Okamih zlomu

Anthony Hopkins zabije svou manželku, přizná se, a přesto není bezprostředně odsouzen k x letům vězení – zní to příliš jednoduše, aby to nebylo zajímavé. Kdo má právo brát lidské životy? Co ho k tomu opravňuje? List papíru s podpisem a razítkem? Základní premisa je na celém filmu nejlepší. Přiměla mě pustit si jej, vydržet do konce a neusnout. Poměrně brzy se totiž Okamžik zlomu změní v prachobyčejné soudní drama. Mladý arogantní právník, který tráví večery v drahých barech a nerad prohrává vs. inteligentní vrah s dokonalým plánem. Nuda. Čekal jsem zamotanější změť provázků, za které bude scénárista tahat. Všechno je příliš jasné, na první pohled čitelné. Chybí zvrat. Ryan Gosling v hlavní roli z průměrného kvalitní film ještě udělat nedokáže. Anthony Hopkins ve vedlejší roli z průměrného kvalitní film už udělat nedokáže. Gregory Hoblit v roli nejdůležitější si s prostředím soudních síní již jednou potykal, přičemž Prvotní strach se poslouchal (ve smyslu vizuálním) o poznání lépe. Jeho druhé zdolávání téhož vrcholku mi přijde vcelku zbytečné. Kdyby se alespoň rozhodnul nepoužívat kyslíkové bomby… . 65% Zajímavé komentáře: imf, RAiken, Fr, honelnik (08.06.2008)

Celou tu dobu, co jsem se na film koukal, jsem se hrozně nudil. A ani samotní herci to nezachránili, i když dělali, co mohli. Po dlouhé době film, kde jsem dal na červené vyšrafování filmu, ale ve výsledku jsem myslel, že to snad ani nedokoukám. Ryan Gosling mi k tomu všemu místy přišel jako právník amatér. (02.01.2015)

Netradiční drama Fracture jakoby nám trochu lhalo. Celou dobu si připravuje půdu pro několik trumfů, ty pak ale trestuhodně nepřicházejí. Na povrchu se zářivě třpytí, uvnitř je ale chladný asi jako výraz Rosamund Pike. Sází na bravurní herecké výkony obou hlavních představitelů (jejich společné scény jsou jednoznačným vrcholem filmu), na důmyslně zajímavou kameru a sic předkládá spoustu malebných záběrů, tak jimi zároveň natahuje jinak řídký děj, který by se ale naopak rád tvářil zatraceně chytře. Willy Beachum je typický, plakátově usměvavý floutek, co úspěšně řeší případ za případem a momentálně míří do pohádkové právnické firmy. Jenže teď narazil na vychytralého staříka, co po svém vyřešil milostný trojúhelník. Willy se nejprve potutelně usmívá na účet obhajoby, vzápětí mu ale spadne hřebínek. Komorní příběh dvou ambiciózních žraloků pak stojí zejména na JEDINÉM (na dvouhodinový film je to trochu málo) zjištění, jak to vlastně bylo s onou vražednou zbraní a při rozlousknutí tohohle triku je těžké jít s hodnocením někam výš!! Přesto solidní nadprůměr!! *** a ½.. (26.11.2007)

Zastřelil jsem svou ženu. Dokažte to. To je slogan který slibuje zajímavý děj. Anthony Hopkins a Ryan Gosling. To jsou jména, která předem naznačují kvalitní herecké výkony. Gregory Hoblit. To je režisér od kterého se dá čekat, když nic jiného, tak alespoň dostatečně kvalitně odvedené řemeslo... Potenciál na opravdu dobrý thiller tedy Okamžik zlomu nesporně má. Ve své podstatě v žádném z výše zmíněných bodů nezklamal. Námět sice není využit v plné míře, ovšem stále je děj dostatečně zajímavý a napínavý. Ani jeden z herců nehraje svou životní roli, ale stačí to. Právě společné scény " z očí do očí " těchto dvou jsou největším kladem filmu. A Hoblit to celé natočil technicky zdatně, byť poněkud nenápaditě, ale kamera a hudba dojem zdatně vylepšují. Celkově je Okamžik zlomu snímkem, ke kterému se asi těžko někdy vrátíte, ale v průběhu stopáže si ho pravděpodobně dostatečně vychutnáte, abyste po projekci nemohli říci, že šlo pouze o ztrátu času. To zase není na další z nekonečné řady soudních dramat tak málo, ne? (11.08.2007)

Namachrovaný snímek sepsaný dvojicí schizofrenních pisálků, jejichž kvalitativní sinusoida je mnohem zajímavější než vlastní dílo. Prvních dvacet minut, začátek dramatického oblouku, nestojí vůbec za nic. Sice si nelze povšimnou krásného vizuálního pozlátka, ale příběhově je to o ničem. Nabubřelá nuda, která se snaží šokovat značně uhozenou zápletkou. Pak ovšem přichází probuzení. První scéna s Beachumem je všechno možné, jen ne nuda. Je humorná, sice drobně neoriginální, ale funguje a dokáže udržet divákovu pozornost. Informace jsou podávány velmi chytře a jejich kouskování napomáhá rychlému pochopení (nepříliš složitého) charakteru. Následuje první setkání Beachuma s Crawford a jedná se o bezmála perfektní hru dvou za svým cílem si jdoucích mužů… Ve vyšetřování vraždy a nečekaných Crawfordových hrátek snímek příliš nechybuje. Krokem vedle byla otřesná vedlejší linie. Jakmile se příběh jen drobně odkloní od souboje těchto dvou charakterů není se na co dívat. Ultrahloupá vata zbytečně natahující stopáž táhne snímek ke dnu. (27.10.2008)