Avatar

Když to skončilo, připadal jsem si jako Jake Sully probudivší se odpojen od svého avatara. Chtěl jsem okamžitě zpátky. Ano, ten příběh je od začátku dokonce neomylně předvídatelný. Jenomže to mi nevadilo. Je potřeba vědět, na co jde člověk do kina. Jestli nejste ochotni přistoupit na přímočarou pohádku v DOKONALÉM vizuálním hávu, na Avatara nechoďte. Jen budete lomit rukama a nechápavě si trhat vlasy. Můžete se ptát: 1) Je Avatar opravdu ekologická agitka? Zeptám se: Líbila se vám Princezna Mononoke nebo Naushika z větrného údolí? 2) Vypadá to opravdu tak úžasně? ANO! 3) Jaký je dabing? Ujde, ale zcela jistě zabil spoustu vypjatějších scén. 4) Co Hornerova hudba? Mně tam sedla jako prdel na hrnec. Je totiž stějně předvídatelná jako Cameronův příběh. 5) Tak co teda? Avatar je podaný s takovou lehkostí a samozřejmostí, že většinu z vás donutí se na Pandoru vratit co nejdříve. (19.12.2009)

Příběh je taaak prostinký, ale kdo by to řešil. Díky Jamesi Cameronovi jsem zase byl malým klukem, který za hlubokého totáče s pusou otevřenou dokořán hltal na zrnící černobílé televizi polský program a v něm první ´Star Wars´, nebo jindy Zemanovu ´Cestu do pravěku´. Avatar jsem hltal podobně a zakoušel dílem radost z poznávání fiktivního světa Pandory a dílem procházel okouzlením z 3D technologie, v jejímž střebávání jsem byl až do dneška panic. Já se fakt nemohl toho trojzměrného obrazu nabažit!! Výtky bych samozřejmě měl. S jakou pečlivostí oděl Cameron svůj film do 3D hávu, s o to menší originalitou vybavil své postavy emocemi a jindy poutavou nejednoznačností. Všechny charaktery postav byly tak naivně jednorozměrné, stejně jako v pohádkách, až mi to ale přišlo svým způsobem roztomilé. Zakazuji si použít slovo „klišé“, protože to si velký James nezaslouží. Nezaslouží, protože mě na 2 a půl hodiny pozval k sobě domů a podělil se se mnou o své technologické hračky. Tak díky, Jime. (18.12.2009)

Vrátil jsem se z IMAXu, kde jsem tři hodiny čuměl, a nebýt sdílený cesty zpátky, tak to asi ještě rozdýchávám. Mluvilo se o revoluci, považuju to za revoluci. OK chybky by se našly, vizuál je ale úchvatný a o ten tu jde především. No nebudu se rozepisovat, zde máte to podstatné: BĚŽTE NA TO KURVA DO KINA DOKUD MÁTE ŠANCI VIDĚT VE 3D. NEJLÍP IMAX, DABING SE DÁ. DOMÁCÍ PROJEKCE Z JAKÝHOKOLI ZDROJE BUDE MAXIMÁLNĚ TAK POLOVIČNÍ ZÁŽITEK. A modrozelená je dobrá. (P.S. přeci jen snižuji na 4* - to spíš odpovídá samotnému filmu, ale podívaná to byla na 5) (18.12.2009)

Offline epos pro generaci online- se skvostnými ručními ilustracemi, psaný obrovským mainstreamovým fontem. Vůbec nevadí, že jde o masový/lidový spektákl, postrádám ale údiv, tajemství, skryté filozofické podhoubí či palčivé existenciální otázky. Nalézáme se v omamném, perfektně vysoustruženém světě modelových postav s přehledně umístěnými odkazy, aby je pochopil sebejednodušší divák (aVATAr působí jako ekologicko-protiválečná antikolonizační pohádka, zatímco téma paralely vztahu dvojče-dvojče, člověk-avatar, úskalí virtuální existence, proměnlivost identity a její slupky v zásadě mine, což je škoda), ale polopatické a v každé minutě předvídatelné převyprávění nejlepších filmů vašeho života je pro mě málo, nedá se zkrátka číst na víc způsobů. I když má subgeniální modrozelený obal a revoluční-totiž přirozené a nenásilné, podřízené filmu- použití 3D. Král světa je nahý, ale jeho poddaní mu aplaudují. 70% (15.12.2009)

Já těch sci-fi filmů mnoho neviděla, ale i tak za sebe snad poprvé píši, že jsem viděla něco úchvatného. Nemluvím ani tak o scénáři, jako o dechberoucím vizuálu, efektech, kde mně nejen padala brada, ale oči přebíhaly nad tou nádherou a tricích. A je to poprvé, kdy bych chtěla být u zrodu takového filmu. Jamesi u mě jsi rozhodně zabodoval a to jsem skoro 80 000 místě na ČSFD, kdo to už viděl, takže to není pro Tebe nic nového pod sluncem. Filmová výzva 2016 (06.01.2016)