Těžká Barbora

Při vší úctě k ostatním hercům, tahle hra je pouze o W+H (nejen ve forbínách). Ale i 2h stojí za to vidět celé, už jen kvůli dohadování co s dělem, předpokládám parafráze na Tlustou Bertu. Po těch 2 hodinách už mi ani nevadilo, že Werich rázně usekl konec. Já vám řeknu že před několika málo sty lety málo lidí umělo psát ale ty co uměli psát ty uměli psát protože to se dá číst i dnes. A o filmu a divadlu to platí taktéž. (16.11.2019)

Něco jako vzpomínka ... na humor, jehož podstatou je lidskost a opravdovost. Kromě nezbytné a všudypřítomné revolty se vyznačuje MOUDROSTÍ i nadhledem - atributy, které ho spolehlivě udržují v kondici i ve věčně zaneprázdněném, konzum vyznávajícím a technikou zahlceném jedenadvacátém století. Mám trochu problém s divadelní zkratkou, která působí docela jinak naživo nežli ze záznamu, ale v každém případě jsem vděčná za filmový pás, díky kterému jsem se na "Těžkou Barboru" mohla podívat. (17.11.2018)

Forbíny Jana Wericha a Miroslava Horníčka z Těžké Barbory jsou nesmrtelnou nadčasovou klasikou, zvláště ta závěrečná. A tak třebaže je ampexový záznam nekvalitní, obličeje rozmazané a zvuk poněkud zastřený (nebo už mám horší sluch), musím dát plný počet hvězdiček, třebaže samotný děj, burcující proti válce - zde aktualizovaný na dobu hrozící jaderné katastrofy, není až tak výjimečný. Humor rozhodně neschází, ovšem stojí na obou protagonistech. Mezi herci představení bych připomněl Elenu Hálkovou, vnučku básníka Vítězslava Hálka a matku Jany Štěpánkové. (07.02.2015)

To co jsem shlédl takřka v posledních 80. minutách, to se nedá slovy ani vyjádřit, to se musí prostě vidět, to bylo něco improvizačně geniálního. Věděl jsem tak zhruba o čem to je, a o co tam jde, poněvadž mám doma cd s touto hrou, ale samozřejmě výstupy naživo jsou holt výstupy naživo, to nic nepřekoná. Celé divadlo ABC z celým svým ansáblem, nejenom s pány Werichem a Horníčekem, v té nejlepší formě v této původně divadelní hře Osvobozeného divadla z roku 1937. Opravdu umění a humor na vysoké úrovni, všechny ty scény a předscény, navíc s opravdu krásnými písněmi jako David a Goliáš, si zaslouží hodnocení nejvyšší. (11.03.2007)

Werich s Horníčkem jsou (jako vždy) na forbíně úžasně geniální-ať už v humoru slovním ('Příchozí, vejda,...' 'K vám chodí Vejda?') nebo narážkami na dobu ('A do kterých novin? Ono je to vlastně jedno...!')!! Samotná hra má pak jen několik málo světlých okamžiků, a ve všech z nich jsou opět Werich s Horníčkem. I přes zvláštní konec a místy zbytečně protahovaný děj je to legenda...! (16.06.2011)