Réžia:
Miroslava ValováScenár:
Jiří HubačKamera:
Miloslav HarvanHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar, Petr Haničinec, Martin Růžek, Petr Svojtka, Jaroslav Kepka, Jiří Klem, Ilja Prachař, Radúz Chmelík, Zdeněk Jelínek, Jaroslav Kotrba, Miroslav Krejča, Miloslav Homola (viac)Obsahy(1)
Dr. Heirich Kleibert byl za druhé světové války vězněm pověstného Hermanna Spitze ve vídeňském hotelu Metropol. Pobyt v samovazbě přežíval díky knize rozborů šachových partií světových šachistů, které se naučil nazpaměť. Utkvělý přízrak šachu ho však pronásleduje i po válce. Na zaoceánské lodi se setkává se slavným světovým šachistou Čentovičem, o kterém je známo, že byl přítelem právě souzeného velitele gestapa, který vyšetřoval Heiricha na gestapu. Výzvu ke své první skutečné šachové partii Heirich přijímá - je to pro něho odplata za mučení... V době, kdy Stefan Zweig dokončoval svou "Šachovou novelu", hynulo pod brutální fašistickou diktaturou jeho rodné Rakousko, rodná Evropa, kultura, civilizace. Do konce války chyběly plné čtyři roky. Střetnutí dvou Zweigových literárních postav - Čentoviče a doktora, souboj hrubé primitivní síly a kultivované, leč zranitelné lidské duše, to je právě Zweigova "královská hra" roku jedenačtyřicátého. Televizní inscenace se skvělými hereckými výkony R. Hrušínského, L. Munzara, P. Haničince měla premiéru v roce 1981. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Výborná inscenace s nezapomenutelným výkonem Rudolfa Hrušínského, všichni ostatní byli minimálně o třídu horší. A poněkud mi vadí zcela neuvěřitelný profil novináře jako člověka fandícího pravdě a slušnosti, který dá těmto hodnotám přednost před bulvárním článkem. Tahle pohádková část do celého konceptu příliš nezapadla. ()
Mistrovská Zweigova předloha skvěle převedená do TV inscenace a mistrovské herecké výkony - z Hrušínského doslova mrazilo, Munzar byl víc než uvěřitelný a jeho emoce rvaly duši, Haničinec se rovněž vybičoval až k maximu, přitom nikdo z nich nepřehrával. Škoda, že podobná televizní dramata ve špičkové kvalitě se již dnes netočí. Ještěže alespoň z archivu se dají občas vytáhnout takovéto nestárnoucí lahůdky. Silný divácký zážitek od začátku až do konce. ()
Roztahaná a unylá inscenace s prapodivně jednotvárným Hrušínským, a s přehrávajícím Munzarem. Čentovičova postava byla jednoznačné zklamání. Jakoby ji mistr vůbec neprožil, jen odrecitoval. Místo deklarované krutosti a prospěchářství jsem z ní cítil jen lhostejnost. Tón hlasu byl stále stejný, mimika taktéž. To mi na deklarovaného geniálního primitiva vůbec nesedí. I to by se dalo přejít, kdyby Královská hra trvala tak dvacet minut, při delší stopáži scénář obsahoval spoustu hluchých míst, a mám pocit že se některé scény téměř opakovaly. ()
Mimořádně silný námět podle strhující literární předlohy - napínavé ztřetnutí polarizovaných charakterů a hodnotových žebříčků za šachovým stolkem. Špičkové výkony Hrušínského a Munzara v hlavních rolích - vůbec je možné říct, že obsazení je vedle námětu hlavním důvodem pětihvězdičkového hodnocení, protože scénář mohl z dané látky vyždímat mnohem víc a a mohl si s charaktery a dialogy zejména vedlejších postav taky víc vyhrát. Celkový dojem 90 %. ()
Možná zajímavý příběh se silným morálním poselstvím, který strhává dolů příšerné televizní zpracování (takhle sice vypadaly všechny tehdejší inscenace, ale proto jsem se na ně taky nekoukal) a herci, kteří se opravdu snažili, ale zároveň to jsou jedni z mých nejméně oblíbených a to až do dnešních dob (Munzar, Haničinec) a jejich herecký projev mně dost irituje. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (1)
- V tomto filmu i v původním filmu z roku 1963 hrál hlavní roli Rudolf Hrušínský. (M.B)
Reklama