Vůdce daroval Židům město

Maso. Jestli si myslíte, že jste už viděli všechny možný propagandistický dokumenty, tak jste vidělo hovno. Tady se dozvíme, že Áda byl hodnej strejda co vlastně vůbec nechtěl vyhubit židy, dokonce jim věnoval město (Terezín) kde můžou vesele žít, pracovat chodit na koncerty atd. Prostě mazec korunu všemu nasadil fotbalový zápas. A kdo prohraje ten jde do plynu!!! Jako kvalitně odvedená propaganda si to zaslouží standartního bůra, ale je fakt, že z etickýho hlediska je tohle už trochu jinej level, obzvlášť když si člověk uvědomí, že sami tvůrci a zřejmě i většina aktérů byli po natáčení sami zplynováni. Proto tentokrát volím zlatý střed.50% (30.06.2016)

Prosluněný Terezín, kde židé vesele poskakují, tvoří a filosofují. Terezín, kde malá spokojená žiďata ukusují z obrovských krajíců chleba s máslem. Terezín, kde sestřička radostným krokem prochází nemocničním pokojem mezi odpočatě vyhlížejícími pacienty. Terezín, kde pracují jen usměvaví lidé. Orchestr, sbor... Ten Terezín, kde zemřelo 33 tisíc lidí. Průměrně natočená propagandistická lež, kterou z morálního hlediska není možno hodnotit ničím jiným než odpadem. Z hlediska uměleckého je ovšem, i z důvodu chybějícího materiálu, nehodnotitelná. (01.06.2010)

Odporná propagandistická sračka. Máloktorý film dokáže takto nahnevať. Ešte v roku 1944 sa snažil fašistický zdochýňajúci režim manipulovať ľudí. Hnus. Film musel natočiť herec a režisér Kurt Gerron, ktorý bol tiež v terezínskom koncentráku a hneď po natočení bol s mnohými "hercami" zavraždený v plynovej komore v Osvienčime... (17.12.2020)

The infamous Nazi propaganda film showing the public how "well" the Jews were treated in Thereisenstadt. The director, inmate Kurt Gerron, and his family were immediately sent to Auschwitz and gassed after the making of this film. Fragment videa: http://video.google.com/videoplay?docid=-7220829978743875704 (13.02.2012)

Z filmu se zachovaly pouze části, velká z nich byla použita v krátkém snímku Město darované Vladimíra Kressla z roku 1965 (v něm ale nenajdeme představení Brundibára nebo práci v sochařské dílně). Původní stopáž ovšem měla být až 90 minutová. Vedle Hanse Krásy ovšem ve snímku vidíme i Karla Ančerla, který diriguje terezínský smyčcový orchestr, na témže koncertě sedí i bratr Hugo Haase Pavel, významný Janáčkův žák (autor hudby k snímkům Život je pes a Mazlíček, v nichž Hugo hrál, a Kvočna, který režíroval), jehož hudbu orchestr s Ančerlem právě hraje. Původní záměr nacistů byl doprovodit snímek i hudbou - dle nacistické terminologie - autorů židovského původu, takže přidali do zvukové stopy J. Offenbacha i Felixe Mendelssohna-Bartholdyho (jejichž dílo byste v době jejich vlády nikde jinde neslyšeli veřejně), stejně tak swingový tehdy nepříliš starý evergreen Bai mir bistu schein. Kurt Gerron sice snímek začal režírovat (v Brynychově Transportu z ráje ho hraje Martin Gregor), ale práce mu byla odebrána. (17.03.2011)