Prípad číslo 39

Film ve kterým se dospělí bojej jednoho fagana, což už je dneska zcela běžná situace, učitelé by mohli vyprávět. Na ně může kdejakej harant klidně střílet z bouchačky a jediný co učitel může udělat, že haranta slušně požádé, zda-li by na něj mohl přestat střílet a neodrecitoval by básničku od Karla Hynka Máchy, aby neporušil faganova práva, ale já říkám hovno s touhle připosraností a jestli mě ty smrade ještě jednou narušíš výuku, tak se s tvojí palicí bude hrát finále ligy mistrů ! (25.06.2011)

Překvapivě solidní thriller, který mírně připomíná Orphan. Zde se hraje spíše na tajemno a nadpřirozenost, Orphan byl "genetický omyl". Renée Zellweger hraje slušně, občas mě rozčiloval její hlásek, který chvílemi připomínal hlas dítěte, s kterým se zrovna bavila. Její pištění při vyhrocených scénách bylo také velmi zvláštní. Příběh nijak originální, ale přesto přinesl kvalitní scény (hmyz v koupelně). Celkově se nedá moc mluvit o hororu, protože skutečně nervy drásající a strašidelné scény jsem moc nezaregistroval, ale jako návod, jak se zbavit neposlušného dítěte, skvělé. 70% 14.03. 2010 (14.03.2010)

Christian Alvart má nuvěřitelný talent což mi osobně prokázal skvělým scifi hororem Pandorum. Případ číslo 39 mi trošku připomína Orphan což je rovněž fantastický snímek. Renée Zellweger zahrála svou roli výtečně a snad je konečně zpět a bude se vyhýbat rolím jako ve filmu Holka z města a podobně. Snímek je solidní režiserský počin a některé scény jsou takřka geniální. Hlavně jak Emily vlítne v noci do domu kde bydlí malá Lilith. Téměř jsem nedýchal a musím se přiznat, že jsem fandil špatné straně. Snad Christian Alvart bude dále pokračovat ve slibné kariéře. (26.01.2010)

Pořád jsem si říkal, jak budu psát komentář plný vtipů na odulý a krajně nesympatický ksicht Renée Zellweger, ale nakonec se ukázalo, že ona není v Case 39 tím nejhorším. Herecky ji jistě trumfuje představitelka dětské záporačky, které nevěříte ani mrknutí oka, v ostatních ohledek pak film zachází na smrad neoriginality a extrémní nudy. Zbytečné digitální efekty to pak jen pohřbívají. Ten jeden bodík je za povedené úvodní scény s původními rodiči. (30.07.2010)

"Chce znát vaši představu pekla a nechá vás ji prožít!" Tenhle rok, rok 2009 v žánru "dětského zla" bezvýhradně opanovala Orphan a případ Lillith Sullivanové z jejího účinného kouzla vlastně jen tiše těží. Hlavním průšvihem Case 39 je neschopnost dát funkci strachu tak, aby strach začal fungovat sám o sobě. Vyprávění je natolik chladné a sterilní, že vlastně nedokáže navázat jakoukoliv osobní, intenzivní vazbu na diváka, tedy alespoň u mě se to za celou první třetinu filmu nepodařilo. Naopak ta druhá, z mého pohledu nejpřesvědčivější část filmu, odkryla další zásadní problém - sice velký odstup mezi syrovou, uvěřitelnou realitou á la Orphan a příliš konkrétní, obraznou fikcí, která už nedává mnoho prostoru samotné fantazi příběh spoludotvářet. Navíc očekávaný závěr udělal z dramatického případu poněkud melodramatický precedens. Premisa se zkrátka nemusí vždy stát devizou a přesně naopak. Christian Alvart prostě zachytil obrazy, avšak podle mě se mu do nich nepodařilo nachytat dostatek autentické atmosféry. Tudíž hodnotím jako slušný průměr a přidávám malá plus za vcelku přesně padnoucí hudební doprovod a jeden šibalsky laškovný úsměv Renée. [final rate: 55%] (15.02.2011)