Edith Piaf

Velmi hezký dojímavý film o těžkém životě slavné šansoniérky. Snímek Edith Piaf má na rozdíl od mnoha jiných životopisných filmů po celou dobu šťávu a napětí, tak jako byl zajímavý běh života hlavní hrdinky. Úchvatná hudba zde tvoří polovinu kouzla celého filmu. Trochu mi to připomnělo Formanova Amadea, životními překážkami a nemocí hrdiny, hudbou i kvalitou filmu. Obdivoval jsem také, jak dobře na filmovém plátně dokázali měnit stáří resp. mládí hrdinky a to především mladou zdravou tvář Žabce Vrabčáka resp. nemocnou tvář ztrápené Edith, po filmu jsem s potěšením zjistil, že tvůrci byli odměněni Oskarem za masky a druhým Oskarem pro Marion Cotillardovou v titulní roli. Trailery: http://www.csfd.cz/film/226546-edith-piaf-mome-la/videa/ (16.04.2009)

Non, rien de rien... Non, je ne regrette rien... Být o samotě, možná se na konci i rozpláču. Hudbu Edith Piaf mám hodně ráda a už delší dobu jsem tento film chtěla vidět. Nakonec jsem ho sice neviděla zrovna v nejpříznivějších podmínkách, ale přesto ohromil. Marion Cotillard byla úžasná a celkově bych to označila za hodně silný film, možná dokonce nejlepší filmový životopis, jaký jsem kdy viděla. Samozřejmě, o Edith Piaf určitě bylo co točit. A myslím, že film nelhal - rozhodně to byla silná a odhodlaná žena, která nakonec přes všechny strasti ve svém životě ničeho nelitovala. ~(4,6★)~ (26.09.2010)

Teda Marion v životním výkonu, věděl jsem že je výborná herečka, ale tohle...gesta, mimika, držení těla...herecký absolutno. Věčná škoda, že se k výkonu Maron nepřipojil i způsob vyprávění, protože to časové přeskakování a utržkové scény to mě uplně ničilo, proboha proč ? Chápu že celý život Edith Piaf není možný narvat do filmové stopáže, ale tohle byla snaha ukázat všechno za každou cenu a ze silně emotivního osudu se díky tomu stal neosobní příběh. (05.05.2016)

Režisér Dahan zanevřel na chronologické pravítko, místo toho si zaskákal časem a mě to nemátlo, mně se to líbilo a líbila se mi moc i Marion Cotillard, protože zahrála Edith Piaf nezapomenutelným způsobem. Kromě závěru, který jsem samozřejmě probrečela, na mne udělala velký dojem ještě jedna zcela nenápadná situace - když se jí mladá novinářka na pláži ptala, pro koho ten svetr plete. "Pro toho, kdo ho bude chtít nosit". Myslim, že takhle nějak to měla se vším. (23.02.2008)

Ta hvězdička dolů je za ne tolik precizní interpretace jiných osobností, než-li byla sama Piaf. Pestrá paleta umělců, kteří se kolem ní vyskytovaly v tak hojném počtu, jsou tu bohužel často jen nevěrohodnými stíny ve srovnání s živočišnou Edith. Nejhůře patrně dopadla božská Marlene... Přitom by stačilo, aby se stala svědkem na svatbě v roce 1952 a nikdo by nic nenamítal. Škoda. (14.12.2010)