James Bond: Quantum of Solace

Forsterův Bond (jak vidno) rozdělil filmové diváky ... Jestli to jsou tábory příznivců klasických Bondovek a obyčejných (změnám otevřených) diváků, to se neodvážím tvrdit. Ale i mezi mými oblíbenými uživateli, kteří dosud QoS viděli, hodnocení značně kolísá .... Já se na volné pokračování "Casina R" moc těšil (Forster je můj oblíbenec) a zklamaný jsem rozhodně nebyl - řekl bych spíš naopak. Bond je tady sice daleko víc "buldok" typu Jamese Bourna , než "štramák" Pierce Brosnana, ale v rozpoložení, ve kterém se zrovna nachází se nedalo ani nic jiného čekat ... Velmi netradiční Bondovka mi padla do noty - Craig byl výborný, Olga dostatečně krásná a akce dechberoucí. Možná také proto, že jsem nečekal na "protřepat - nemíchat" a "Bond James Bond", jsem si ji dokonale užil .... (30.11.2008)

Ako tak citam okolite komentare, mozem sa povazovat za stastneho cloveka, kedze som od filmu dostal takmer vsetko, co som ocakaval (kvantifikovanie ci to bolo malo/vela nechavam na inych). Drobne skrabance sa najdu - titulna piesen velmi nevyrazna, postava Strawberry Fields vzhladom na dlhe roky pestovany image a trademark Bonda (nielen Goldfinger a On Her Majesty's Secret Service) v pochopeni akceptovatelna, aj ked pre ine ucely (zatial) zbytocna. Dalej vsak prevladaju iba pozitiva. Vyvoj Bondovej postavy, (t.j. jeho chlad a hlad po dolapeni zloduchov - vdaka comu vysiel napol v ustreti Bourneovmu "muzovi z ocele") mi prisiel vzhladom na udalosti v Casine Royale ako logicky a vdaka vybornej mojej malic...ehm Craigovi :-) aj dokonale presvedcivy. Sceny budujuce urcitu intimitu a nahlad do pozadia maju tu spravnu subtilnost a za prispenia Forsterovho sposobu nasnimania a kompozicie scen az pritazlivo "nezavisly" smrnc osudovosti. V nadvaznosti na samotny nazov filmu a jeho skutocny vyznam ma potom i zaver patricne emocie. Vtipky a narazky na Bondov v minulosti vystavany vesmir funguju, rovnako ako aj popieranie a obchadzanie zazitych trademarkov - dokazom oboch nech je napriklad vyborne pointovane vysvetlenie mena/skratky Bondovej nadriadenej "M" :-) . Akcne sekvencie vykazuju prvky "Bourne copy & paste", ale nevadilo mi to. Maju patricny svih, gradaciu a aj ten strih je v dnesnej dobe sekundovych zaberov zvladnutelny a k neprehladnosti ma daleko. Ukazkovym prikladom je cela sekvencie s operou Tosca. Jej vyvrcholenie s pararelnou montazou opera / Bondova akcia (mimochodom koniec opery takmer totozny s tym, ako Bond skoncuje so zloduchom) je synergiou Fosterovho pristupu k Bondovi - vlastny, osobity nahlad prostrednictvom zanrovych schem s urcitym presahom (resp. inak povedane, ohnutie klasickych zanrovych modelov). Pripomenulo mi to silnu nazorovu polarizaciu u Bong Joon-hovho korejskeho monster filmu Goemul, kde tiez nebolo zamerom zanrovy model naplnat, ale vyuzit ho pre reziserove potreby (i ked v pripade Goemul sa k nepochopeniu pridava i neznalost korejskej mentality i narodnej historie a sucasnej situacie). QoS mozno bez Casina nestoji tak uplne pevne na svojich nohach, ale to som od neho ani necakal. Dolezite pre mna je, ze spolu tvoria funkcny celok. 9/10 (05.11.2008)

22. bondovka mala byť pomstou hnaný, dravý, až zúrivý dojazd Casina Royale - zo scenára a jeho expozície 007ičky to doslova kričí. A producenti ju zverili artovému režiserovi, ktorý Casinu Royale amputoval všetky silné končatiny a miesto nich naaranžoval kvetinky. Niet tu skvelej akcie, bondovského auta, štýlových úvodných titulkov ani zaujímavých lokalít, a záporáci akoby vypadli z Pasoliniho filmu. Jediné, čo robí Quantum of Solace bondovkou, čo ho drží po kope, a čo filmu zaisťuje tretiu hviezdičku v mojom hodnotení, je stále výborný Daniel Craig (Olga Kurylenko je príjemná, ale stále je iba ženským křovím v bondovskom svete). Po veľmi dlhom čase prvá bondovka, ktorá mi NEnavodila ten pocit hrdinského nabudenia, aký som mával po akčných filmoch čoby malý chlapec. (03.11.2008)

Postava 007-čky nikdy nepatřila k těm, které bych musel mít na plakátu nad postelí a uměl vyjmenovat proporce všech žen, které mu prošly postelí. Přesto jsem vždy oceňoval, jak umí být ‚trendy‘ nejen v oblasti oblékání, ale i filmařské. Současnosti vládnou naspídování bijci, kteří problémy řeší elegancí buldozeru a přesně tuhle škatulku si musel uzmout James Bond též. Povedlo se mu to náramně. Sic se dá polemizovat nad tím, nakolik by děj ustál na vlastních nohou bez předchozího pokerového nakopnutí, ale Marc Forster jde mnohem dále. Otřepaná blockbusterová pravidla jsou bořena jedna radost, postavy se chovají nevyzpytatelně a i samotný hrdina pendluje na hranici, kde se potkává dobro se zlem natolik těsné, že je těžké rozeznat, které z nich má zrovna v jeho konání navrch. Craig skvělý, rozervané emoce i chladné rvačky zvládá bez mrknutí oka, z Amalricova záporáka sálá respekt a Olga je elegantním doplňkem, který úlohu plní na jedničku. Forsterova práce evidentně nesedí každému, ale když čtu nadávky o artu, nevěřícně kroutím hlavou a směle pasuji Quantum of Solace do osobní topky. (11.11.2008)

Stalo se módou filmových fanoušků kritizovat u Craigova Bonda ztrátu stylu a téměř všech ingrediencí, které dělaly Bonda Bondem. Nikdy jsem nebyl ctitelem bondovské legendy a zarytým fanouškem akčních filmů, takže mi ztráta některých typických prvků pro tohle dílko nepřijde nijak bolestná. Schází mi vlastně jediné, a to je větší nadhled, typické sebeironické hlášky a odlehčené fórky. Tempo je svižné a styl odpovídá tomu, co mohli diváci vidět v předchozí 21. bondovce. Režisér Forster mě svým rukopisem neuráží, naopak jeho režii beru mnohem víc než některá slavnější dílka série. Nesedí mi vlastně ani přílišná akční suverenita, kdy hrdina dokáže bez mrknutí oka vyřídit tucty nepřátel, aniž by se zadýchal a také to, že tak luxusně ztvárnění záporáci, jako je postava Mathieu Alamlrica, mají tak krátkou životnost. Ale to už holt k bondovské pohádce tak nějak patří. Celkový dojem: 60 %. (06.11.2008)