Obsahy(1)
Původní partitura byla v žalostném stavu: noty nedbale znamenány, linky porušené, papír samá šmouha. Věnoval jsem rekonstrukci tu největší péči: šmouhy jsem vygumoval, linky podle pravítka obtáhl, bříška čtvrťových not začernil, k osminkám a šestnáctkám přidělal ocásky. Myslím, že dnešní podoba díla obstojí i před nejpřísnějšími měřítky. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (156)
[4,5*] Jedna z najlepších Cimrmanoviek, pri pozeraní ktorej som až slzil. Ako vidím hodnotenie, ktoré je výrazne nižšie ako u iných hier, tak podozrievam väčšinu užívateľov, že to vôbec nepochopili. Buď im Smetana, či Wagner nič nehovoria, alebo nerozumejú srande na účet českej veľkohubosti. Seminár je skvelý, opera mala prekvapujúco vysokú hudobnú úroveň, aj keď humoru tam už bolo menej. ()
"Rozmysli si, Jíro, rozmysli. Na své štěstí dobře pomysli. Ty v domečku máš svatý klid, můžeš chodit do hospody, karty mastit, pivo pít." Musím říct že jsem rád, že konečně vychází na DVD, protože operu Úspěchy českého inženýra v Indii jsem donedávna nikdy neviděl . Přestože patří spíš mezi ty slabší hry, na moc vtipnějších věcí stejně v půjčovně nenarazíte. "V chaloupky stínu dobře... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... dobře.... NÁÁÁMM!" ()
"Plukovník Kolonel v bílých šortkách, řekne mu well, a vše je allright." Coby milovník hudby a opery zvlášť moc nechápu, v čem je tahle Cimrmanova hra slabší. Za mě je to víc než allright. Díky hudbě Jana Klusáka se spoustou odkazů na známé hudební motivy (včetně toho závěrečného ze Smetanovy Libuše) je to vskutku úžasná parodie. Ale i samotný námět o českém inženýrovi, který je oslavován indickým plantážníkem i britským guvernérem víc pro české řečičky než české ručičky, je super. Možná tu nejsou klasické cimmrmanovské hlášky, ale pěkné operní repliky ("Radujte se Indové, nastávají dny nové", "Pivo dodá síly, Plzeň zdraví Díllí…") tu jsou určitě. A tak mám tendenci všem škarohlídům říct: "Rozmysli si Jíro rozmysli, na své štěstí pomysli..." ()
Seminář je skvělý. Celková opera se mi velmi líbí hlavně začátek. Colonel je prostě bezkonkurenční. Celkově skvělé dílo. Mně se libí, jenže pro diváka hudebním světem nepolíbeným, to asi moc není. I přesto je to pro mě zábava a myslím. že tři hvězdy je správné hodnocení pro diváka hudbou nepolíbeného. Já jím však nejsem a proto 5 hvězd. Geniální umím to zpaměti. Vezmu-li pak v úvahu starší verze kde je Krišna ještě Unger, Colonel Weigel, Wagner Vozáb, tak je to na 5 hvězd. Vůbec staré verzi opery jsou dobré. I jedna v podobě Unger, Svěrák, Čepelka, Smoljak. Už si to zpívám s nimi zpaměti Takže za hru dávám 5. Navíc pan Smoljak už v opeře spíše jen preluduje než, že by zpíval. Tady bych rozhodně radši viděl pana Čepelku. Ten opravdu hezky zpívá. Pan Smoljak, bohužel hezky zpíval, jenže tak v 70. 80. letech, kdy se dle mého soudu dokázal víc odvázat. Možná to je věkem, ale pan Svěrák, to dělá dodnes. Možná to už neměl povahu, ale za mlada byl prostě skvělý. ()
Trochu jiný Cimrman a bohužel druhou větou musím dodat trochu slabší Cimrman. Na hodinu natažená přednáška je vedena vtom nejlepším duchu a tradici.......vyrušující Vondruška funguje podle plánu.....to je všechno v pořádku. Problémem je samotná jednoaktová opera Úspěch českého inženýra v Indii (ještě, že pouze půlhodinová)......to není to pravé Cimrmanovské. Mluvené slovo je mluvené slovo a zpěv nedává takový prostor pro humor dvojice Svěrák - Smojlak, nemluvě o tom, že je limitován rýmovými mantinely. Každopádně minimálně palec nahoru za snahu o něco jiného, neotřelého (byť pouze z jedné třetiny).......každopádně (alespoň za mne) jeden pokus by stačil a dále už pouze vyšlapaných cestičkách. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (14)
- Když autor hudby Jan Klusák odešel z divadla, nedal do roku 2007 souhlas s publikováním na zvukové nosiče. Údajně na tom byl za komunismu materiálně špatně a doufal, že ho opera uživí. (Kulmon)
- Marek Šimon v opeře odmítl hrát. Prý nerad na jevišti zpívá. (mnaucz)
- Původně postava Inženýra Wagnera opravdu na jevišti ležela. Ze začátku se ve hře rým „A nyní oč tu běží, proč ten člověk tady leží?“ objevoval. Až po čase, kdy se tato hra přepracovala, postava Inženýra Wagnera stála. A místo toho, aby se psal nový rým, tak se prostě, místo „leží“, řeklo „stojí“. (mnaucz)
Reklama