Neporaziteľný Barbar Conan

Barbar Conan Johna Milliuse je legenda. Barbar Conan Marcuse Nispela působí jako poslední jednohubka na talíři, kterou teda ještě sežvejkáte, ale žaludku se tohle sousto už moc trávit nechce a prodloužená mícha začíná silně uvažovat o regurgitaci. Opravdu jsem nečekal, že by z nového Conana mohlo být něco většího, jasně, na režisérské sesli trůní Kozí mozek, jeden z nejhorších režisérů současnosti, takže je vše téměř jasné. Není to sice taková šlichta jako Cesta bojovníka, není to ale ani dobrý film. Akční scény jsou přehledné asi jako bangladéšská tržnice, střih tradičně zakrývá jakžtakž choregrafii, Conan ovládá asi 14 druhů bojových umění včetně wrestlingu, kenda, aikida nebo allkampfjutsu. K tomu přidává prvky parkouru, sílu asi čtyřiceti koní a tvrdé hlášky. Jason Momoa je totiž to jediné, kvůli čemu lze film bez poškození sítnice přežít. Ano, Schwarzeneggerovi by stačilo škubnout pravou kozou a Momoa by letěl zpět v čase až do zahrady Hesperidek, ale své role se zhostil slušně. Povedly se též kostýmy... a tím končím. Pak už je to starý blbý Nispel. Jak říkám, jednohubka, podruhý to nedám. Bye, Conan. 90 miliónů dolarů(rozpočet)/48 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (26.11.2011)

Možno som jediný, no Conan z Jasonom Momoamom sa mi páčil omnoho viac ako starý Conan z Arnoldom. Nebudem to do kosti porovnávať, ale audio-vizualizácia a obľúbenosť hercov bude u mňa vždy viac. Aj napriek takmer dvojhodinovej stopáži mi film prišiel nejaký krátky, ale vôbec sa tomu nedivím keďže som sa vôbec nenudil. (06.11.2011)

Na srovnávání není a ani by nemělo být místo. Nový Conan je v novém balení sice někde úplně jinde, prosťounký je samozřejmě stejně jako Arnieho opus z roku 1982, ale určitě není v úplných sračkách. Hned úvodních patnáct dvacet minut má totiž neskutečnou kvalitu (když samozřejmě pomineme Conanovo narození – je bleskurychlé, maximálně úsměvné a malý Cimmeřan je navíc ve vteřině bez pupeční šňůry), akční scény jsou nápadité, krvavé, svižně natočené (hlavně malý Conan versus čtyři nájezdníci). Toliko začátek, s přibývajícími minutami se ale jeho kroky začnou trochu zajídat. Nejde ani tak o logiku děje nebo nesmyslné konání postav. S tím člověk počítá, nicméně během akce už režisér Marcus Nispel, který dle mého s Conanem uspěl, docela selhává a nudí. Akčním sekvencím s postupem času už navíc škodí onen prosluněný vizuál, který scény usekaných rukou nebo nosů trochu sráží na kolena. Určitě ale Conan dopadl lépe než třeba bezzubý Princ z Persie nebo nový Souboj titánů, nepřístupnost v podobě hektolitrů (někde zbytečně digitální) krve a několika odhalených bradavek je jen a jen ku prospěchu věci (mohlo být všeho samozřejmě ještě víc, ale třeba ubytí kněze hlavním záporákem se povedlo). Nedokážu moc posoudit, zda bylo dobrým tahem obsadit do hlavní role havajského herce Jasona Momoa, špatný není, ale pod kůži se mně ani přes poměrně krutý smysl pro humor nedostal. Slušní jsou nicméně i překvapivě obsazená Rose McGowan, Ron Perlman nebo Stephen Lang, Rachel Nichols naopak zaostává. Ještě dodatek: posledních protahovaných asi dvacet minut už bylo docela útrpných.. fantasy prvky mi vadily už u původního Conana.. a ještě mi dovolte: původní hudba Basila Poledourise je jen jedna.. a těžko ji něco/někdo nahradí!! Jinak ale spokojenost.. (01.12.2011)

Milí odpadoví a jednohvězdičkoví hodnotitelé, mám na vás několik nechápavých dotázků: co jste vlastně od filmu s názvem "Barbar Conan" očekávali? Muzikálové zpracování, baletní kreace, zadumané shakespearovské projevy, předčítání z Homérových děl a vzletnou recitaci Keatsových básní, protknutou happeningem, ve kterém se hlavní hrdina omotá hajzlpapírem a padouch si pomaže přirození nutelou? Nemyslíte, že by přitom ty postavy z vybájeného dávnověku vypadaly poněkud absurdně? Nedívali jste se náhodou na ten film čistě jen proto, abyste pak na něj mohli pohrdavě naplivat? Tak buďte upřímní, do hajzlu, a prostě místo těch rádoby znaleckých odsuzujících žvástů napište: "Nemám rád/a akční fantasy a na Conana jsem se čuměl/a pouze z toho důvodu, že jsem sebemrskačský kokot se zálibou v dehonestování béček." Takové nepokrytecké vysvětlení bych brala. Možná to někoho překvapí, ale tahle varianta Conana se blíží k literární předloze mnohem víc na dosah, než opěvovaný kousek od Milliuse. Howardovi by se to líbilo - vzhled i projevy hrdiny, magií cinknutí zlouni s megalomanskými sklony na ovládnutí světa, zachráněná roštěnka pro sexuálně romantické chvíle, krásně vypiplané prostředí, připomínka Conanových pirátských eskapád... Byla jsem mile překvapená, jak moc mě tahle filmová verze Conana dokázala vrátit do dob puberty, kdy jsem Howardovy povídky i romány s očima navrch hlavy hltala (byť jsem pravděpodobně neconanovala s verbalovou vehemencí). Povím vám, co mně chybělo k udělení velmi spokojených čtyř hvězdiček: o něco méně debilní závěrečná čtvrtina, zajímavější (a přehlednější) choreografie soubojů, monumentánější hudba (tady byla naprosto nenápadná a nezapamatovatelná, narozdíl od majstrštyku Basila Poledourise), ubrat roštěnce na permanentně dokonalém nalíčení a zdánlivě nepodstatný detail - mít ten cigán modré kontaktní čočky, tak bych mu i odpustila, že se svými negroidními rysy připomíná seveřana asi tolik, jako já Dalajlámu. Můj verdikt: 68% a pokračování v podobném duchu, kdy divák odloží mozek do skleničky a akorát odpočívá u hýbajících se pohádkových obrázků, bych se nijak nebránila. (21.11.2012)

Aktualizace osmdesátkových béčkových fantasy se v zásadě povedla, ale bohužel nikoli v podobě průlomového Miliusova "Barbara Conana", nýbrž v degradované podobě směšných béček typu "Rudá Sonja" či nespočtu americko-argentinských či americko-evropských produkcí. Nový Conan výrazně staví na fandovském mýtu ratingové kategorie R, tedy předpokladu, že pouhý příslib násilí garantuje podívanou adekvátní kořenům série či žánrové kategorie. Zde ale násilí postrádá blockbusterovou grácii či béčkově rochnivou exploatačnost a je pouze samoúčelným nedramatickým prvkem (s výjimkou úvodní sekvence s dospívajícím hrdinou). Ryzím výsměchem je přítomnost nahoty jmenovitě ve dvou záběrech. Ve srovnání s bezprostřední nahotou původního "Barbara Conana", která tam skvěle dokreslovala atmosféru barbarského věku, ta zdejší působí upjatě a především to odhaluje paradoxní bezpohlavnost chlapácky vystupujícího hrdiny i všech ostatních postav. Conan o sobě prohlašuje, že žije, miluje a zabíjí, ale v kontextu filmu to působí spíš jako prázdný reklamní slogan. Z přízemního živelného požitkáře Conana se totiž stal povrchně efektní fantasy James Bond, čemuž odpovídá i absurdní prostorová anti-logika díla. Namísto kontinuálních přechodů Nispel bondovsky skáče napříč conanovským světem, což ve světě bez aut a letadel vyvolává výsměch. Co pak naplat, že herci jsou dobře vybraní a výprava je vynikající, když divácký požitek narušuje nesmyslné vyprávění? A co se týče Conanovy mužnosti, na jednu stranu se sice nabízí osvaleného geroje peskujícího pohlednou hrdinku vidět jako návrat do kýžených vod osmedesátkově neohroženého machismu, ale současně zarazí, že Conan má potřebu své postoje ventilovat víc slovy než činy, To naopak poukazuje na prázdnou siláckost po vzoru lifestylových plátků typu FHM či Maxim. Klukovsky rozverný Conan není nespoutaný aktivní živel, nýbrž v zásadě objekt posměchu a podmaňujícího voyeuristického pohledu (Momoa evidentně roli dostal hlavně kvůli svému skvěle tvarovanému zadku, který předvede v zásadním moneyshotu filmu). Cílovým publikem vlastně nejsou heterosexuální muži (stejně jako zmíněné časopisy počítají s tím, že je čtou ženy). 5/10 (18.08.2011)