Réžia:
František DanielScenár:
František DanielKamera:
Alois JiráčekHudba:
Wiliam BukovýHrajú:
Vladimír Menšík, Gabriela Vránová, Felix le Breux, Marcela Martínková, Eva Miláčková, Josef Kemr, Libuše Havelková, Aida Glosová, Věra Tichánková (viac)Obsahy(1)
Vše začíná ve chvíli, kdy do ústavu přicházejí dva muži. Pan Houdek, který se jde podívat na malého Honzíka Slavatu, nemanželské dítě své kolegyně, které chce adoptovat, a mladý Standa Hurych, který tu nastupuje na místo řidiče. Hezká ošetřovatelka Magda považuje omylem za otce Standu a jeho reakce ji rozzlobí. Když si však paní Houdková vynutí, že k adopci nedojde dřív než bude znám pravý otec dítěte, nabídne se Standa Magdě, že otce vypátrá. Hned se také do nelehkého úkolu pustí. Začíná témeř detektivní pátrání v němž nechybí řada komických zápletek, situací plných zmatků, bláznivá honička s policisty a překvapivé rozuzlení celého případu, samozřejmě s nezbytným "štastným koncem". (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Škoda některých zmatků ze začátku a wtf momentů, i poněkud chaoticky představené figury v podání Menšíka, protože čím dále film běží, tím je zajímavější, aby vyústil ve skvěle zvládnutý konec (i když tehdejší české klišé v podobě scén, kdy se všichni sejdou a navzájem se překřikují, moc v oblibě nemám), dokonce Menšíkem velmi dobře psychologicky zahraný. Btw, pobavilo mne, jak i sem dokázal Menšík propašovat své rodné Ivančice - takže jde o takovou parafrázi na slavná hitchcockovská camea. Skvělá kamera se zajímavými záběry a úhly. Skvělá atmosféra tehdejšího předměstí Prahy, dnes zastavěného, i samotné - zvláště noční - Prahy. Chvílemi zbytečně absurdní groteska (scény s černochem a Indy). Moc se mi líbila práce s druhým plánem v obraze, protože jde často o velmi vtipné momentky - třeba, jak se nádražák pokouší v pozadí přeběhnout jen s ručníkem kolem těla do oblékárny. Vůbec těch vtípků a hrátek se slovy ("srazila se mi čepice") je zde dost. A potěšily mne i přirozené dialogy a dobře popsané charaktery postav. ()
Vždycky, když se na scéně objevil Standa v podání Vladimíra Menšíka, rozlila se po obrazovce sluneční záře. Pak nastal vodopád slov, který byl pokaždé násilně utnutý. Menšík byl mistr ve vypravování a bylo parádní ho poslouchat, ale tady jeho role moc prostoru k vypravování nenabízela. Každopádně byl Standa velký sympaťák a Gabriela Vránová byla příjemná. ()
Velmi zajímavá záležitost střídající několik žánrů. Jemný humor, který se občas zvrhne do krásného absurdna, či "bláznivé" legrace, také romance z kojeňáku, detektivní nádech i vážné drámo. Určitě bych rád vyzdvihl skvělou režii i kameru a dobový hudební doprovod. Film je také nevídaně multikulturní, objeví se zde několik národností, a dokonce i česky mluvící černoch. Zkrátka rodinný filmeček hlásající nutnost spořádané budoucnosti pro budoucího občana, který dokáže velmi mile překvapit. ()
Lehoučký a jemný příběh z prostředí kojeneckého ústavu. Inu, nic zvláštního či dramatického se tu nekoná, ale jisté cítění přeci jen projevuje. Příběh je odvyprávěn neskonale klidně. Základem je ztřeštěnost a zmatečnost ale poměrně s nenásilným humorem. I když situační prvky se objevují. Na dnešní dobu snímek již připadá místy nudně, přesto se mi jeví ne zase až tak špatný. Vznikl začátkem 60. let a tak je přímo úměrný s tvorbou oné doby. ()
Jeden z mnoha filmů, které svou přítomností zachránil Vladimír Menšík. Ale poměrně zdařilým způsobem se tady prosadila i mladičká Gabriela Vránová. Příběh nemá úplně špatnou zápletku, i když místy děj trpí hluchými místy. Zajímavý způsob natočení ale disponuje momenty, kdy zjistíte, že se víc soustředíte na dění v pozadí než na dialog v popředí (scéna rozhovoru Vránové s Kemrem v zázemí restaurační kuchyně). Mladší diváci budou mít asi problém s pochopením dobových reálií, například co se týče urputného dodržování fotografování na nádraží. Vyvrcholením je bezesporu policejní vyšetřování v primářské pracovně, které se zvrhává v nadmíru vtipnou konverzační frašku s uplatněním velkých herců v epizodních rolích (Sovák, Brodský, Janžurová). Škoda že tenhle famózní nájezd na happy end je vzápětí pohřben smutně nostalgickým probuzením do reality a čítankovým závěrem s podtextem socialistické morálky. ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (2)
- Když se Standa (Vladimír Menšík) a Magda (Gabriela Vránová) vrací večer autem do kojeneckého ústavu a odbočí ze silnice na úzkou polní cestu, která do ústavu vede, je ze záběru zabírající vůz vidět, že je venku úplná tma. Z dalšího záběru z vnitřku vozu je ovšem vidět, že vůz jede po nasvíceném městském bulváru a kolem se míhá velké množství lamp pouličního osvětlení. (spiritus)
- Natáčelo se v Praze a ve Velkých Sezemicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama