Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (35)
Až tak mimořádné, jakou má toto představení Činoherního klubu pověst, mi jeho televizní provedení nepřišlo. Kodet mi typově do role Chlestakova příliš nesedl, což se mi potvrdilo i při shlédnutí malé ukázky s Tabakovem, i když samozřejmě nelze srovnávat výkon téhle herecké megahvězdy s nikým jiným, notabene zrovna v ruské klasice. Mnohem líp bych si ale dovedl představit třeba Abrhámovo herectví u této stěžejní postavy. Rovněž mě rušila občasná malá srozumitelnost replik. Z mého pohledu lepší průměr, nikoliv nadprůměr. ()
Kodet dělá Chlestakova se ctí, ale to, jak Kačer popisuje v bonusech Pucholtovo pojetí "ušatý ňouma měnící se v monstrum", to člověku nedá spát. A že v původní koncepci to byla inscenace o strachu, si lze lehce představit, ale zároveň má Kačer recht, že do studiového záznamu to úplně neprolezlo. I tak ovšem jeho verze slouží té dodnes neskutečně aktuální dvousetleté hře o něco pokorněji a zároveň objevněji než efektnější Fedotovova. ()
"Polívku mi vozí parníkem až z Paříže. Nadzdvihnu pokličku... A ještě je mokrá!" Napsáno podle pravdivé události, mohl by hlásat titulek na začátku téhle inscenace. Hru (i po 175 letech stále aktuální) totiž Gogol napsal podle skutečného zážitku přítele Puškina, který se prý jednou při návštěvě podobného nejmenovaného městečka ocitl v takřka totožné situaci jako Chlestakov. Škoda, že se neví, kolik si tenkrát Puškin při své "revizi" vypůjčil peněz. Ve školách by se to mohlo vyučovat. No, k inscenaci asi tolik: Jiří Kodet je coby Chlestakov neodolatelný, Pavel Landovský zrovna tak, vše je perfektní, ALE: DVD jsem si pustil bez toho, abych se podíval na obsazení všech těch menších a malých rolí - a proto jsem první hodinu Revizora nevycházel z údivu. František Husák, Jiří Hrzán, Petr Čepek (skutečná minirolička, ale tak roztomilá), Miloslav Štibich, Helena Růžičková... Tomu říkám obsazení! Pět. ()
Přehlídka herecké dokonalosti na prknech, která znamenají svět. Jiří Kodet vrhající se naprosto neodolatelně střemhlav do Chlestakovových Prášilovských eskapád, Pavel Landovský (dávno před dobou, kdy takzvaně "propálil kotel") s Helenou Růžičkovou (dávno před dobou, než se stala uřvanou vesnickou bábou z třeskutých "lidových" komedií) odhalující maloměstskou "světáckost", a mnoho a mnoho dalších velkých jmen českého divadla i filmu si dává velmi záležet na tom, abyste na mistrovské satirické dílo (původem z Ukrajiny, nikoliv Ruska;)), hned tak nezapomněli. Nebo pokud chcete, můžete to brát jako špičkovou studii toho, jak má vypadat ztvárnění různých stupňů a typů opilosti:) Obzvlášť dokonalý je v tomto ohledu Josef Abrhám. 90% ()
Bylo, nebylo, v dalekém království žil, byl jeden herec jménem Pavel Landovský a byl neskutečně dobrým hercem. Pak zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Na scénu přišel jako vždy trapný, uřvaný a neskutečně špatně hrající Landovský, kterému se jako vždy podařilo mi zkazit dojem z jinak brilantního celku. ()
Reklama