Muž z ocele

Subjektivně: takhle otupělý jsem z kina odcházel naposledy po Sucker Punchi a to musím dodat, že Muž z oceli je výrazně lépe zrežírovaným filmem. Pokud si održím odstup od z mého pohledu čistě debilizující digitální smršti padajících mrakodrapů a vybuchujících molekul nicoty, pak musím vyzdvihnout následující: Goyerovu snahu propracovat kryptonskou linii i mytologii Supermana. Obrovský podíl na určité působivost filmu má Russell Crowe a Michael Shannon, jejichž postavy jsou rozhrané i rozepsané mnohem lépe než zbytek filmu (casting Shannona byl prozíravý). Podobné péče a propracovanosti se nedostalo postavě Clarka Kenta, kterou hraje Cavill se zádumčivostí modela, kterému ukradli všechny košile. Snaha posunout Supermana / Kenta do roviny jedné nerozlučné bytosti, uzavřeného a osamělého mimozemšťana se tříští na jeho výkonu i na tom, že na rozdíl od rebootu Batmana tu chybí vývoj postavy, nějaká patrná vnitřní přeměna / dilema. Muž z oceli a jeho flashbacky do dětství jsou čistě generické a co do obsahu / významu vlastně příliš nevybočují z donnerovské linie (jen postrádají nadsázku), Cavill se promračí rozbouřeným mořem a pajzly do nevyhnutelné situace, kdy jako Bůh překonává rychlost zvuku a s padouchy boří města. Duel se Zodem tvoří překvapivě velkou část filmu a pokud tuhle trikovou extravaganzu nekoupíte hned na začátku, doslova vás utluče lokomotivami a tunami železobetonu. Náznak nadhledu přichází pozdě a Supermanova vážnost je monotónně setrvalá, aniž by však působila jakkoli temně a problematicky. Jednoduše monolitický a produkčně dobře ošetřený blockbuster, se kterým jsem si užil jen minimum zábavy. (14.06.2013)

Scénář je jako ne první blockbuster poslední doby založený na vysušení nolanovských prvků o všechnu skutečnou hloubku a hodnotu, aby už sloužily pouze jako atrakce. Uchopení co do stavby mě nebavilo až iritovalo - první hodinu jde o koláž nenavazujících scén pokoušejících se o promluvy a chytře skládané flashbacky, kterou drží pohromadě jen naše znalosti z dřívějších supermanovských filmů. Shyamalanovské lapsy v logice (ať se na orbitě bojuje jakkoliv dlouho a kdekoliv, trosky padají výhradně před Kentovic farmu etc.) sice občas vyvstávají na povrch, ale to v rámci žánru ani tak nevadí. Když se vrátím na začátek k oné "atrakci", tak musím Snyderovi uznat, že v tomto ohledu Muž z oceli svým způsobem nezklamal. Problém nastává až ke konci, kdy už je bayovsky monotónní a finální duel, během nějž musí nutně zemřít několik desítek až stovek tisíc lidí, ale nakonec se rozhodne nad tříčlennou rodinnou, už je jen nadbytečným epilogem vysávajícím z konce i ten náznak emocí (a opět naprosto zbytečně prodlužuje film přes dvě hodiny). Přes všechny výhrady musím uznat, že ty 3 a 1/2 hvězdy jsem měl zpočátku (a stále mám) tendenci zaokrouhlit nahoru, protože coby třeskutý blockbuster to nepochybně má jistý drive. I z pohledu prázdné akce bych ale krom oné ztráty zájmu ke konci vytknul ještě pro Snydera typické nekonečné opakování (ve stylu padající Lois, jež je zachráněna asi pětkrát za film), neexistující romanci a vůbec emocionální účast. Na druhou stranu, strachovat se o nezranitelného hrdinu, to je oříšek a vím, že Snyder není vypravěč dost schopný na to, aby si s tím poradil, takže jsem to ani neočekával. Především ale chybí nadhled, to je zcela zásadní! Zkrátka když doma necháte mozek, ale pro jistotu i míchu a celou nervovou soustavu, pak se s tím dá docela přežít. Asi záleží na tom, jestli ve vás Snyder najde to malé dítě, které rádo blikající světýlka, protože ničím jiným ten film není. Na tom není nic špatného, ale ze mě to vyšumělo hrozně rychle. Proč to produkoval Nolan, nebo spíš proč se o tom tolik mluví, nevím, není to poznat a jen to vyvolává zbytečné nároky, které tenhle film nedokáže splnit a ani se o to (snad?) nepokouší. Samozřejmě se snaží o pouťovou hlubokomyslnost a jak jsem uváděl, bere se smrtelně vážně, ale to dneska dělá každý blockbuster, takže už mě to moc neohromuje, spíš nudí. PS: Zaručeně nejzbytečnější 3D sezóny... opravdu. Rád ohledně tohohle přeháním, ale ten film není ve 3D! PPS: Likvidátor originality ve filmové hudbě Hans Zimmer mě opět štve. Jeho hudba zní jako vždy zaměnitelně a "jako cokoliv", přesto film skvěle doplňuje. Podobnou instantní spokojenost/nespokojenost vzbuzuje celý film. Kdybych zaokrouhlil nahoru, byl bych na Snydera naštvaný. Takhle nemusím. 65 % (13.06.2013)

Singerova Supermana si velice vážím pro jeho vtip, nadsázku a mnohost opojných intertextových odkazů a přeci až Snyderův Muž z oceli, v souladu s názvem patřičně chladný a daleko nepoddajnější snímek, splnil všechno to, co jsem od filmových verzí komiksové legendy kdy doufal dostat. už při mém prvním setkání s největším ze superhrdinů v raném dětství během sledování supermanovských filmů Richarda Donnera ze sedmdesátých let jsem doufal, že jednou zhlédnu film přesně jako je Muž z oceli: trikově nesmírně vyspělý blockbuster, který plně využije technologické vyspělosti současné kinematografie k rozpoutání nanejvýš epické a tím pádem nanejvýš slastné podívané, akční podívané, která plně zužitkuje nadpozemské schopnosti hrdiny i padouchů z Kryptonu, a která poskytne co nejširší pohled na civilizaci a kulturu tohoto fiktivního mimozemského světa, kamerově pokrokový film, který jako kdyby dal divákům v kině okusit, jaký je to pocit létat mezi výškovými budovami spolu s filmovými hrdiny a zloduchy. Zack Snyder toto vše dodává a zároveň se ničím neodchyluje od mé osobní představy o postavě Supermana. tím míním jak zevnějšek - vynikající herecké obsazení protagonisty a upgradovaný design kostýmu, tak nitro - na poměry "pouhého" letního bijáku překvapivě hlubokou psychologizaci. vlastně dodal ještě víc - charismatickou a všem stereotypům vzdorující herečku do role Lois Lane a neméně šťastnou ruku při výběru představitelů Supermanova biologického i adoptivního otce. i při méně snivém, ale spíše intelektuálně vedeném zohlednění lze nacházet velmi uspokojivé přesahy. nevidět to, nevěřil bych, že kdy nějaký film a tím spíše podle mnohých diváků a priori povrchní blockbuster zkombinuje rovinu explicitních významů vykreslujících postavu Supermana v náboženském kontextu coby novou inkarnaci Krista, či přinejmenším jeho mimořádné schopnosti jakožto dar od Boha, s rovinou implicitních queer konotací, kdy je šikanovaný mladík nucen skrývat svou jinakost před okolím z obav z perzekuce a ostrakizace. takovou perspektivu bych čekal spíše u toho Singera. a už jsem opět u něj. navzdory všem neoddiskutovatelným kvalitám Snyderovy verze se totiž nemohu ubránit nostalgickému vzpomínání na tu Singerovu. snad za to může Snyderův příliš vážný a upjatý přístup, který tolik kontrastuje se Singerovým nadšeným fanouškovstvím. snad. netroufám si soudit. je to jen takový mlhavý pocit. (27.11.2013)

Film náležící do kategorie Měnič neboli Tak trochu jiná realita. Jdete po filmu na záchod, berete za kliku a chcete, aby vaše paže dveře vyrvala z pantů a zahodila kilometr za sebe. Odjíždíte z kina autem a všechno, celý svět kolem je tak strašně pomalý, nudný a obyčejný, že šlapete na plyn celou vahou pravé nohy a doufáte, že na konci toho tunelu, co se před vámi utvořil, dostihnete Supermana... máte zkrátka chuť dělat nemožné věci... je to masakrózní podívaná: napřed obdivuhodnou mytologií opředená planeta Krypton, poté komorní pasáž Supermanova působení na Zemi a nakonec neuvěřitelná spektakulární digitální vybíjená, kdy se skutečně plní dětské představy o tom, co kdybych měl nekonečnou sílu, vzal protivníka a prohodil ho půlkou města... k tomu nebeský lord Hans Zimmer, skvělí herci, Superman Henry Cavill a 140ti minutové vytržení z reality tohoto světa, kdy se na konci musíte ujistit, že neopouštíte planetu Krypton, nýbrž místnost multikina. 225 miliónů dolarů(rozpočet)/620 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (24.06.2013)

Megalomanský reboot snažící se pojmout mýtus Supermana od podlahy až po ten nejvyšší strop. Pokus o všeobsažnost a jednoduše příliš velké sousto však podkopává logické základy zhuštěné fabule. Téměř každá událost v sobě skrývá menší, či větší otazník, který není uspokojivě zodpovězen. Superman je tím znatelně okleštěn na třpytivou, popkornovou zábavu, která nemá šanci obstát v testu časem a hrdě se tyčit vedle chytrých blockbusterů, jako jsou filmy Nolana, či Abramsovy Star Treky. Opravdová promyšlenost se projeví pouze v působivém vykreslení motivace záporáka Zeda. Bohužel ptát se, proč mu jako trest smrti byla udělena naděje na život, zatímco sami soudci si ten luxus nedopřáli, se raději neodvažujme... Vizuálně je Muž z ocele nádherný opus, ale i tak jeho epickým soubojům chybí poslední schod napětí, neboť není vůbec jasné, jak může být Superman vlastně zraněn... PS: Výborný soundtrack! 7/10 (22.06.2013)