Atlasova vzpoura: 1. část

První díl zamýšlené filmové trilogie podle neskutečně rozvláčného románu Ayn Rand je překvapivě snesitelný, ba dokonce bych řekl i audiovizuálně přitažlivý! Oproti knižní předloze, kterou nelze nazvat jinak než předlouhou pseudofilosofickou fantasy, je patrné zpřehlednění děje a výrazné otupení objektivisticko-manifestační funkce. Přesto postavy příběhu zůstávají zoufale jednorozměrné a jejich charaktery tradičně objektivisticky černobílé. Děj filmu (a první části knihy) tady načrtávat a rozebírat nebudu; je poměrně jednoduchý a vlastně hraje jen podpůrnou roli pro vyložení objektivistické "filosofie" (tj.: Realita existuje nezávisle na lidské mysli a rozum je jediným použitelným prostředkem k jejímu porozumění. Každý člověk by měl hledat pouze svoje štěstí a žít pouze kvuli sobě samému a nikdo by se neměl obětovat kvuli někomu jinému. Morálka existuje sama o sobě, nezávisle na člověku a pro každého člověka je stejná - tj. dosažení sobeckého štěstí jedince a naprosté odmítnutí altruismu coby největšího zla). Stačí pouze zmínit, že děj se točí kolem průmyslových magnátů (železnice, výroba oceli, těžba mědi apod.) a geniálních lidí (vynálezci), kteří jako jediní svými schopnostmi a čistě racionálním (objektivistickým) myšlením dokážou jako onen mytologický Atlas podpírat a nést svět, jsouce však přitom existenčně ohrožováni sílící skupinou iracionálně altruisticky (subjektivisticky) uvažujících elit. Jak se tito racionální superhrdinové s hrozbou záplavy altruismu, který zde vede k čemusi podobnému komunistické totalitě, vypořádají, je symbolicky naznačeno už názvem díla. Film toto zobrazuje poměrně krotce (není tak odporně ofenzivní jako román a jako Ayn Rand sama) a příběh plyne i díky podstatně jednoduššímu scénáři celkem svižně. Přesto některé dějové okamžiky mohou na neznalce předlohy působit skokovým dojmem, přičemž film už z podstaty končí otevřeně (doslova zavřete knihu v 1/3). Docela se mi líbili neokoukaní Taylor Schilling v roli Dagny Taggart a Grant Bowler v roli Hanka Reardena - a vůbec celá produkce, ačkoli nedosahuje rozměrů hollywoodského velkofilmu, působila z hlediska žánru docela sympaticky... Atlas Shrugged v románové předloze je vyloženě špatná literatura (kterou však lze doporučit kvuli možnosti proniknutí do mysli "racionálních egoistů", kteří se i v české kotlině rojí jako houby po dešti). První část filmové trilogie ale není vůbec špatná, bez ohledu na to, jak hloupá je "filosofie" objektivismu. (23.09.2013)

Zvláštní mix akčního filmu, politického thrilleru, scifi, katastrofického filmu a televizní inscenace nabízí podivný příběh o konci demokracie v USA. 1) Je to ukecané, chvílemi nesmyslně nelogické a především dost nudné. Inu, zajímavý námět sám o sobě nestačí. 2) Alisa Zinovjevna Rozenbaumová z rodiny petrohradské židovské buržoasie v 21 letech emigrovala do USA (1926), kde o 31 let později publikovala svou nejznámější práci Atlas Shrugged - vášnivou obhajobu kapitalismu z pozic tzv. objektivismu, vlastního filosofického konceptu světa. Nechť si ctěný čtenář vygůglí, co mu třeba. Za sebe mohu říci, že jsem knihu nečetl a po dvou dílech filmu vím, že ani nepřečtu. (03.08.2016)

Vcelku povedená adaptace první třetiny kontroverzního "románu" Ayn Rand. Postavy jsou oproti knize polidštěny a prostředí modernější, "filosofické" disputace zkráceny na nejnutnější, takže koukatelná záležitost. Vzhledem k hodnocení dalších dílů a skutečnosti, že román jsem nedávno četl, si je nechám ujít. (02.11.2015)

Kdo nečetl knihu, nemusí se s filmem vůbec namáhat, nemá šanci, aby mu film dával smysl. Kniha o 1112 stranách, která je založena na dlouhých (až dlouhatánských) monolozích, není reálně zfilmovatelná. Jaký smysl dává zkrátit typický dvacetistránkový monolog některého protagonisty do jednověté repliky ve filmu? Když před závorku tedy vytkneme, že celý film může posloužit jen jako ilustrace pro čtenáře knihy, tak jednu hvězdičku bych dal za solidní casting. Pí Schiling se mi jako Dagny docela líbila a i p. Bowler jako p. Reander je dobrý machýrek v dobrém obleku, jak se asi patří. Druhou hvězdičku dávám za to, že autoři se pokusili o nesplnitelný úkol. Pokud jde o posunutí děje ve filmu do současnosti, primárně šlo dle mého určitě o úspory, protože si nemohli určitě dovolit nějaké retro kulisy. Ale tato úprava mi nevadila. (15.07.2016)

Velmi zaujimavy kusok. Prave vdaka tym ideam a inovaciam v nom pouzitych. Korporacie, politikarcenie, lobizmus, dravost v podnikani, "solidarnost" a manipulacia s trhom. To vsetko je, myslim si v sucasnej dobe velmi aktualne a sposob akym su tieto prezentovane v tomto filme, mi pride celkom uveritelny. Technickej ani hereckej stranke nemam co vytknut. Netrpezlivo ocakavam Part 2. Dufam, ze sa dockame dynamickeho, odhalujuceho a originalneho zakoncenia. Odporucam. (11.10.2012)