Réžia:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaObsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(viac)Recenzie (75)
I nerudný pan rada, dokáže být rudný... Pro nářadí k vyloupení pokladen se používají v příběhu slova „vercajk "které pochází z německého slova „Werkzeug“, tedy nástroje. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. ()
Upřímně řečeno je to trochu zvláštní film. Jaroslav Marvan a Vlastimil Brodský jsou sice kvalitní herci, ale přeci jen nemají pořádně co hrát. Rada Vacátko totiž nemá s kým by Vánoce strávil a tak se vydá po kontrole kasařů. Alespoň takhle to chápu já. A pak mu ještě schová brašnu, aby mu vzápětí prozradil kde ji má, což moc smyslu nedává. Kdyby mu ji zabavil, pak ano. Přesto tihle dva špičkoví herci rozehrávají mistrnou partii nervů, kdy oba ví, ale tváří se, že neví. ()
Naprosto souhlasim se Sportovcem, že Štědrý večer je neprávem opomíjený a nesmyslně podhodnocený zakončení celý Vacátkovy série. Možná je to minimalisticky natočený, v podstatě jen ve dvou interiérech a se třema až čřtyřma hercema, ale funguje to dokonale. Brodský i Marvan odvedli bezvadnou práci, i ten kluk byl celkem dobrej - a pokud tady někdo tvrdí, že byli nevýrazný nebo že to byla nuda, tak si nezasouží podobný snímky konzumovat ani hodnotit. A jeden ze samozvaných "poučených diváků" na předních místech komentářů by moh přestat tvrdit, že se Vacátkova mordparta patrně rozpadla, a trochu víc "poučeně" sledovat - sám Mrázek vyřizuje Boušeho a Brůžkovo přání radovi k šťasnejm Vánocům a že už šli domů zdobit stromečky. Když vidim a čtu tyhle a jim podobný hodnocení, tak o to radši dám těch pět hvězdiček. Vacátko se tu ukáže míň jako rada a víc jako člověk, a i když to tak může znít, ani trochu to neni prvpolánový, přeslazený nebo klišé. Celejch těch 40 minut s nádhernou Vánoční atmosféru uteče jako nic - a budu se opakovat, když napíšu, že doslova dokonalá Liškova hudba dává celýmu cyklu Hříšnejch lidí korunu, a ani Vánočně laděnej Štědrý večer neni výjimkou. Štědrý večer pana rady Vacátka prostě neni ani tak štědrym večerem pana rady Vacátka, jako spíš štědrym večerem a stekánim pár sobě naprosto rovnejch lidí - u Vánočního stromečku, u večeře... Večerem, kterej nakonec mohl pro člověka Vacátka, člověka Nováka a jeho malýho kluka znamenat v důsledku lidsky víc, než by kdokoliv z nich čekal. ()
Krásná tečka za tím naším případem. Opět nádherná dobová atmosféra (navíc obohacená o tu vánoční), nádherné, vtipné a milé dialogy, inteligentní zápletka, fantastický Marvan, vynikající Brodský, krátká návštěva páně Mrázka... Prostě další nádherný příběh, u kterého tak docela nechápu ta nízká hodnocení, protože není o nic horší, než samotný seriál. Nádherná a pohodová věc. 95%. ()
Marvan opět dokládá své herecké mistrovství a ani Brodský se rozhodně nenechá zahanbit. Problém této televizní inscenace je pouze v její příležitostnosti a je to rozhodně škoda. Vánoční "kasařská pověra" o pokladnách, co se samy otevírají je zbytečné berlička, bez níž by bylo příběhu lépe. Škoda také té ne zrovna podařené kamery a občas dost ledabylého střihu. Celkový dojem: 70% ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
- I když jde o samostatnou epizodu seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968), tak se zde neobjevují detektivové Bouše a Brůžek, kteří se objevují i v navazujích čtyřech celovečerních filmech. Jsou pouze zmíněni na začátku epizody. (charlee.dog)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
Reklama