Majster šarkanov

Když jsem poprvé viděla trailer na tento snímek, ihned jsem si říkala "to bude zase další americká politická agitka s nánosem slzopudného patosu..." O to příjemnější bylo moje překvapení, když jsem si uvědomila, že se dívám na docela realistický a civilní film, který své myšlenky nikomu necpe, ale nechá na divákově vlastním posouzení, zda jsou všichni muslimové teroristi s plnovousem a kalašnikovem...Kapitola sama pro sebe jsou dětští představitelé - to, co předvádí na plátně, mi vyrazilo dech - režisér Marc Forster zvládl práci s herci na jedničku. Jedno z nejlepších překvapení roku. (09.03.2008)

Ťalo mě to do srdce, ťalo a to hodně silně. Z pouštění draků byla cítit ohromná radost se života. Kábul sedmdesátých let byl ukázan ve své plné kráse naprosto věrně, to byly prostě nádherný záběry co dokázaly společně ze záběry na nebe plné plachtících papírových draků pohladit moji duši. Tvrdý osud Afganistánu nemohl být apoliticky lépe natočen. Za tohle obzvlášť velké díky. Afgánské tradice jsou zde zachyceny velmi přesně a chytají za srdce stejně jako osud obyčejných afgánských mužů a zejména žen / kamenování na stadionu / za vlády talibů. Největší síla příběhu je však ukryta v srdci hlavního hrdiny. Na závěr mě to prostě nedá a musím zareagovat na ten gejzír hoven od uživatele Freemind. O čem asi sní kluci po celým světě ?? O hrdinech !! A nesnili jsme snad o Sedmi statečných i my za komoušů ? Řešili jsme snad jako děti v jaké zemi byl film natočen ? Navíc v Kábulských kinech byly v té době US westerny velmi populární. Ford mustang - Freeminde, stačí si zjistit něco o Kábulu před sovětskou invazí, zkus třeba dobové fotografie. Můj kamarád byl v rámci organizace SOS Člověk v tísni přes rok právě v Kábulu, pomáhal tamním lidem a tenhle snímek mě doporučil právě pro jeho věrnost v zachycení afgánských tradic a realit z dob minulých i současných. A co ty milej Freeminde, kde si byl ty? U sebe na gauči ? V hospodě u piva ? Tohle nemůžu vědět, ale jedno vím jistě o Afganistánu a lidech v něm víš úplný hovno. (13.07.2008)

Už obsahem jsem tušil, že se bude jednat o velký životní příběh. Zároveň jsem vůbec netušil, že Afghánistán byl v sedmdesátých letech poměrně pěknou muslimskou zemí, kde i ženy byly považovány za rovnocenné s muži a hlavně jsme viděli, jak taková pěkná Afghánka vůbec vypadá, protože se ničím nezakrývaly. Lovec draků mi tak dal nejen jedno vcelku nečekané zjištění, ale také mi nabídl silné rodinné drama, které si nevymyslí nikdo jiný, nežli samotný osud. Natočené je to pak hodně zvláštně a popravdě jsem dost dlouho přemýšlel, zdali se přikloním ke třem nebo spíš čtyřem hvězdám. Nakonec to ale kluci Afghánští vyhráli a já na závěr měl co dělat, abych neuronil slzu. Lovec draků je moc hezký film, který má pár slabších momentů. Ty ale vynahrazuje námětem, který přebíjí vše kolem nás svojí opravdovostí. (06.06.2017)

Scénář: David Benioff .. Když jsem poprvé uviděl český název Lovec Draků, pomyslel jsem si, že půjde nejspíš o nějakého konkurenta pro Eragona. Při bližším ohledání jsem objevil žánr drama, režiséra Marc Forster a fakt, že drak je zde pouze ten létající papírový. A to mi k rozhodnutí o zamíření do kina vlastně stačilo. Forster si zřejmě ještě před bondovkou (které po Casino Royale, navíc s debilním konceptem i názvem Quantum of Solace, vůbec nevěřím) chtěl natočit něco smysluplnějšího, nekomerčního, důležitějšího. A povedlo se! Scenárista David Benioff dodal silný materiál inspirovaný (dnes už vím, že) neméně silnou knihou. Afganistan ’78 je vyobrazen jako skvétající země, byť s interními, politicko-rasovými problémy. Všechno vzala nejprve Sovětská invaze, kterou vytlačil až nástup hnutí Taliban, čemuž se říká z bláta do louže. Divák sleduje příběh dvou dětských kamarádů, které tyto události rozdělí, aby k sobě tokem času opět museli najít cestu. Návrat po letech ukazuje jen zničenou zemi ve spárech fundamentalistické tyranie - pověstná trestní exekuce ukamenováním během přestávky fotbalového zápasu bude jistě patřičným důkazem. V jádru mi Kite Runner připomíná jistou paralelu k Persepolis (tj. kam může rozvíjející se asijský stát dohnat okupace následovaná zpackanou revolucí), jen v jiných reáliích a rozhodně bez odlehčujícího humoru. Tento příběh je nasáknutý emocemi, které díky režii a hudbě (výtečný Alberto Iglesias) fungují. 85%. Black Box projekce. (27.01.2008)

S chutí bych film odpálkoval jako Oskary somrující etnickou warm-heartovou gay krasojízdu, kdybych před měsícem neposlouchal historky známého, který strávil rok v Afgánistánu. A proto ocenim film, kde se nejen vysvětluje proč je ze země pustá suchá žlutá pustina a národní zábava je pět hodin sedět a dívat se před sebe, ale zejména se věnuje odkazu kdysi hrdého národa, aniž by si s jeho specifiky vytíral prdel a přizpůsoboval je západnímu vnímání. (21.05.2013)