Hranica smrti

Další Francouz z režisérské sesle uštědřuje tvrdý kopanec do slabin všem těm velkohubým a směšným Hostelům a spol. v exploatačním thrilleru na poslední dobou obvyklé téma střetu skupiny zvrácených individuí a jejich mladých obětí, aneb jak to natočit, aby od toho fanda horroru nemohl odtrhnout oči a méně odolné povahy měly při pohledu na některé fičury nutkání k dávení. Ačkoliv tento typ podívaných nemám moc v oblibě, musím po nekompromisní kombinaci dravého vizuálu a masomlýnku, jehož kolečka se roztočí naplno zejména v poslední třetině, sáhnout aspoň po průměrném hodnocení. (30.03.2008)

║Rozpočet $3milióny║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $2,328,353║ Nejde tu o nič viac, než o samoúčelnú brutálnu Francúzsku uchyláreň, najhrubšieho zrna! Na celej ploche filmu nezažijeme dohromady nič originálne, príbeh a scénky sa nesú len v kopírovaní zo známych filmov ako je Noc s nabrúsenou britvou či Texaský masaker motorovou pílou, nuž to by ešte nebolo až také zlé ale čo ho ponára je jeho úroveň a prevedenie podobné z prehmatom ako Hostel. K tomu tu je miestami zbytočne moc roztrasená kamera, čo je príšerný otras a bez nejakého účelu v ponúknutom tuctovom príbehu. Takýto vývar sa veru aj ťažko hodnotí ale za trošku snahy dám aj primerané hodnotenie, ktoré od odpadu nemá ďaleko. /15%/ (28.01.2009)

Výběr čtveřice hrdinů nepřímo odkazuje ke skutečným nepokojům na předměstích Paříže osídlených vesměs lidmi arabského původu. Ale zbytek už je hororovou fikcí: po loupeži prchají před policií na venkov, kde jim v domě nad lomem u hranice s Lucemburskem poskytne útočiště podivínská rodina. Z domnělé skrýše se stane past, kde domácnost řídí duch nacismu – a krve.Její náhražky prý tvůrci prolili na 400 litrů, kromě toho slibují přervané šlachy, rány sekyrou, tlející těla či podřezaná hrdla. (13.06.2020)

Francouzská limonáda, která se veze na současné drsné vlně, ale bohužel není žádným výraznějším šplouchnutím. Viděl jsem to před pár dny a už si prakticky nepamatuju žádnou zásadní scénu, což není dobrou vizitkou. Nazi rodinka je sice slušně šílená, ale čekání na její řádění se vleče. Přepálená stopáž tak ničí to dobré, co na tomhle kousku jistojistě je. (11.04.2008)

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)