Réžia:
Marc ForsterScenár:
David BenioffKamera:
Roberto SchaeferHudba:
Alberto IglesiasHrajú:
Khalid Abdalla, Atossa Leoni, Shaun Toub, Ahmad Khan Mahmoodzada, Homayoun Ershadi, Saïd Taghmaoui, Khaled Hosseini, Anita Argent, Susan Farese (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Afgánska metropola Kábul, sedemdesiate roky. Hassanov otec slúži u Amirovho otca. Napriek triednym rozdielom spája oboch rovnako starých chlapcov veľké priateľstvo. Potom ale Amir Hassana zradí. Jeho výčitky svedomia spolu s inváziou sovietskych vojsk oboch chlapcov navždy rozdelia. Kým Hassan ostáva v Afganistane, Amir s otcom uteká do Spojených štátov. Po rokoch je z neho spisovateľ, ktorému práve vyšla prvá kniha, pochoval otca a oženil sa. Vtedy mu z Afganistanu zavolá starý priateľ a ponúkne mu vykúpenie za dávne zlyhanie. Film je adaptáciou bestselleru Khaleda Hosseiniho. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (263)
Ojedinělý příběh o krásném i krutém přátelství, o vině a výčitkách svědomí, o brutalitách, které se někde na světě opravdu dějí..."I dream that my son will grow up to be a good person, a free person. I dream that someday you will return to revisit the land of our childhood. I dream that flowers will bloom in the streets again... and kites will fly in the skies!" Tato slova mě ve filmu dohnala k slzám, přesto jako znalkyně knižní předlohy nemůžu dát plné hodnocení - vynechání některých klíčových scén, občas příliš pomalé tempo...Pozitivně hodnotím výběr herců (hlavně chlapce, který hrál malého Hassana) a soundtrack. Škoda, že se film nedočkal i jiných Oscarových nominací, než jen za hudbu. Srovnání film/knížka (Khaled Hosseini) – 3/7 – i když se Marc Forster snažil, plnou sílu tohoto drsného příběhu se mu na plátno převést nepodařilo. ()
Ťalo mě to do srdce, ťalo a to hodně silně. Z pouštění draků byla cítit ohromná radost se života. Kábul sedmdesátých let byl ukázan ve své plné kráse naprosto věrně, to byly prostě nádherný záběry co dokázaly společně ze záběry na nebe plné plachtících papírových draků pohladit moji duši. Tvrdý osud Afganistánu nemohl být apoliticky lépe natočen. Za tohle obzvlášť velké díky. Afgánské tradice jsou zde zachyceny velmi přesně a chytají za srdce stejně jako osud obyčejných afgánských mužů a zejména žen / kamenování na stadionu / za vlády talibů. Největší síla příběhu je však ukryta v srdci hlavního hrdiny. Na závěr mě to prostě nedá a musím zareagovat na ten gejzír hoven od uživatele Freemind. O čem asi sní kluci po celým světě ?? O hrdinech !! A nesnili jsme snad o Sedmi statečných i my za komoušů ? Řešili jsme snad jako děti v jaké zemi byl film natočen ? Navíc v Kábulských kinech byly v té době US westerny velmi populární. Ford mustang - Freeminde, stačí si zjistit něco o Kábulu před sovětskou invazí, zkus třeba dobové fotografie. Můj kamarád byl v rámci organizace SOS Člověk v tísni přes rok právě v Kábulu, pomáhal tamním lidem a tenhle snímek mě doporučil právě pro jeho věrnost v zachycení afgánských tradic a realit z dob minulých i současných. A co ty milej Freeminde, kde si byl ty? U sebe na gauči ? V hospodě u piva ? Tohle nemůžu vědět, ale jedno vím jistě o Afganistánu a lidech v něm víš úplný hovno. ()
O Lovci draků jsem před shlédnutím filmu nikdy neslyšela, náhodou jsem si ho skopírovala z přítelova disku v domnění, že se večer podívám na rozmáchlou fantasy. Tak díky bohu, Eragon to nakonec nebyl, dostalo se mi jednoho z nejlepších filmových zážitků za poslední dobu vůbec. Neskutečně citlivý a smutný příběh, který musí dojmout snad každého mrzouta. Navíc dost poučná část historie o ruském napadení Afgánistánu. 90% ()
Podle všeho nejslabší film Marca Forstera, který se kdysi rozjel ve velkém stylu. Jeho Ples příšer má u mě stále velmi slušnou pozici, jenže tenhle povel k hromadnému vytahování kapesníků nevyšel. Asi jsem necita, ale „idylické“ přátelství dvou afghánských chlapců Amira a Hassana, kteří platí za nejlepší drakobijský tým široko daleko, mě do kolen zdaleka nedostalo. I když mezi nimi panují výrazné sociální rozdíly, nikdy si je nepřipouštěly. Prostě tu byli jeden pro druhého, Amir psal příběhy, Hassan je poslouchal a tu a tam se za kámoše postavil v pouličních bitkách. Jenže jejich dospívání naruší vpád sovětských vojsk, a definitivně rozdělí brutální znásilnění jednoho z nich.. po dlouhých letech má Amir možnost troufalým činem odčinit tehdejší zbabělost, díky níž nedokázal kamarádovi pomoci. Nyní dostane šanci, a tak trochu až pět minut po dvanácté zkouší spravit něco, co spravit nelze. Poctivý chameleón Forster zklamal. Sic je první polovina snímku (hlavně díky dechberoucím výkonům dětských představitelů – zejména malý Hassan) ještě relativně zajímavá, ta druhá je jen etnickým kýčem a lacinou snahou o vykoupení. Polopatická, utahaná, nesmírně pomalá.. Svůj lví podíl na tom rozhodně má i dospělý Amir, kterému jsem nevěřil jediné gesto.. přitom jeho představitel Khalid Abdalla exceloval v Greengrassových dramatech Let číslo 93 a Zelená zóna.. tady jednoznačné zklamání!! ()
Pěkně natočený film z atraktivního prostředí a bez zbytečného tlaku na dojmutí diváka. Začátek byl naprosto úchvatný ,zvláště lov draků. Pak tempo trochu ztrácelo a v závěru už to pro mne malinko zavánělo absurditou. Příběhů o odčinění starých vin a očištění své duše je tolik ,že už mě až tak nedostávají. Ale rozhodně doporučuji. 3,5 *. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (9)
- Ve většině scén, ve kterých děti ovládají papírové draky ve vzduchu, tahají za provázky, na kterých však byly připoutány pouťové balónky. Ty byly draky digitálně nahrazeny až při post-produkci snímku. (DaViD´82)
- Po dotočení filmu studio spolupracovalo, spolupracuje a spolupracovat i nadále hodlá s afghánskými odborníky, neziskovými skupinami, vládními úředníky i bývalými zmocněnci americké vlády, aby mělo stálý přehled o stavu chlapců, jelikož mělo oprávněné obavy o jejich bezpečnost. Zařídilo také, aby se v době premiéry snímku nenacházeli v Kábulu. (DaViD´82)
- Natáčanie trvalo filmárom iba 3 mesiace - v rozmedzí 20. septembra a 21. decembra 2006. (MikaelSVK)
Reklama