Prísľuby z Východu

Velmi slušná filmová studie zvyklostí, poměrů a rituálů v ruskojazyčné mafii působící v londýnské diaspoře... David Cronenberg měl vždy obsesi z násilí, přestal ho však zkoumat v jeho patologické podstatě (zjevné v jeho dřívějších filmech) a ve svém uměleckém i duševním vývoji se posunul k zkoumání násilí u člověka, pohybujícího se v mezní situaci. Stejně jako v Dějinách násilí i ve Východních příslibech je onou mezní situací patriarchální společenství mafie, nyní však specifické svým místem původu - ruská mafie Vory v zakoně a konkrétně její londýnská odnož. Hned zpočátku je proti tomuto světu exponována v kontrastu životní situace mladé zdravotní sestry, naturalizované Rusky, která již však přišla o své původní kořeny i jazyk, a je vlastně zosobněním obyčejných lidí (což je přímo ve filmu několikrát zmiňováno). Iluzi obyčejného slušného člověka zdárně kolem sebe vytváří i hlava celé mafiánské rodiny, na první pohled slušný, spořádaný a vážený postarší hoteliér (s dokonale matoucí tváří Armina Mueller-Stahla). Skutečnost ovšem vypadá jinak, stejně jako v případě jeho řidiče, na první pohled bezcitného a chladnokrevného zabijáka, který v sobě ale skrývá stopu humanity. Takto rozehraný příběh si v sobě nese ještě spoustu dalších rozehraných tajemství a dějových překvapení, zachovává si však žánrovou morální tenzi a typickou relativizaci běžných etických zvyklostí. Za zmínku stojí typicky Cronenbergovská explicitnost a popisnost násilných scén, vyvedená v naturalistických detailech, jakož i důraz na symboliku a rituály (tetování, iniciační obřad...) uvnitř voronské mafie. Stejně tak Cronenbergovsky dokonalá mizanscéna a režijní lehkost, s jakou posouvá vpřed své vyprávění, navíc s několika silnými momenty (scéna v sauně, odklízení mrtvoly...). Pod jeho vedením rozkvétá i potenciál ústředního hereckého tria - Viggo Mortensen (úžasná řeč těla, tolik v kontrastu s podprůměrnými pseudohvězdami béčkových akčních filmů), Armin Mueller-Stahl i Naomi Watts předvádějí bravurní výkony... Velmi silný, byť v podstatě komorní, thriller, v něm rezonuje mnohé, třeba i velmi slušná ruština... (12.01.2008)

"Where are you going?" Mortensen opět jako nejednoznačný převozník přes řeku Styx tekoucí mezi dvěma zcela odlišnými světy, borščový strýček, z kterého mrazí Mueller-Stahl a drunk/queer měkkota Cassel. Jakmile se byť jen jeden z nich objeví v záběru, nejdou z něj odtrhnout oči a co teprve, když jsou tam všichni tři.. Stále zajímavější Cronenberg poprvé zcela opustil při natáčení kanadskou půdu a stejně jako v History of Violence mě znovu naprosto dostal neobyčejným zpracováním obyčejného příběhu. "What the fuck do you care?" (13.07.2009)

Na Cronenberga poměrně umírněné, ale jeho režijní styl je stejně silně znát. Jako téměř všechny filmy, co jsem od něj viděl, i tento na mne pocitově zapůsobil velice chladně, avšak díky silné syrovosti se mu podařilo upoutat mou pozornost. Na Cronenbergovu hru nepřistoupí všichni, ale já si tuhle citově odosobněnou partii občas zahraju rád. 80% (18.08.2008)

Pokud se na nás budou i nadále řítit filmy jako Americký gangster nebo Východní přísliby, čekají nás letos pořádné filmové žně. Stejně, jako stařík Ridley, i David Cronenberg dospěl do bodu, kdy si natočil osobitý majstrštyk. Zatímco předchozí filmy z jeho portmonky mě nechávaly s výjimkou Mouchy vesměs chladným, přísliby mi dokonale sedly. Jednoduchý scénář by dle mého názoru málokterý filmař dokázal uchopit s takovou grácií a citem jako právě pan "divný". Cronenbergovi usedlejší a normálnější styl sedí a ačkoliv stále spoléhá na otevřené chvíle násilí a sexuality, nepůsobí tyto momenty pod jeho vedením nepatřičně, naopak jsou sugestivní a prakticky nezbytnou součástí odvrácené strany světa v londýnských ulicích. Mortensen si konečně vybírá role, v nichž má co říct a Naomi Watts samozřejmě nic nezkazí. Kdyby mi dal někdo na výběr mezi gangsterem a přísliby, váhal bych hodně dlouho a popravdě nejsem schopný říct, ke komu by mě to nakonec zatáhlo. Jak západní, tak východní mafie mají totiž své osobité kouzlo. 9/10 (02.01.2008)

Pôsobivá komorná dráma, ktorá vo mne napriek prostúčko jednoduchej zápletke zanechala silnejšie dojmy než veľkolepý Americký gangster. Filmársky maximálne komplexná záležitosť pre nepopcornového diváka, v ktorej do seba všetko zapadá ako kolečká v Mortensenovych hodinkách za 160 litrov. David Cronenberg potvrdzuje svoje majstrovsko v modelovaní postáv, v čom ho podporujú fantastickí herci. Zatiaľ najlepší výkon Vigga Mortensena. Taktiež zasadenie do prostredia a vystihnutie rusko-mafiánskej kultúry je na mierumilovného Kanaďana Cronenberga neskutočne silné a autentické. No a ako bonus autorský podpis eňo-ňuňo v podobe scény v saune. Najlepší z posledných piatich Cronenbergových filmov. (10.01.2008)