Reklama

Reklama

VOD (1)

Dráma založená na živote futbalového hrdinu Ernieho Davisa, prvého Afroameričana, ktorý získal Heismanovu Trofej. (Tolf)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (122)

Vejrrr 

všetky recenzie používateľa

Po dlouhé době zaznamenávám přímý atak na mojí TOP 10 sportovních filmů (viz. profil). A pro zajímavost - vypadává kolega z "odvětví amerického fotbalu" snímek Vítězové a poražení (Any Given Sunday). Ikdyž pohled na tuto hru je v obou filmech nesporně jiný. Oproti vrcholovým sportovcům mi je mnohem bližší životní příběh univerzitního hráče Ernieho Davise. Stejně jako je mi bližší otázka rasy (minulost) než otázka peněz (budoucnost). Nesrovnávám filmy, jen říkám proč právě The Express mám od dnešního dne tak rád. Právě zmíněná otázka rasy je v tomto filmu dominantní, uvěřitelná a silná. Moc se mi líbilo vyobrazení skutečné reality v tom, kdy si Ernie chvíli myslel jaká bude hvězda a jaký bude mazánek trenéra, který ho do světa sportu dostal. Několikrát tomuhle klukovi spadl úsměv z tváře, nejednou musel snášet ponížení kvůli barvě svojí pleti a vzdávat se svých snů. Jen těžko si můžu přát (i díky famózní práci režiséra) lepší sportovní snímek v tomto duchu... ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Mám celoživotný odstup od športu a pravidlám, ani obľube amerického futbalu nerozumiem vôbec. Mal som preto oprávnené obavy, či Expres vôbec dokážem dopozerať. Prekvapilo ma však, že to bol viac životopisný, ako športový film a celkom som si ho užíval. Životopisné filmy sa príbehom zvyknú dosť podobať jeden na druhý a záleží iba od ich spracovania, ako ich divák prijme. V Exprese boli hlavné ingrediencie namiešané tak, že žiadna z nich nepotláčala ostatné, ale vytvárala s nimi harmonický celok, či už to bola téma rasizmu v šesťdesiatych rokoch, keď sa to lámalo alebo téma pominuteľnosti úspechov, a v tomto prípade i krátkeho života. Nad štyrmi hviezdičkami zvyknem dosť rozmýšľať, ale v tomto prípade nemám obavy, že by som nimi film nadhodnotil. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Mám rád filmy, ktoré dokážu človeka motivovať alebo aspoň v niečom povzbudiť. To je aj tento prípad. Hlavný hrdina je černoško, ktorý miluje americký futbal. Začne na sebe makať a dotiahne to na najlepšieho hráča, ktorého všetci rešpektujú, dokonca aj bieli. A to bolo v Amerike tých čias niečo nevídané. Síce je americký futbal pre mňa španielska dedina, dokázal som si užiť aj jednotlivé zápasy, ktoré boli po dramatickej stránke veľmi dobre spracované a napínavé. Ku koncu film nabral aj po emotívnej stránke. Naozaj silný film, smutný, ale v konečnom dôsledku pozitívny. Jedna z najlepších športových drám, vrelo odporúčam. ()

Woody77 

všetky recenzie používateľa

Po skonceni filmu mi zostala pachut smutku a lutosti. Jednoducho clovek sa nikdy neubrani emocii. Nevedel som co beriem do ruky ked som bral tento film.O to viac som po skonceni opat raz dostal priamo na solar co v skutocnosti clovek predstavuje. Nic ! Prach si a na prach sa obratis a Express to opat iba potvrdil. Mozes byt najlepsi,najrychlejsi,najmudrejsi,najsilnejsi a aj tak ti to je na prd ked pride ta kurva .... Bohuzial zivot sa s nikym namazna. Napriek tomu vsetkemu film ako taky je vyborny.Rasizmus,segregacia a pod.veci tam je citit no vtedy to bolo"normalne". Dennis Quaid si zahral velmi peknu rolu Rob Brown tam sedel ako zadok na .... a zozral som mu to aj z navijakom. Nie je tu co vytknut. Hudba nenapadna ,ale uplne sadla k deju. Ano odporucam pozrite si ho oplati sa stravit 2 hodky za TV. ()

junxi91 

všetky recenzie používateľa

Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (menej) (viac)

Galéria (31)

Zaujímavosti (5)

  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
  • Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)

Reklama

Reklama