James Bond: Quantum of Solace

Zvláštne. Po prvom pozretí som bol z filmu sklamaný a film som ohodnotil 3*. V Casino Royale bola latka nastavená asi príliš vysoko a ja som možno čakal niečo iné - emotívnejšie. Nedostal som to. Quantum of Solace je príliš studený, ale má neskutočný ťah na bránku. Je suverénny a dynamicky. Na druhé pozretie som to akcveptoval a bavil som sa. Preto hodnotenie zvyšujem na 4*. (29.04.2010)

Ako tak citam okolite komentare, mozem sa povazovat za stastneho cloveka, kedze som od filmu dostal takmer vsetko, co som ocakaval (kvantifikovanie ci to bolo malo/vela nechavam na inych). Drobne skrabance sa najdu - titulna piesen velmi nevyrazna, postava Strawberry Fields vzhladom na dlhe roky pestovany image a trademark Bonda (nielen Goldfinger a On Her Majesty's Secret Service) v pochopeni akceptovatelna, aj ked pre ine ucely (zatial) zbytocna. Dalej vsak prevladaju iba pozitiva. Vyvoj Bondovej postavy, (t.j. jeho chlad a hlad po dolapeni zloduchov - vdaka comu vysiel napol v ustreti Bourneovmu "muzovi z ocele") mi prisiel vzhladom na udalosti v Casine Royale ako logicky a vdaka vybornej mojej malic...ehm Craigovi :-) aj dokonale presvedcivy. Sceny budujuce urcitu intimitu a nahlad do pozadia maju tu spravnu subtilnost a za prispenia Forsterovho sposobu nasnimania a kompozicie scen az pritazlivo "nezavisly" smrnc osudovosti. V nadvaznosti na samotny nazov filmu a jeho skutocny vyznam ma potom i zaver patricne emocie. Vtipky a narazky na Bondov v minulosti vystavany vesmir funguju, rovnako ako aj popieranie a obchadzanie zazitych trademarkov - dokazom oboch nech je napriklad vyborne pointovane vysvetlenie mena/skratky Bondovej nadriadenej "M" :-) . Akcne sekvencie vykazuju prvky "Bourne copy & paste", ale nevadilo mi to. Maju patricny svih, gradaciu a aj ten strih je v dnesnej dobe sekundovych zaberov zvladnutelny a k neprehladnosti ma daleko. Ukazkovym prikladom je cela sekvencie s operou Tosca. Jej vyvrcholenie s pararelnou montazou opera / Bondova akcia (mimochodom koniec opery takmer totozny s tym, ako Bond skoncuje so zloduchom) je synergiou Fosterovho pristupu k Bondovi - vlastny, osobity nahlad prostrednictvom zanrovych schem s urcitym presahom (resp. inak povedane, ohnutie klasickych zanrovych modelov). Pripomenulo mi to silnu nazorovu polarizaciu u Bong Joon-hovho korejskeho monster filmu Goemul, kde tiez nebolo zamerom zanrovy model naplnat, ale vyuzit ho pre reziserove potreby (i ked v pripade Goemul sa k nepochopeniu pridava i neznalost korejskej mentality i narodnej historie a sucasnej situacie). QoS mozno bez Casina nestoji tak uplne pevne na svojich nohach, ale to som od neho ani necakal. Dolezite pre mna je, ze spolu tvoria funkcny celok. 9/10 (05.11.2008)

Mnohem větší nářez než Casino. Bond se mi tu líbil víc. Je furt stejně nekompromisní drsňák, ale přibylo mu charismatu a šarmu, takže nepůsobí jak bezemoční rusák. Akce se táhne rovnoměrně celým filmem a je na opravdu vysoké úrovni. Úvodní honička je sice zmateně sestříhaná, ale pak jsem byl s akcí už spokojen a do filmu jsem se fakt ponořil. Navíc je to perfektně zahrané. Z hlavního padoucha je cítit nebezpečí a sebevědomí, i když je to jen takovej střízlík a bondgirls jsou dobré obě (milionkrát lepší než unylá Eva Green). Hlavně se mi ale líbily lokace. Podíváme se po celém světě a vidíme krásně nasnímané památky či přírodní krásy (navíc tam pak Bond vždycky někoho zmasí :) Prostě se furt něco děje a v klidných scénách můžete koukat na Olgu Kurylenko. (08.11.2008)

Tunelují se zjevně nejen podniky, ale i filmy, aneb kam do háje zmizelo těch 230 milionů? Mizérie, která by mi za starých časů byla fuk, po geniálním Casinu ale Forsterův průšvih omlouvat nehodlám. Co v tom filmu bylo? Pokusy o další prohloubení Bonda, takřka až na hranici artu? Akční scény okoukané od Bournea, jen o řád horší? A filozofické úvahy Olgy Kurylenko o bolesti v srdci? Všechno to a mnohem víc. V průměrném akčňáku bych to možná dokázal akceptovat, v blockbusteru podzimu je to na facku. 50% (23.10.2008)

Už chápu to pozdvižení. Forster vytvořil biják, který patří mnohem víc do arthousů než do multiplexů a který předešel dobu o dobrých deset let. Ihned vysvětlím. Teorie diváctví rozeznává akt percepce (tedy proces smyslového vnímání, tj. oči a uši) a akt recepce (zpracovávání přijímaného materiálu v mozku). Kdybych měl použít slovník filozofů, první oblast je klasická empirie (Hume), druhá racionalismus (Leibniz). Problém je v tom, že nový Bond je percepčně (smyslově) nesmírně progresivní dílo díky oné profláknuté dynamice střihu a fragmentaci obrazu, ovšem jakmile si ho začnete v hlavě nějak logicky skládat dohromady (racionalizovat), nebude to zcela fungovat. Proto má spousta jedinců dojem, že Forster natočil akční film bez dobrých akčních scén. V budoucnu, až se kinematografii spojí s interaktivními světy, všechny smyslové atrakce budou nahrávány přes kabel přímo do vědomí, do mozku člověka. Akt recepce zcela nahradí a přepíše akt percepce. Tehdy přijde čas filmů jako QoS. (14.11.2008)