Kým si po nás príde

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Pro někoho kýčovitá a předvídatelná hra na city, pro mě herecký koncert vždy dokonalého Morgana Freemana a Jacka Nicholsona. Kdysi jsem z něj byl stejně vyplesklý jako dnes. Podobné motivační snímky zbožňuji, a pokud jsou podány stejně výpravně a citlivě jako Bucket List, naplno se do něj pohltím a do samotného závěru už nepustím...95% (08.05.2015)

Takový zvláštní film, který staví na obdivuhodných hereckých kreacích starých pánu. Až mě zarazilo, jak sešle už vypadá Morgan Freeman a Jack Nicholson... Na člověka padne trochu splýn, zase si uvědomí, co čas s člověkem dokáže. Tenhle film je celý o čase, o tom, jak ho co nejefektivněji využít, když víte, že už vám ho moc nezbývá...Ještě třeba podotknout, že Nicholson hraje o třídu lépe, Morgan už je tak trochu pasován do role hodného, klidného člověka, že ji hraje sice velmi přesvědčivě, ale ničím nepřekvapí. HUDBA: Marc Shaiman - tohle je přesně typ filmu, kde hudbu nevnímáte, ale kdyby chyběla, ihned byste to zaregistrovali. (01.02.2008)

Nicholson a Freeman odvádějí svůj obvyklý standard, aniž by si překáželi a Rob Reiner jako by v poloprázdném scénáři chytal druhý dech. Věčná škoda toho příliš laskavého závěru, který nezávazné hláškování a utíkání před Zubatou degraduje minimálně o jednu třídu. Za příjemnou délku a trochu toho dojetí si ale film zaslouží přimhouřené oko. (60+%) (15.03.2008)

Obdivuji, že film si dokáže udržet pozornost, i když je snad celou třetinu své stopáže zalezlý v nemocničním pokoji, což je dílem nezpochybnitelného charismatu obou hlavních představitelů. Jejich Bucket list sice obsahuje samé atraktivní body, často se ale jedná pouze o sled scének, které by povětšinou byli pro skutečného člověka s podobným zdravotním stavem mission: impossible. A právě tyto chvíle jsou největší slabinou filmu, s realitou nemají vůbec co dočinění a působí strašně odtažitě. Závěr lze pak odhadnout i bez zaříkávadel a civění do skleněné koule. Nakonec se nám to sice všechno pěkně vyškrtá, ale tohle je prostě výsměch všem rakovinou stiženým lidem. 45 miliónů dolarů(rozpočet)/171 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (25.05.2008)