Réžia:
Martin ScorseseKamera:
Rodrigo PrietoHrajú:
Andrew Garfield, Adam Driver, Liam Neeson, Tadanobu Asano, Ciarán Hinds, Šin'ja Cukamoto, Jósuke Kubozuka, Ogata Issei, Sabu, Rjó Kase, Nana Komacu, Mičie (viac)Obsahy(3)
V 17. storočí sa dvaja jezuitskí mnísi vydávajú do zeme vychádzajúceho slnka šíriť kresťanskú vieru. Netušia, že do Japonska prichádzajú práve uprostred krvavého prenasledovania a vraždenia kresťanov. (Magic Box)
Videá (19)
Recenzie (428)
V šoku som sa až na konci filmu dozvedel, že to točil Scorsese. Ide o ukrutnú nudu, kde zaujme len pár situácií s mučením alebo zabíjaním kresťanov. Extrémnu stopaž už v prekonáva len Garfield, ktorého by som neobsadil ani v divadle Astorka. Na Neesona sa čaká dve hodiny, až potom sa aspoň niečo zaujímavejšieho odohrá. To je ale neuveriteľné mrhanie časom. ()
Na dnešní poměry až vražedná stopáž, která dojela na stejné neduhy jako Revenant. Iñárritu měl ovšem umělecké ambice, kterými vyplňoval slabší místa téměř tříhodinové stopáže, čímž do značné míry zabil původně geniální příběh. Ovšem, že takový vypravěčský génius jako Scorsese selže podobným způsobem se stopáží jen o tři minuty delší, aniž by se snažil o art, ale celou dobu se striktně držel tématu, které pouze natahoval jako nudli, z toho jsem v šoku ještě teď! Zklamaný jsem rovněž ze samotné ideologie filmu, protože jsem se svým klasickým ignorantstvím ohledně neznalosti předlohy čekal něco radikálně odlišného. Čekal jsem cynické japonské bestie, které jdou tvrdě po krku ještě větším cynikům z katolické církve, kteří svým náboženským fanatismem zcela vědomě rozkládají cizí zemi a kulturu zevnitř (o to v podstatě vždy šlo, ačkoliv se to zaštiťovalo pohádkou o šíření božího slova). Bohužel, dostal jsem jen smějící se cynické bestie, které stojí proti odhodlaným a oddaným božím služebníkům, kteří jsou tak čestní, že větší čest snad ani neexistuje. Na potenciálně zajímavé argumentační přestřelky mezi budhisty a křesťany v podstatě nedošlo vůbec a "japonský" pohled byl zmíněn a vysvětlen snad jen při jedné z desítky konverzací, což ale shodil režisér jak úplně posledním záběrem ve filmu, tak především jeho věnováním. Scorsese mohl příběh vést mnoha směry a uzpůsobit ho na poměrně širokou škálu diváků, ale zcela evidentně si vybral jen silně věřící křesťany, kterým naservíroval špatně odvyprávěný příběh jednoho duchovního, který dosti nepřesvědčivě bojuje s popřením vlastní víry ve jménu záchrany ostatních. Sázím, že tento film se běžným Japoncům líbit nebude, ale bohužel ne z toho důvodu, že by byl kontroverzní a brutální, ale jednoduše proto, že je pro křesťany, jejichž historickou rozpínavost legitimizuje a obhajuje na úkor jich samotných. 50 % ()
Náramný snímek pro kina, který je co do filmové řeči precizním opakem Vlka z Wall Street, má ale podobnou sílu a po obrazové stránce se může stát stejnou ikonou. Neokázalé, prakticky bez hudby a pomalé, přesto uvnitř nesmírně působivé spirituální zamyšlení nad vírou a jejím místě v srdci i na jazyku. Inspirativní konverzačka, ve které můžete sympatizovat v podstatě s každou jednotlivou postavou. ()
Mlčení režisérského génia. Má to hodně pohlednou kameru, ale to považuji u prvoligových světových tvůrců za samozřejmost a povinnost, dialogy mají něco do sebe a sdělení je morálně nezpochybnitelné, zařezávané do diváka chirurgicky přesně vyrovnaným tempem a metodickým rytmem vyprávění. ALE vyrovnané tempo ani zdaleka neznačí tempo kvalitní a já osobně jsem se nestal zarytým obhájcem filmového umění proto, abych v něm trpělivě rozdmýchával víru v režisérovy božské schopnosti, která se již po pár desítkách emocionálně katatonických minut začala vytrácet a ani po 160 dlouhých minutách svého znovunalezení, na rozdíl od neoblomného hlavního hrdiny, ani zdaleka nedošla. Abych film plně docenil čistě příběhově, asi bych nesměl být tak zarytý ateista a zatvrzelý ignorant lidské slepé víry v nadpřirozené síly a v pekelné následky zrady vlastního přesvědčení; abych si ho mohl užít jako vizuální sebezpytující katarzi, nesmělo by se v něm až tolik povídat a až tolik opakovat jednoduché, všeobecně srozumitelné náboženské motivy. Bůh ochraňuj Scorseseho za to, že se do tak těžké a masově neprorazitelné látky vůbec pustil, ale tentokrát si na jeho svátost dovolím šlápnout a upřímně prohlašuji, že kdyby se v závěru za zády Liama Neesona vynořil Bruce Wayne a rozdal si to s ním v kung fu, byl bych možná z výsledku mnohem veselejší. Kundun, byť s méně závažným námětem, mě naplnil daleko více.. ()
Vole, Martine, cos to splácal za užvaněnou klášterní – a teď mi odpusť ten rigorózní výraz – sračku? A proč tam obsazuješ toho slizkého ušopleska s přilepeným karfiolem na lebce? Vždyť ten trapně načesaný Kurvil automaticky deklasuje každý film, kde se jen mihne. Marvel mu šlohnul pavouka, tak teď leze do válek a Tajvanů a hraje si na liberálního spasitele. Tohle si užijí maximálně opati, páteři, mniši, sektáři, dalajlámové, hloubaví transcendentalisté a POMO. Běžný Scorseseho fanoušek je ze hry venku. Já se tak nudil, že jsem si u toho bagroval holuby z nosu a lepil z nich na zeď symbol nekonečna, takže ani pořádně netuším, o čem to vlastně bylo, a kdybych si raději tři hodiny počítal chlupy na koulích, udělal bych líp. ()
Galéria (58)
Zaujímavosti (21)
- Režisér filmu Martin Scorsese napsal předmluvu k jednomu z tehdy novějších vydání knižní předlohy. (Gar-mogoth)
- Režisér Martin Scorsese venoval tento film svojej žene Helen a ich dcére Francesce. (MikaelSVK)
- Jde o adaptaci historického románu Silence, považovaného za mistrovské dílo japonského autora jménem Shusaku Endo. (assass1n)
Reklama