Nikdo není dokonalý

Na Nikdo není dokonalý jsem se jako mladší díval vždycky s mým dědou, který je mimochodem neuvěřitelně podobný Krampolovi. Možná i proto mě tento pořad nikdy neodradil a vždycky jsem ho poctivě zhlédnul od začátku do konce. Největší prča byla samozřejmě, když se ptali lidí na ulici, ale někdy se povedl nějaký fór i Krampolovi nebo jeho hostům. Myslím, že 60% je z mé strany nejvýstižnější hodnocení. (16.01.2011)

Přiznávám, že Krampol mi absolutně nevadí, ba naopak, vždy mě spolehlivě pobaví a to je nejspíš jeden z důvodů proč se na Nikdo není dokonalý tak rád dívám. Zpočátku to bylo neskonale vtipné, hlavně jsem se smál odpovědím diváků, z nichž některé opravdu stálo za to. U novějších dílů mám pak problém s tím přijmout fakt, že to celé není nahrané, neboť někteří náhodně potkaní se buď snaží svou odpovědí všechny pobavit nebo jsou to pečlivě vybraní náhodně potkaní. Též je obrovská škoda, že některé vtipy a vyprávěnky o Fouskovi se začínají opakovat a postrádají svou prvotní vtipnost, i když Krampol moc dobře ví jak publikum pobavit. Ale jak jsem předznamenal hned na začátku, na tohle se podívám vždy rád. (12.05.2007)

Po shlédnutí dílu s J a P Paroubkovými: tohle je kultovní dílo! Upocený Jirka Krampol, který v průběhu svých výstupů utrpěl pravděpodobně několik mozkových příhod, Jirka Paroubek zabírající na každou nahozenou udičku pětiminutovým nikam nevedoucím monologem a Petra Paroubková, slepičící a láskyplně osahávající svého prince na bílém koni. Jako by to nestačilo, nyní již jen jako vložka shluk lidí povybíraný po odvykacích či psychiatrických léčebnách, snažících se odpovídat na debilní otázky.. Místy mi bylo senilního Krampola i líto, ale většinou jsem chytal spíše hysterické záchvaty smíchu, cože si to vůbec televize lajzne pustit do éteru. Tohle netrumfne ani sedlák, který bude hledat ženu! (15.02.2011)

Titulek pořadu vskutku mluví pravdu. Již jenom množství účastníků a návštěvníků ukazují, že jim chybí mnohé dovednosti a informace. Ještě, že pan Krampol dynamicky a diplomaticky stanovil zákon a pravidlo, že soutěžící nemusí odpovídat. Příjemné posezení po odpoledni. Jen tak dál, pan Krampol se u mě tím stal hvězda...a pak ji ještě zvýšil, když začal cvičit. Je to kabina a mašina ten náš Krampolík... (16.02.2009)

V poušti televizní zábavy patřil tento pořad přes všechny představitelné výhrady k nemnohým oázám. Postupně přerostl své původní poslání a změnil se v nemilosrdnou sondu o prohlubujícím se hloupnutí národa. Vtip možná upadal, naopak nemilosrdná faktografická pravdivost nadčasové výpovědi určitě stoupala. Skutečnost, že to nebyl ten nejsilnější kalibr, je zřejmá; fakt, že se udržel tak dlouho na výsluní divácké pozornosti, je však právě tak nepopiratelný. Obhajobu nelze přecenit, konstataci zřejmých nedostatků naopak absolutizovat. V kategorii dočasného NIKDO patřil k dobově hodnotnější částu toho lehčího žánru. Odpověď na otázku, zda to znamená mnoho či málo, přenechávám těm, kteří byli jeho věrnými diváky. (30.04.2008)