Réžia:
Jiří Sequens st.Kamera:
Miloslav HarvanHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Jaroslav Marvan, Vlastimil Brodský, František Filipovský, Jiří Smutný, Mirko Musil, Václav Kotva, Tomáš MuchkaObsahy(1)
Seriál Hříšní lidé Města pražského, který již desítky let těší televizní diváky, zrodil novou dramatickou postavu – pana radu Vacátka. Postavu, která se ve skvělém podání Jaroslava Marvana stala nesmírně populární. Také dnešní příběh vám znovu připomene jeho věčný souboj s pražskou galérkou... Je Štědrý den roku 1928. Rada Vacátko (J. Marvan) si chce ve svém rajónu uklidit a prověřuje všechny možné pachatele. Nakonec se soustředí na kasaře Nováka (V. Brodský), který je v podmínce a další rozsudek by tvrdě dolehl i na jeho rodinu. Má v péči malého syna, žena mu právě utekla. Ale pan rada zná kasařskou pověru, která praví, že na Štědrý večer se dají všechny pokladny světa otevřít, a to třeba i jen paklíčem, a jde si Nováka okouknout. Doma je jen jeho malý synek, který se těší na Ježíška, otec odešel pro tradiční rybu do hospody. A tak Vacátko schová kasaři jeho „nádobíčko“ a Štědrý večer stráví s kasařem a jeho synkem, aby zabránil nejhoršímu… (Česká televize)
(viac)Recenzie (75)
Než jsem v programu na 24.12.2006 zaregistroval tento krátký film, měl jsem za to, že kromě třináctidílného seriálu a čtyř celovečerních filmů už s Jaroslavem Marvanem jako panem radou Vacátkem nic nevzniklo. A tu se z televizních archivů vynořila inscenace, kterou Česká televize snad skoro vůbec nevysílá (možná se trochu mýlím). Ovšem díky faktu, že jsem film předtím neviděl, to byl velmi příjemný vánoční dárek, lahůdka, dezert po vánoční nadílce a já nevím co ještě. Obraz byl sice televizní a film ne tak výpravný (kromě pár exteriérových scén se děj odehrává jen ve dvou interiérech), ale rozhodně není o nic horší než další věci o hříšných lidech města pražského. V něčem snad dokonce ještě lepší: herci si o to víc se svými rolemi vyhráli a mluva hrdinů je tu ještě o něco roztomile vytříbenější - co věta, to hláška (dovolte mi tohle moderní slovo v souvislosti s tímto příběhem z první republiky použít). Štědrý večer pana rady Vacátka je milá filmová povídka, co pohladí. ()
Nezaslouženě podceňované završující dílo HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO, této perly klasiky asi nejen české detektivky, přibližuje radu Vacátka a s ním i mimořádnou, nedoceňovanou velikost Marvanova - a marvanovského - herectví z neobvyklého úhlu. Svátky klidu a míru jsou nejen povznášející, ale i vražedné: to pro ty, jejichž život není v pořádku a jejich mezilidské vztahy nejsou prosty hlubokých kazů a fatálních nedodělků. Starý mládenec zůstává věren sám sobě: schopnost nadhledu, shovívavost, kterou vztahuje nejen ke světu, ale i k lidem, mezi něž prozíravě a věcně zahrnuje i sebe sama, umožňují spolu s kvalitním scénářem zhlédnutí díla, na které se nezapomíná. Štědrý večer rady Vacátka je i štědrým večerem ducha, srdce a lásky také pro všechny, kdo s pozoruhodným mužem československé prvorepublikové policie sdílejí prožívání nejposvátnějšího a nejsvátečnějšího dne v roce. Nechce se věřit, že pro Marvana to bylo poslední vystoupení před kamerou, které uzavřelo jeho takřka půlstoletou uměleckou dráhu dramatického divadelmího herce, jehož nejvlastnějším jevištěm bylo a zůstalo nadčasové stříbrné plátno českého filmu. ()
Marvan opět dokládá své herecké mistrovství a ani Brodský se rozhodně nenechá zahanbit. Problém této televizní inscenace je pouze v její příležitostnosti a je to rozhodně škoda. Vánoční "kasařská pověra" o pokladnách, co se samy otevírají je zbytečné berlička, bez níž by bylo příběhu lépe. Škoda také té ne zrovna podařené kamery a občas dost ledabylého střihu. Celkový dojem: 70% ()
Vánoční návrat pana rady Vacátka a taková malá vzpomínka na velmi povedený seriál. Dle toho, že se tu objevuje i detektiv Mrázek, lze usoudit, že dějově je příběh zasazen do období ještě před jeho odchodem do důchodu. O detektivku se však tentokrát nejedná. Pan Rada Vacátko velmi dobře zná nepsanou kasařskou tradici a tak se jde sám na vlastní oči přesvědčit že je vše v pořádku. I narazí na jednoho, avšak majícího malého synka a tak se se svoji noblesou a přísností postará o to, aby vánoce byli takové jaké mají být. Na filmu je velmi patrná televizní optika, která způsobuje ztrátu původní atmosféry. I tak je tento příběh mimo seriál velmi potěšující ()
Jak málo stačí, aby vznikl krásný, milý, ale zároveň smutný příběh. Tři herci (a kluk), dva interiéry, jeden exteriér a trocha hudby. Jenže když se na to díváte, nevidíte Marvana, Brodského a Filipovského, vidíte prostě radu Vacátka, kasaře Nováka a inspektora Mrázka. A to si vemte, že nikdo z nich neměl opravdovou hereckou školu a začínali spíš jako ochotníci. Neuvěřitelný... ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (4)
- I když jde o samostatnou epizodu seriálu Hříšní lidé města pražského (od r. 1968), tak se zde neobjevují detektivové Bouše a Brůžek, kteří se objevují i v navazujích čtyřech celovečerních filmech. Jsou pouze zmíněni na začátku epizody. (charlee.dog)
- Pro nářadí k vyloupení pokladen se používá v příběhu slovo „vercajk“, které pochází z německého slova „werkzeug“, tedy „nástroje“. Další pojmenování kasařského nářadíčka je „Chrom Nickel Stahl“. Jedná se o materiály, ze kterých bylo nářadí zhotoveno, tedy chrom, nikl a ocel, navíc slovo „stahle“ je zaměnitelné se slovem „stehlen“, což znamená „(u)krást“. (sator)
- Hlavní hudební motiv, který podbarvuje titulkové sekvence, použil Zdeněk Liška již o deset let dříve ve snímku Polnočná omša. (Komiks)
Reklama