Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (35)
ČEMU SE SMĚJETE?! SAMI SOBĚ SE SMĚJETE!! Jedno z vrcholných dramat ruského realismu získalo v Čechách hmatatelnější kontury zásluhou Činoherního klubu roku 1967. Perfektně obsazená satirická komedie má díky tématu korupce, lhaní a přetvářky stále hodně co říct. Nezestárly ani vtipy, je však otázkou, zda-li budete brečet smíchem, či zoufalstvím nad povahou naší, čili lidskou. Postavu podvodníčka Chlestakova, který se dokáže chopit předhozené příležitosti, přesně vystihl tehdy velice mladý Jiří Kodet, důstojnými (spolu/proti)hráči jsou mu mimo jiné Pavel Landovský (hejtman), Josef Abrhám (věčně nalitý poštmistr) či Helena Růžičková jako kvalitně ovnaděná hejtmanova manželka. Pokud se vám třeba v rámci školní povinné četby nechce Revizora číst (alespoň tuším, že do ní patřil), je tohle přiměřeně zábavná alternativa. 85% ()
"Polívku mi vozí parníkem až z Paříže. Nadzdvihnu pokličku... A ještě je mokrá!" Napsáno podle pravdivé události, mohl by hlásat titulek na začátku téhle inscenace. Hru (i po 175 letech stále aktuální) totiž Gogol napsal podle skutečného zážitku přítele Puškina, který se prý jednou při návštěvě podobného nejmenovaného městečka ocitl v takřka totožné situaci jako Chlestakov. Škoda, že se neví, kolik si tenkrát Puškin při své "revizi" vypůjčil peněz. Ve školách by se to mohlo vyučovat. No, k inscenaci asi tolik: Jiří Kodet je coby Chlestakov neodolatelný, Pavel Landovský zrovna tak, vše je perfektní, ALE: DVD jsem si pustil bez toho, abych se podíval na obsazení všech těch menších a malých rolí - a proto jsem první hodinu Revizora nevycházel z údivu. František Husák, Jiří Hrzán, Petr Čepek (skutečná minirolička, ale tak roztomilá), Miloslav Štibich, Helena Růžičková... Tomu říkám obsazení! Pět. ()
Kdo z vás to četl? Protože u Revizora platí za prvé číst, za druhé vidět divadelní hru (lze konečně i obráceně) a až napotřetí vidět film, ať už tuhle hru nebo klasického starého Revizora. A tak mi vychází i knížka *****, divadlo ****, ale skoro 5, a až pak film. A mimochodem, vládnouce ještě ruštinou, viděla jsem hru i na ruském festivalu v podání Divadla na Pokrovce a to teprve byla lahůdka. Landovský, Nelandovský. A Kodet mi jako Chlestakov moc neseděl, dej mu Pán Bůh lehké nebe. I když tam on by se nudil, že, kamarádi jsou jinde… ()
Až tak mimořádné, jakou má toto představení Činoherního klubu pověst, mi jeho televizní provedení nepřišlo. Kodet mi typově do role Chlestakova příliš nesedl, což se mi potvrdilo i při shlédnutí malé ukázky s Tabakovem, i když samozřejmě nelze srovnávat výkon téhle herecké megahvězdy s nikým jiným, notabene zrovna v ruské klasice. Mnohem líp bych si ale dovedl představit třeba Abrhámovo herectví u této stěžejní postavy. Rovněž mě rušila občasná malá srozumitelnost replik. Z mého pohledu lepší průměr, nikoliv nadprůměr. ()
Bylo, nebylo, v dalekém království žil, byl jeden herec jménem Pavel Landovský a byl neskutečně dobrým hercem. Pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Na scénu přišel jako vždy trapný, uřvaný a neskutečně špatně hrající Landovský, kterému se jako vždy podařilo mi zkazit dojem z jinak brilantního celku. ()
Reklama