekona ocekavanej prubeh deje a to je fajn. Vylozene nasrala me pouze jedna vec, kdyz nekdy 20 minut pred koncem prijde na radu hyper mega dementni scena s dalkovym ovladacem, to jsem si zacal myslet, ze snad cumim na Klik a ne drsnej thriller. Ale krome tohohle to je fakt fajnovej film. (28.11.2009)

Remakovat vlastní film? Proč ne! Zvlášť když po všech stránkách dokonalí Američané strašně neradi čtou titulky. A to by v případě původního snímku německého intelektuála Michaela Hanekeho z roku 1997 museli. Režisér a scénárista Haneke se proto (určitě za slušný peníz) rozhodl natočit i americkou verzi. Zákeřnost a syrovost zůstala. Můžu to s čistým svědomím říct, i když jsem opěvovaný originál neviděl. „Dvojka“ totiž zákeřná je. Přátelsky pomrkává po divákovi, aby mu mohla v nestřeženém okamžiku pěkně hluboko vrazit kudlu do zad. Přitom je snímek skutečně jen o tom, jak dva mladí hošani terorizují tříčlennou rodinu v letním sídle u jezera. Je to potrava pro intelektuály i pro milovníky klasických vyvražďovaček. Na své si přijdou obě skupiny. Výřeční „golfisté“ v bílých rukavičkách si tak prostě přijdou půjčit vajíčka, ale jakmile golfovou hůl použijí proti noze živitele rodiny, v rukavičkách přestávají jednat. A s rodinkou rozehrají pro jednu stranu zábavně krvavé hry. Jenže tady vůbec nejde o to, kolik krve se na plátně objeví, ale o to, že Haneke z psychologické hry látku povyšuje na sofistikovanou satiru o stavu dnešní společnosti. A diváka spolehlivě vtahuje do krutého dění. Když jednomu z mladíků upadnou vajíčka na zem, divák zbystří a zapochybuje stejně jako hlavní hrdinka. Nepříjemný stav prožívá s ní. Když to odnese vodě neodolný mobilní telefon, je to jasné. Vše pak umocní pohledy hošanů do kamery, kdy se ptají diváka, komu fandí. Mrazivé a bezútěšné. Přitom nějaké opravdu surové scény na plátně neuvidíme. Často se dějí mimo obraz a slyšíme jen projevy a až pak vidíme následky. Syrovost podtrhují i táhlé záběry bez jediného střihu nebo bezmoc v podobě nefilmové vyšší moci s použitím televizního ovladače. Skvělý nápad. Všechno to představuje slušný studijní materiál, i když musíme férově poznamenat, že běžného diváka (a těch bylo v kinech určitě mnohem víc) nechají docela klidného. Klidného ho naopak nenechají herecké výkony, Naomi Watts obzvlášť. Beru, že ona i Tim Roth jsou profláknuté tváře a na plátně ikonicky vyčnívají, ale já jim jejich utrpení věřil!! Ač Haneke není mým šálkem kávy, tentokrát oba palce nahoru!! (11.04.2013)

"Proč nás nezabijete hned? - Nezapomínejte, že je třeba se bavit." Zábava mi jako divákovi byla neustále zdůrazňována, ale tak nějak se nedostavovala. Místo toho přicházel psychický i fyzický teror rodiny, který sice byl nepříjemný, avšak dalo se mu několikrát bez větších problémů zabránit. Nevzrušeně jsem snímek dokoukal do konce, ale jediný jeho přínos vidím v tom, že až mi u dveří zazvoní dva zdvořilí sympaťáci v gumových rukavicích, tak budu střlet dřív, než mě stačí požádat o vejce. (17.07.2011)

Pár dobrých nápadů a patřičně mrazivá premisa, obojí pečlivě zazděno samoúčelností. Nečekaná pomrknutí na diváka sice nejsou špatným nápadem, ale ničí budovanou atmosféru nepředvídatelnosti a absolutního strachu. A že to je satira? Tak proč v tom případě Haneke předkládá znepokojující scény a nechává hrdiny trpět fyzicky i psychicky v několikaminutových záběrech? Tahle nesnesitelně umělá "hloubka" je jenom do sebe zahleděným prostředkem k pozornosti. K pozornosti slušné porce diváků, kteří budou s nadšením mluvit o psychologicky laděném thrilleru, který se s tím vůbec nepáře. Nikomu jeho vkus neberu, ale snímek, který svůj příběh dokáže doslova zničit bizarní fintou s ovladačem a zoufale tuctovým závěrem u mě nestojí za bližší pozornost. (09.02.2009)