MR 73
MR 73
Mr 73
The Last Deadly Mission
Réžia:
Olivier MarchalScenár:
Olivier MarchalKamera:
Denis RoudenHudba:
Bruno CoulaisHrajú:
Daniel Auteuil, Olivia Bonamy, Catherine Marchal, Francis Renaud, Gérald Laroche, Guy Lecluyse, Philippe Nahon, Clément Michu, Moussa Maaskri (viac)Obsahy(1)
Marseillský policista dostal příležitost napravit to, co zkazil. Má ochránit ženu před vrahem, který zabil její rodiče. Thriller podle skutečné události je zahalen do temného roucha kruté beznaděje a bezpráví. Kriminální policista Louis Schneider alkoholem řeší těžkou havárii své ženy. V opilosti unese autobus, je zatčen a je mu odebráno vyšetřování čtyř brutálních vražd bohatých žen. Zbaven policejní hodnosti, nezbývá mu nic jiného, než vzniklé problémy řešit po svém… (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Ponurý film-noir krimi thriller v duchu Fincheroviek Se7en či Zodiac. Silná atmosféra beznádeje, skvelý Daniel Auteuil, krásna a krehká Olivia Bonamy, dialógy so špinavými servítkami v popolníku, poliatom studenou whisky. Technicky brilantne zvládnuté. Ale scenár mohol byť zdržanlivejší v utápaní sa Auteuilovho poliša v alkohole. Vypije toho azda viacej než Nick Cage v Leaving Las Vegas a film kvôli tomu pôsobí ako o 20 minút dlhší než skutočne je. I tak ale poctivo vydepresené štyri hviezdy. ()
Na základě neobyčejně propracovaného, komplexního a vrstevnatého scénáře vznikla abnormálně pochmurná a depresivní kriminálka (s ryze francouzským feelingem), která zdaleka není jen o dopadení zvrhlého sériového vraha, jak by se možná mohlo zpočátku zdát. Po Válce policajtů další skvostný temně osudový policajtský epos od Oliviera Marchala. Zřejmě si budu muset nakoukat i jeho další díla, ten člověk mě (zatím) hodně baví... 80 % ()
Prvotřídní, takřka nadžánrová kriminálka spojující v sobě delikátním způsobem kultivovanost s nesmlouvavostí. Rozum a chtíč. ____ Několik poznámek: (i) MR 73 charakterizují záběry, kde je potřeba zvýraznit postavy, tudíž jsou pořešený přes dlouhoohniskový objektivy s rozostřenou hloubkou pozadí, zatímco v momentě, kdy je potřeba hrdiny umístit do okolí a inscenovat mizanscénu, pracuje se přirozeně s objektivem krátkoohniskovým. Oboje stavy doprovází přechody transfokační a zoomerské. Kupříkladu aby nebyla vidět zohavená žena v zadním plánu, zaostří se pouze detektiv v popředí, to samé některé dialogy, kdy hovořící postava zůstává ostrá, zatímco naslouchající rozostřená. Paradox je ovšem ten, že rozostřené scény vnímáme mnohem silněji, než kdyby bylo vše v rámu obrazu ostré, neboť si domýšlíme, zajímá nás, co před námi kamera „schovává“, a proto takové záběry působí na diváka intenzivněji. (ii) Pozoruhodné je, kterak důmyslně film prohazuje rub světla a tmy. Veškeré zlo se zde odehrává za světla (nemocná žena, ohledávání mrtvol, chytání zločinců), zatímco s odchodem slunce ustává i děj. Přitom právě tma nás připravuje podvědomě na zlo, zatímco zlo za světla, třeba lynč v Africe za bílého dne, nejsme schopni akceptovat, protože nás na to gotická, fincherovská a barkerovská potemnělá díla nepřipravila. Spojíme-li to s již zmíněnou kultivovaností, nebude daleko od pravdy, když prohlásíme MR 73 za osvícenceký produkt razící si to z klasického temného noiru přes neo-noirovskou Čínskou čtvrť a Blade Runnera až do prosvětlenější éry neo-neo-noiru. (iii) Ze všeho nejvíce apeluje film na nezbytnost morálního profilu. Není podstatné, že loser honí losera, převedeno do slovníku komiksového writera Gartha Ennise, mrdák mrdaného, podstatná je etika. Detektivovi vlastní. Vrahovi a zkorumpovaným fízlům cizí. Každé takové vydělení obce ilustruje případné jednání lidí v době krize a obrací resentiment směrem k budoucnosti. (iv) Přesto nad osvíceneckým tendováním z bodu dva a etickým z bodu tři ční ještě jedna zásadnější motivace, která popohání hlavní postavu detektiva – a to vyhnání z Edenu. Člověk se stal věčným tulákem, když ztratil ráj – jednotu s přírodou (Odysseus, Oidipus, Abraham, Faust); musí stále dál a dál, musí bez ustání hledat poznání neznámého tím, že vyplňuje mezeru svého vědění odpovědmi. Vrozené úsilí o pokrok (pátrání po vrahovi) neexistuje, tím méně přirozený mravní řád. Obojímu předchází rozpor v detektivově existenci, který ho nutí kráčet vpřed po započaté cestě. (v) Úloha ženy ve filmu je neméně pozoruhodná. Ženy zde spouští veškeré dění a mužské konání – jejich smrtí započne vyšetřování, sedí ve vedoucích pozicích a rozhodují, jsou nemocné nebo zklamané a vyžadují ochranářskou ruku. Žena zde má význam akce, muž reakce. Chápu to jako dokonalou genderovou symetrii, jako způsob, jak chytře (někdo by mohl poznamenat vychcaně) umisťovat ženy do mužských žánrů. (vi) Novorozeně na konci je symbol – třebaže film tematizuje změnu, lidé se nemění. Ať už reagují na destruktivní impulsy tak, že zakáží čin samotný a impuls nechají existovat (detektiv), nebo při represi impuls kompletně odstraní z vědomí a ten se objevuje v lidském jednání skrytě (padouši), jediná změna přichází s novým. Nikdy s fénixovským vykoupením, jež pouze prohlubuje zkaženost světa. () (menej) (viac)
Olivier Marchal tentokrát už příliš tlačí na pilu... Venku je neustále zataženo, na zem padají potoky vody, vraždy jsou vyloženě sadistické, hlavní hrdina tížený rodinnou tragédií se topí v litrech alkoholu, pochcává se, vyrábí jednu botu za druhou, při vyšetřování případu selhává, mnozí kolegové jím (vcelku právem) pohrdají. Policejní tým-netým krom elegantní velitelky tvoří skoro samí santusáci, kterým byste nevěřili, že jsou od policie, ani kdyby vám mávali plackou a potvrzením ministra vnitra pod nosem, ve volném čase okrádají oběti zločinů, v bordelu jsou víc než doma. Vyšetřování vražd je vlastně věnováno pouhé procento času, navíc je vedeno takovým stylem, že nalezení vraha se dá přirovnat k malému zázraku (a to uznávám, že při policejní práci musí mít člověk i trochu štěstí). Po jeho odhalení navíc dojde k takovým veletočům, až jsem nestačil kroutit hlavou.. Celkově je děj "MR73" koncipován pouze a jenom za jediným účelem - aby se hrdina brodil čím dál tím hlubší špínou, bez ohledu na to, jestli se do ní noří vlivem vnějších sil nebo vlastní vinou. Prostředky, kterými scénář přimáčkne hrdinu na samé dno a dotlačí ho k "nevyhnutelnému" závěru, však nepůsobí důvěryhodně, logicky. Už úvodní scéna překračuje mantinely absurdity a samotný konec filmu vše jen podtrhuje - navíc si nemyslím, že tragédií, kterou si Schneider prochází, se dá omluvit všechno, jak by si asi Olivier Marchal přál. Opravdu působivý umí být "MR73" pouze ve scénách, ve kterých se objevuje Philippe Nahon alias recidivista Subra - z něj čiší opravdové zlo a temnota, zbytek filmu si na ní bohužel jen křečovitě hraje. ()
Hnusné prostředí, hnusné zločiny. Korupce, brutalita, fašistické praktiky. Mrtví lidé, zraněná zvířata. Situace je špatná a bude ještě horší. Světlé vyhlídky žádné. A ve všem tom marastu se plácá napůl střízlivý Auteuil, přepnutý tentokrát do režimu „pozdní Lanďák“. V týrání svých hrdinů jsou francouzští režiséři světovými mistry, jak krom torture porn hororů ukazují i extrémně ponuré detektivky typu Strážce zákona. Marchala nezajímá jen tělo a možnosti jeho deformace, ale i duše, díky čemu je vykonstruovaná beznaděj alespoň „teoreticky“ podložená existenciální filozofií. Konstantami jsou jenom zrození a smrt. Obojí na nás režisér bez milosti vyvrhne ve finále, jenž svou patetickou veletragičností (bude se jmenovat Louis) zavírá do malé temné komory veškeré realistické kvality snímku (zpočátku ještě přítomné). Na pozérskou vážnost posledních minut jsem reagoval smíchem, což ovšem neznamená, že by mi načrtnutí lidského bytí jako věčné topení se ve sračkách, jichž stále přibývá, bylo docela nesympatické... 70% Zajímavé komentáře: Radek99, gudaulin, da-a ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (5)
- Hlavní hrdina filmu jezdí v automobilu Volvo 121 (1967), soudní policie v automobilech Chrysler 300C a velitelka Marie Angéli v kupé Chrysler Crossfire. Zásahová policie na začátku filmu přijíždí v Hummerech H3. (Saur.us)
- MR 73, celým názvem Manurhin MR 73, je francouzský revolver z roku 1973 ráže .38 Special nebo .357 Magnum s možností přestavby na 9mm, vyráběné ve třech délkových variantách. Revolver byl standardní výbavou francouzských zvláštních a taktických jednotek. (Saur.us)
- Když v čase 59:20 přijde Justyne Maxancova (Olivia Bonamy) na policejní stanici, že hledá Louise Schneidera (Daniel Auteuil), je poslána dále do kanceláře 215 a jeden policista jde s ní. Následně se ale řeší zpráva pro Kowalskiho s fotografem a u Schneidera doma. Nakonec se Justyne s Louisem setká na schodech v hotelu (čas 01:05:20). (marcel5)
Reklama