Uhol pohľadu

Klasické rozprávanie príbehu z viacerých pohľadov na tú istú vec sa mi vždy páčilo a akčný žáner mohol tomuto štýlu len pomôcť, ale až tak skvelo nadupanú, vysoko štandardnú hi-tech akčnú popcornovku som nečakal. Má to ten správny spád a nepreťahovaný záver, má to svoju pointu s pár menšími, no údernými zvratmi, ktoré však prídu v ten najneočakávanejší okamih. Tie ssom si počas sledovania takmer ani neuvedomil, pretože film mi nedal vydýchnuť, či zamyslieť sa na podstatou veci a pokračoval so svojom tempe vytrvalo ďalej. Zo začiatku to s tým striedaním pohľadov takmer prepískli, ale na také niečo si asi musí zvyknúť aj divák a som rád, že ďalej to pokračovalo v inteligentnejšom a triezvejšom slede daných uhlov. 80%. (21.11.2008)

A tak končí ďábelský plán teroristů na jedné malé holčičce, prezidentovi je opět nasazena ochrana, svobodný svět může vydechnout úlevou a pak končíme dřív, než začne pomalejšímu divákovi pracovat mozek. Nápad s několika úhly pohledu a dynamické honičky bohužel nevyváží neskutečně překombinovanou a děravou zápletku. O co že těm teroristům šlo a co že byli zač? (05.09.2009)

Postavy si Hrají na Honěnou, scénář na scHovávanou. Bašta popkornového relativismu, která nabízí ideově obstarožní, ale nečekaně svižnou a formálně precizní skládačku. Jen škoda, že perspektiva, která by mě bývala zajímala nejvíce, se rozplynula, že odpovědi, které měly být alespoň naznačeny, zůstanou někde ve skriptu v poznámce pod čarou. Deset minut, miláčku? Tssss.... 7/10 (12.07.2009)

Opět jeden snímek, o němž si myslím, že by si zasloužil nějaké to procento navíc. Mozaiky lidských osudů, proplétající se mezi sebou jsou ve filmovém žánru většinou excelentně vytvořenou lahůdkou, která s každým soustem odkrývá něco nového, překvapivého či šokujícího. Úhel pohledu v tomto funguje stejně a zároveň i odlišně. Osudy jednotlivých osob se opět proplétají, v tomto případě je tak činěno prostřednictvím "Úhlu pohledu" každé z hlavních postav. Každý jednotlivý úhel rozvíjí příběh dále, přičemž tak odkrývá spoustu faktů, utajovaných informací a lží. Prototyp charakteru "Hlavy Spojených států" a jeho ochránce, Thomase Barnese možná působí jako tradiční klišé: Čestný a spravedlivý prezident, který má okolo sebe samé podrazáky, hajzly a zmrdy. Poctivý, tvrdě pracující muž, který kdysi schytal kulku určenou prezidentovi. Kolegové ho nyní pomlouvají a vedou nepěkné řeči o tom, kdy se zase složí a jestli vůbec ví, co dělá. Proto mu ani neumožní, aby prezidenta zase chránil. Myslí si, že ještě není připravený. Závěrečná scéna setkání Dennise Quaida a Williama Hurta možná působí jako další klasické klišé, ale mě zkrátka ten moment přišel z nějakého důvodu romantický:) (22.01.2013)

Zajímavý film. Další z těch, jehož kousky se musí složit jako puzzle, (v tomto případě má to puzzle 8 dílku). Ze začátku, se vám ty dílky budou zdát přehnané, nebo dokonce snad jasné, (vždyť je to tak jednoduché!), ale jakmile začnete skládat pochopíte, že jste se mýlili. Tolik k filmu. S jeho obsazení také nemám problémy, sympaťák Matthew ze Ztracených, Dennis Quaid se snažil až tak, že místy jsem mu toho agenta žral. Jak říkám, prostě zajímavý film. (08.06.2008)