Súboj bojovníkov

80 % - Výtečná práce. Čekal jsem spíš nějaké béčko, druhou ligu vedle Hrdiny, Klanu létajících dýk či Tygra a draka, ale vtáhlo mě to a oslovilo. Výborný Andy Lau, skvělý scénář, výprava a kostýmy. Vůbec nevadí, že se to celé motá kolem jedné pevnosti (města). Žádná slepenina tradičních klišé včetně zdařilého závěru, který mě opravdu překvapil, že tvůrci našli odvahu nejít cestou očekávaného klišé. (15.03.2009)

Velmi zajímavý film z Hong-Kongské produkce,který vás zaujme svou propracovaností bojových scén (stejně jako "1612-Kronika smutných časů"). Když se nad tím zamyslíme, tak nám vychází fakt, že celé lidské dějiny jsou plné násilí a vzájemného zabíjení. Jinak souhlasím s hodnocením kolegy DOUGLASE. Je to film, který rozhodně stojí zato vidět. (28.05.2009)

Zasadené do obdobia 370 pred n.l. kedy Čína bola rozdelená medzi 7 malých kráľovstiev a ďalších menších miest a území, jedným z ktorých bol aj "mestský štát" Liang. Na obranu tohto mesta proti monohonásobnej presile útočníkov z kráľovstva Zhao prichádza tajomný bojovník Ge Li z malého kmeňa Mozi, známeho pre svoje výborné taktické obranné manévre...a prináša so sebou pravdepodobne najlepší historický (veľko)film posledného obdobia. Po vlne fantasy a wuxia filmov stavajúcich na opulentnej výprave a predrátovaných súbojov je Battle of Wits ázijským krokom do vôd poctivo budovanej historickej vojnovej drámy, ktorá strháva divákovu pozornosť nielen výborne nasnínamými a gradovanými bojovými sekvenciami, krásnemu soundtracku snúbiaceho v sebe epickosť s krehkosťou, ale i silným dôrazom kladeným na samotnú taktiku - stratégiu obrany a v neposlednom rade aj svojím silným antivojnovým posolstvom. A navyše Andy Lau je tu opäť raz bezchybný... . (24.12.2006)

Historický hongkongsko-jihokorejsko-japonský film o obraně jednoho městského státu uvnitř dnešní Číny proti nájezdu jiného národa oslavuje myšlení, věnuje se strategii a tematizuje neefektivnost rozdělování světa na „černé“ a „bílé“. Za začátku jasně definované opozice válka x mír, přítel x nepřítel, my x oni, dobrý x špatný, vítězství x prohra film postupem času systematicky destruuje, zatímco vypráví precizně natočený příběh, kterak geniální stratég Ge Li přijde do obléhaného města, aby mu pomohl ubránit se nepřátelům. Ge Li je zástupce filozofického směru Mozi, který sice mistrovsky ovládá schopnost strategizovat, ale zajímá ho jen obrana a jeho hlavní myšlenkou je univerzální láska. Ge Li nechce zlikvidovat nepřátele města, ale ubránit město, přičemž jej nezajímají vítězství ani prohry. Jeho ideou je mír a své schopnosti chce využít jen k jeho dosažení. Jenže mír je nakonec stejně relativní jako vítězství, dobro nebo ve výsledku i útočící/bránící se. Battle of Wits je to, co si představíte (nebo alespoň já ano) pod spojením „nehorázně chytrý film“ (nikoli ve smyslu amerických „smart movies“). Intimní velkofilm s ohromujícími akčními scénami sloužícími fascinující „kanonizaci“ myšlení, aniž by zastával konkrétní ideologické stanovisko. Každé stanovisko je totiž možné relativizovat nebo zpochybnit. Přirozené spojení zmíněného intimního s velkolepým, myšlení o válce s válčením samotným, iracionálních rozhodnutí s ryzí racionalitou je dokonale čisté. Několik asijských zemí se spojilo v touze natočit co nejlepší film - společně daly dohromady to nejlepší, co mohly poskytnout: peníze, exteriéry, tvůrce, hvězdy... Přitom neadaptovaly žádné univerzální nadnárodní téma, ale víceméně z hlediska světového válečnictví vyprávějí o malé události obléhání jednoho konkrétního městského státu. Jako inspirace posloužil manga comics, který se ale věnuje hlavně válečným strategiím ve všech možných podobách. Ve výsledku je A Battle of Wits víceméně dokonalý, ale nikoliv ve smyslu chirurgicky přesných a ve své mechanické vypulírovanosti trochu sterilních filmů jako Forrest Gump nebo Vykoupení z věznice Shawshank, nýbrž ve významu zmíněné vyváženosti zdánlivých protikladů, ohromující inteligence a soustředěných hereckých výkonů (zejména Andyho Laua v hlavní roli Ge Liho). U Battle of Wits jsem však zatím stále příliš paralyzován a nadšen, než abych se tak krátce po projekci snažil o systematičtější nezaujatou analýzu... Každopádně pokud budete mít možnost jej na plátně vidět, neváhejte ani na okamžik. A pokud jinde, tak taky ne... - FAR EAST FILM FEST (Udine) (01.05.2007)

Muk gong není vlastně až tak filmem o vojenství a vojenské taktice, které se věnuje soustavněji jen v první půlce, ale filmem o politice, která je přítomná celou dobu a v druhé polovině zcela převládá: všechna konflikty v druhé půli, jsou charakteru právě politického, motivy jednání jsou ideologie a moc. Ge Li jedná v souladu se svou mírumilovně-válečnickou ideologií, král se obává ztráty své moci, generál Xiang Yan-zhong vidí jako jediné možnosti konce boje ve shodě se svou válečnickou ideologií jen vítězství nebo smrt. Ve chvíli kdy je ohrožena stávající mocenská struktura, jde jakékoli možné vnější nebezpečí stranou, všechny síly se napínají k likvidaci hypotetických bodů odporu. Takřka po vzoru stalinských čistek po Druhé světové válce, která přinesla jisté uvolnění, jsou královi poddaní, kteří poznali vlastní schopnost zvítězit nad nepřítelem, podrobeni represím, údajně odbojní důstojníci zlikvidováni, ti kdo se odváží zpochybnit královu legitimitu (Yi Yue) umlčeni a tím donuceni k doznání a pasivitě (králova výsměšná otázky jestli Yi Yue, které byl na jeho rozkaz vyříznut jazyk, chce před popravou něco říct). Konec je zcela neradostný: král je přese všechno po konečném vítězstvím, na kterém se takřka nepodílel, oslavován jako jeho strůjce, vůdcové odporu proti němu, který si sám vynutil, mrtví, Ge Li odchází se skupinou sirotků do neznáma. Jeho pouze obranná strategie se ukazuje jako nedostatečná, neschopná změnit základní rozpory uvnitř toho co by měl bránit, její úspěch se obrací proti jejímu strůjci (Ge Li je obviněn ze zrady právě proto že zachránil Liang). Když Ge Li mluví o tom, že pouze univerzalita dokáže zahladit rozepře – války může skončit jen sjednocení všech národů (Číny), setkává se se slabinou této univerzality: kopáč tunelů, kterého zachránil před rozlíceným davem mu sděluje, že univerzální láska znemožňuje opravdu někoho milovat. Když se snaží zachránit tu kterou miluje, je už pozdě – Yi Yue bez jazyka nemůže volat o pomoc a utopí se mu na dosah ruky, aniž by o ní věděl. (21.03.2009)