Armáda démonů: Matka slz

Najsilnejsi hororovy darcek posledneho obdobia (navyse s jednou lakackou, ktora ma po hrooozne dlhdej dobe dokazala vykotit zo stolicky), skvele zakoncenie mother trilogie. Den po Slyovi a jeho Rambovi 4 dalsi "starik" ukazuje nielen mladej generacii, ze s vekom nie vzdy sily slabnu...ale prave naopak. (02.02.2008)

TV/// Obsazení 3/10 Děj 3/10 Hudba 8/10 Efekty 6/10/// +je to hodně slušná řezničina, má to dobrou atmosféru -dialogy, je to dost velká nuda/// Vymítání čarodějnic, bla bla. Spousta keců a nesmyslů o čarodějnictví za účelem odvyprávět nějaký děj. Nesnáším tento žánr a nebýt vydařené hudby a několika slušně vykuchaných obětí, byl by to zaručený odpad./// Celkem 43%/// (10.01.2009)

Toto je trest pre všetkých, ktorým chýbal v Inferne príbeh. Kým Suspiria a Inferno si držali svojský štýl, Mother of Tears je ako z úplne iného sveta. Nie je tu nič zo snovej atmosféry a farieb Technicoloru, je to len hektická mordovačka s dôrazom na nechutnosti v lacnej produkcii, kde masové pomätenie vo svete vyzerá tak, že niekde v Ríme niekto rozbije pálkou kapotu auta (a Mater Lacrimarum ma silikónové kozy!). A stavím sa, že Argento si myslí, že je to jeho najlepší film v trilógii. Je nepochopiteľné, ako jeden kedysi svetový a inšpiratívny tvorca dokáže tak stratiť súdnosť. Mother of Tears neoplýva ničím, čo by hoci len pripomínalo talent, umenie, či čo i len remeslo. (24.11.2020)

Argento je vo forme. Po (v mojich očiach trochu rozporuplnej) Suspirii tu máme záverečný diel trilógie, a musím uznať, že je to koniec ako sa patrí. Konečne je na tom dobre aj samotný príbeh, ktorý v Suspirii nie a nie (až takmer do konca) zaujať. V tomto prípade sa je stále na čo pozerať, príbeh žije a veľmi svižne sa posúva až do diabolského finále, ktoré dáva ideálnu bodku za celou sériou. Ideálna zmes temnoty, napätia, gradácie. Samozrejme nechýba skvelá hudba, zaujímavá kamera, pohodové herecké výkony a chlapská základňa si naviac užije aj niekoľko príjemných poprsí :). (26.01.2008)

Obecně mě tahle afektovaná pseudohorrorová gialla vůbec neberou, ale La terza madre mě po počátečním ošklíbání se docela pobavila. Děj je samozřejmě totálně praštěný, spousta scén působí levně nebo vyloženě amatérsky a Italové v Itálii mluví i píšou anglicky. Ale pro fanoušky žánru je právě tenhle způsob režie asi ta pravá lahůdka; nezasvěcený divák však možná upadne v rozpaky, jako třeba já v první půlhodině. A z prkenného a bezkrevného hereckého výkonu režisérovy dcery Asie jsem zůstal v rozpacích až do konce, měl ji spíš pokřtít třeba Antarktida, nebo Androidka. Ovšem furt lepší, než Matka Představená Čarodějka se silikonovýma ceckama. Několik scén se mi ale dost líbilo. Třeba matka s dítětem na Andělském mostě. Nebo vtipný konec japonské zoku čarodějnice. Nebo ještě vtipnější konec Uda Kiera. Nebo holohlavý pan vrah s velkou pusou. Nebo "boschovské" výjevy na konci ve sklepě. A lekla mě jedna dobrá lekačka. Ale úplně nejvíc ze všeho se mi líbilo domovní osvětlení na natahovací klíček, to jsem ještě nikdy nikde neviděl a chci ho mít v baráku na chodbě taky! (11.11.2015)