Captain America: Prvý Avenger

Je to přesně ta tupé, jak se podle trailerů zdálo, ALE film to o sobě dobře ví a je schopný se s dobrým načasováním ironizovat a nebrat smrtelně vážně (hlavně propagandistická pasáž, v níž Kapitán prodává dluhopisy je jedna velká mňamka). Problém je, že vedle sebeironie už toho Johnstonův film zas až tak moc nenabízí. Skutečně to je vydatný návrat do 90. let, kdy byl komiksový hrdina 100% formou a žádným obsahem. A bohužel tu chybí kus toho režijního srdíčka, kterým Brannagh zachránil kolegu Thora. Johnston umí solidní trikovou podívanou, umně navozuje i retro atmosféru (tanul mi na mysl polo zapomenutý Svět zítřka), herci jsou trefní a takový Tommy Lee Jones skvěle hláškuje. Není se co divit, že čas utíká, úsměv jen málokdy přeroste v úsměšek a Kapitán svou misi doklepat to do časové osy ostatních Avengerů plní s fortelem. Dojmy mám zaseklé někde v neutrálním pásmu - žádné zklamání, žádná pecka, prostě solidně ošetřený produkt, který jen utvrzuje můj dojem, že The Avengers nemohou dopadnout dobře, určitě ne s tak šíleným rozptylem stylu a nálady. P.S. Za dabing stahovat z kůže. Mám podezření, že to celé namluvili tři zhulení puberťáci. (22.07.2011)

|| Scenár: Christopher Markus, Stephen McFeely / Captain America by Joe Simon Jack Kirby | Hudba: Alan Silvestri | Produkcia: Kevin Feige | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: Marvel Studios | Rozpočet: 140 miliónov $ | Tržby: 265,213,264 $ || Kapitáň Amerika trpí tou istou chorobou, ako Železný muž 2. Marvelu to však odpustím vďaka tochtoročnému dielu, Thoru, a s veľkou chuťou, teraz už bez veľkých očakávaní sa budem tešiť na Avengers. Toľko superhrdinou na jednom mieste snáď už nesklame. Ps: Ono totiž Captain Americu použili viac ako odrazový mostík k Avengers, než filmy ostatných avengerov , a to je možno ale ešte tá svetlejšia známka príbehu... Filmy s nacistickými postavami proste nemám rád. (25.07.2011)

Čistá komiksová zábava. Joe Johnston udělal to, co umí nejlépe, obětoval logiku i fyziku bezchybné stylizaci a využil dobové a typicky americké symboly ve prospěch filmu. Kapitán Amerika se tak stává nejen zábavnou podívanou o looserovi, co se stal hrdinou, ale také hromadu odkazů, vsuvek (Praha) a návazností na zbytek (filmově) komiksové universa. Já osobně se nejvíc bál akce a humoru, protože vidět panáka se štítem ve vlasteneckých barvách běhat po bitevním poli prostě není to pravé. Výsledek však předčil očekávání, protože film si na nic nehraje, využívá svých "pravidel" a netváří se zbytečně vážně. A hlavně dokáže suverénně rozesmát a vy musíte jen hrát jeho hru. Pak všechny ty nelogičnosti, různé odkazy na staré filmy a postupy v nich (technické i příběhové->válečné/špionské filmy->před pevností -střih-v pevnosti) prostě přijmete a budete se bavit v jedné velké komiksové klasice, která si vzpomíná, do jaké doby vlastně patří... a já s chutí vzpomínám také. Nábor se povedl. PS: nechoďte na dabing, ani na 3D, možná ani na titulky, protože ten překlad je naprosto tragický. PPS: sakra lidi, dokoukejte titulky aspoň u komiksáků... (08.08.2011)

Jeden z nejstarších superhrdinských comicsů á la z ořezávátka supervojákem, který to má s požadavky (zhýčkaných) diváků trochu těžké. Ti buď ocení indianajonesovský feeling, nebo budou kafrat do poslední minuty. Musí dát stranou všechny ty demoliční superhrdinské bijáky, protože tenhle jde na to jinak, nicméně není ochuzený o několik bonusů, které (pro mě) tak trochu pásově dělané comicsy v poslední době postrádají. Potěší výpravný retrostyl, potěší několik akčních momentů (ale jiné zase zklamou), potěší herci ve vedlejších rolích, potěší dialogy s dobovým šmrncem. Scénář nicméně chtělo místy učesat a na některých místech zabrat, ale nakonec vlastně spokojenost. Na solidní tři hvězdy. (04.11.2015)

Jasně, jde o zdařilou pastiš (tj. stylovou nápodobu, která se snaží překonat své předobrazy, aniž by se jim vysmívala). Mám ale za to, že každý, kdo je obeznámen s americkou dobovou produkcí prostřednictvím primárních (filmů samotných) či sekundárních zdrojů (textů o nich), se při sledování bude cítit jako hlavní hrdina na konci. Řada věcí mu bude povědomých a ocení precizní retro stylizaci a charakteristické znaky produkce první poloviny 40. let, ale přesto rozpozná, že jde o ne zcela důslednou faleš, kterou již předtím jednou - a lépe - viděl. Prvnímu Avengerovi totiž chybí potěcha z uchopení neomezených možností brakového universa, která by se jako v případě Indiana Jonese přenášela i na diváka, protože vyprávění je bezešvé a scény jsou inscenovány s důrazem na "pravidla" zesílené kontinuity spíš než z radosti odkazování se na jiné mediální texty. Některými vyzdvihované zakončení marveláckých filmů, které popírá klasické narativní postupy v podobě úspěšného uzavření obou linií akce (pracovní a osobní) a navracení se ke statutu quo, není ničím výjimečným. (Navíc nezavršena není jenom linie čítající romanci, ale i ta pracovní v podobě poražení záporáka a zajištění záchrany světa, jelikož antagonisté v posledních "marvelovkách" zůstávají naživu v jiné podobě/jinde.) Je nutné si totiž uvědomit, že nejde o stand-alone počiny, ale o plánované představení hrdinů, jejichž příběhy se dočkají rozuzlení v chystané týmovce, a tak je takový konec pro podobné filmy typický. I přes všechny výtky - jde spíše o teaser než regulérní počin - je nutné ale zopakovat, že jde o zdařilou - a alespoň v první polovině nebývale sebereflexivní, metodu dobové propagandy sarkasticky reflektující - pastiš. (04.08.2011)