Zelená míľa

Tom Hanks zdomácněl v povědomí asi nejen české veřejnosti jako dokonalý ztělesnitel neschematických mužských postav, které se jen nanejvýš nesnadno smiřují s okolní skutečností. Důvody k tomu jsou rozmanité. Jejich společným jmenovatelem bývá mravní étos, snaha žít v souladu se svým svědomím i nejbližším okolím, nevzdorovat větrným mlýnům, ale také neuhýbat před ovlivnitelným a přemožitelným zlem. Prostředí amerických třicátých let ve filmu časově dešifruje vlastně film s mladým Astairem, jinak jakoby bylo statické, nezařaditelné. Záběrem, který až okatě postrádá křečovitou akčnost, i způsobem rozvíjení příběhu MÍLE připomíná ruskou kinematografii (VÁLKA A MÍR). Méně už vlastním obsahem, který ve vypjatých scénách nabývá až duchařského ovzduší INDIANA JONESE nebo ještě problematičtějších MUMIÍ. To však v důkladné kresbě bloku smrti, "poslední míle", hraje nakonec podřadnou úlohu, protože vlastní důraz je položen na vztahovou vazbu mezi Paulem Edgecombem a Johnem Coffeyem, robustním obrem, navíc černé pleti, což v é době byl i na Severu stále tak trochu problém, byť již s notně obroušeným ostřím. Etičnost a slušnost v prostředí, spojovaném s výkonem trestu smrti, mohou dnes působit odtažitě a děsivě. V režijním výkladu - a řekl bych, že i ve vlastním námětu - jde od počátku o příběh o základních hodnotách lidství, humanismu i jejich až černobíle podaného opaku; o příběh vzájemných přechodů mezi bílou a černou, mezi slušností, hrubostí a zločinností, ale také slušností, dobrotou srdce, obětavostí; vlastně příběh o tom, zda je možné hledat i nalézat jasně vymezitelné meze jejich vzájemného působení. Lze-li v této situaci mluvit o závěru, pak nemůžeme minout konstataci, mluvící o tom, že čestnost založená na konvenci, byť musí být respektována, ulpívá na povrchu právě proto, že s farizejskou konvencí splývá do jednoho obtížně rozhraničitelného celku. Víc než myšlenka nás přitom u MÍLE poutá velkolepý veletok děje a myšlenky, na níž je založen. ZELENÁ MÍLE prokazuje hloubku, vroucnost i transcedenční potenciál myšlenkového světa americké střední vrstvy. Není to málo; v každém případě je to podstatně víc, než bychom od filmu s tímto záběrem čekali nebo čekat mohli. (15.05.2009)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Nádherná mystery z vězeňského prostředí cel smrti v perfektní režii a podle vynikajícího scénáře Franka Darabonta. Herecký koncert nejen vzájemně si krásně přihrávajících hvězd Hankse a Morseho v rolích dozorců a "dobrých chlapů", ale především obrovitého Duncana v roli Božího zázraku Johna Coffey ("jako kafe, ale psaný jinak") a odporného a zlého bachaře Percyho v podání Douga Hutchisona. Krásný příběh o dobrých a zlých lidech bez ohledu na společenské postavení, o vině a o trestu, o nemoci a naději na vyléčení, o zodpovědnosti, o přátelství a lásce. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2292-zelena-mile/videa/ (24.01.2009)

9 / 10 Zelená míľa je unikátna v tom, aké široké spektrum emócií vo vás dokáže vyvolať - budete sa smiať, budete plakať, budete sa báť, bude vám smutno a po chrbte vám neraz prebehnú nepríjemné zimomriavky. To všetko v krásnom, stoosemdesiatosem minút dlhom darčekovom balení až po okraj naplnenom excelentnými hereckými výkonmi, vynikajúcou hudbou a bezchybnou réžiou. Jedna z najlepších knižných adaptácií vôbec. (22.11.2005)

Nádhera, jen mně mrzí, že ke knize se stále nějak nedokážu dopracovat. Snad to postupem času vyjde. Jinak Darabont je jednoduše génius, natočit dva tak perfektní filmy není jen tak ledajaký talent. I když máte k dispozici skvělou předlohu. Hanks září, Duncan je úžasný a celý film má neskutečnou hloubku a dojemnost. Tohle je opravdový skvost (16.01.2011)

Nejsem si jistý, že je film skutečně tak předvídatelný, jak se často píše. Každý podvědomě očekává, že to dopadne tak jako ve filmu vždycky a divák je pak následně možná i zklamán, že děj probíhá, tak jak lze vlastně očekávat v životě. A to je na něm právě to nečekaného... :) Jinak pro mě je to nejdojemnější a emocionálně nejsilnější film, co jsem kdy viděl. Vím, že na to tlačí, stejně tomu vždy podlehnu. Jedná se o fantasy, takže je trochu divné, že tu ten žánr není uveden. Ale u Bible taky většinou nebývá žánr fantasy uveden. Johna jsem chápal jako dalšího božího syna. Pokud by tady ony "fantasy" prvky nebyly, Zelená míle by ztratila 90 % ze své síly, dojemnosti i působivosti, jelikož by se jednalo pouze o obyčejného nevinného muže odsouzeného na smrt. (21.07.2005)