Grindhouse: Auto zabijak

Taškařice vyvedená >Tarantíno femíno< aneb čím si kdo zachází, tím taky zajde... Roskošné žvanění pipinek završené krutě jetým (doslova) finále, hnedle nadvakrát a vímajk proč... . . . Q.T. nezklamal - i když ani nepřekvapil - dlužno ošem přiznat, že obě jízdy v akci jsou famosně naaranžované a zrežírované (a že si je mistr i sám natočil k obrazu svému! - takto kdyby autohoničky a různé ty havárie točili všichni hw kameramanští machři, leckteré akční taškařici bych možná nějakou tu hvězdičku i přidal...) a v ději je spousta dobrých hlášek a drobných fórků, odkazujících na starší mistrovu tvorbu i jiné fláky z dějin amerických kultovek! . . . Zkrátka a dobře stylová oddechovka, během níž si moc neoddechnete (ať v plkacích - soustředit se na >dámské< myšlení hrdinek je místy vskutku vyčerpávající - tak i v akčních pasážích) a taky možnost pokochat se zase jednou úžasnými americkými >muscle< auťáky, z nichž ten bělostný "Magnum" Dodge Challenger 440 ze sedmdesátého by snad už měl být zákonem chráněným úkazem a ne že si ho fimařští lajdáci dovolí takhle dorasovovat! (;-) - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 11939., komentář zde jako devítistýsedmasedmdesátý - 26.9.2011) (26.09.2011)

Tam kde RR siaha na svoje limity len kopirovanim stylu, QT iba zacina ;-) Do vopred znamych kolaji prinasa okrem vlastneho vizualneho "trademarku" aj svoju rovnako znamu najsilnejsiu zbran - skvelo napisane dialogy. V rukach niekoho ineho by pravdepodobne historky o nicom a kecy o filmoch uz po chvili nudili a upozornovali na okate barlicky scenaristu zakryt dejovu prazdnotu, ovsem QT sluzia prave ako vychodzi bod zabavy a hrania sa - ci uz so stylom (automobilove sekvencie so svojou spinavostou a poctivou rucnou pracou su vskutku vyborne), alebo zvolenym zanrom (od thrilleru az k Thelma a Louise v dvojnasobnom pocte zien). Intertextualna vsuvka smerom ku KB1 (policajne duo - father and son Nr.1) je jednou z tych viacero rozkosnych a povestnych ceresniciek na torte. Len skoda toho prekliateho missing reel... ;-) [NY screening], Po druhej projekcii to ide dole... (14.04.2007)

Kdyz premejslim nad timhle filmem, tak prvni, co me napadne, je, ze je Kurt Russell desnej tvrdak. At uz bali zensky, ohrozuje je autem nebo zranenej breci a i kdyz je vlasne zaporak, tak mu clovek musi fandit a je fakt mega krutej. Akorat moh hodit vic hlasek. Co se tyce zenskejch, tak z tech dvou skupinek je asi nejlepsi a zaroven nejhezci Rosario Dawson a ackoliv jsou to vsechno slusny zensky, prislo mi, ze zas naky super krasky to nejsou. A jeste me potesil samotnej Tarantino, kterej tu je sice jen chvilku, ale je cool. Co se tyce samotnyho auta, prislo mi, ze na to, jak ho vychvalil, se rozsekalo nak snadno a zaroven me nastvalo, ze pozdejc uz nemelo tu cool lebku a zustal jen uchylnej kacer. Jinak samotnej pribeh je vcelku jednoduchej a nic poradnyho o postavach nevime, coz ovsem nevadi. Bohuzel me ale tentokrat Tarantino krapet zklamal v dialozich, obcas padne nakej super vtipek nebo hlaska a obcas je to samy bitch a fuck, ale celkove to proste nejsou dialogy, z kterejch by moh clovek citovat a je to jen takovy ne nak zvlast zazivny kecani par zenskejch, navic u prvni skupinky to jeste de, ale pak uz se cloveku nechce znovu poslouchat skoro to samy. Nastesti to vzdy ozivi Russell, kterej tu moh bejt ale klidne castejc. A co se tyce akce, tak tu jsou vlasne dve, nejdriv krvavy jatka, ktery jsou fakt ultra drsny a druha akce je spis honicka, ktera je fajn, ale ze by byla nak prelomova, to ne. No a to zamerny poskozeni obrazu, ze zacatku je ho skoro az moc a ke konci uz neni vubec, to taky nebylo uplne dobre zmaknuty. Takze zabavnej a uchylnej film s perfektni hudbou, ale krapet zklamani. Platilo to pred skouknutim filmu a plati to i ted, ze se vic tesim na kousek od Rodrigueze. (13.07.2007)

Film Grindhouse: Auto zabiják se odkazuje mezi tzv. grindhouse - brakové béčkové krváky určené přímo pro venkovní bijáky pro motoristy. Odjezd autem domů po tomhle zabijáckém filmu musel být pro mnohé vystrašené ženy nepříjemným zážitkem. Tarantino líčí flámování krásných mladých koček následované setkáním se sadistickým vrahem, který zabíjí dívky svým kaskadérsky vyztuženým autem. Vypointované ženské kecy o ničem kroužící neustále kolem sexu skvěle natáčí kamera kroužící kolem holek v motorestu. Jedna parta dívek je beztrestně rozsekána vrahem, druhá skupinka kamarádek se rychle naučí odplácet. Hodnotím pozitivně některé skvělé bizarní nápady (jízda dívky s roztaženýma nohama napřed na přední kapotě bouráku), jinak je ale film hnusnější, než by být musel (detailní záběry bouračky jako z naučných filmů ministerstva dopravy: Nemyslíš, zaplatíš!). Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=uvOVBTSFiZo (02.08.2009)

A white-hot juggernaut at 200 miles per hour! Death Proof je ženský film v ryze mužském žánru, který si JE toho rozporu plně vědom. Dokazují to dialogy, v nichž jsou četné reference na exploatační klasiky let 70., při kterých se dozvíme, že jedna z hrdinek sice hraje ve filmu o roztleskávačkách (!), ale stydí se za to, protože je to skoro porno. Nebo nejmužnější ženská postava, představovaná čím dál tím víc sexy Rosario Dawsonovou, při gaunerovském rozhovoru v restauraci odhalí, že nezná Vanishing Point. Dodatečné poškození není tak rušivé a nekazí výsledný zážitek z filmu jako u Rodrigueze, chybějící missing real je zde vložen chytře, protože i když tak přijdeme o potenciálně zajímavý "lap dance", zkrátí se tím expozice. Subžanr slasherů je zde osvěžen tím, že nezabíjí šílenec se zbraní v ruce (ať už nožem či motorovkou), ale autem. Kurt Russel je opravdu zatraceně cool a dá upomenout na plisskenovské období (nejen jizvou na stejném místě, v jakém v dobách Útěku z NY míval pásku přes oko), skvěle vyjadřuje vyšinutost postavy drobnými náznaky, akorát v závěru ta zbrklá změna charakteru a až okaté přehrávání mi moc nesedlo. Závěrečná honička, která se nese v tradicích Bullitova případu či Útěku, svým minimalismem, rukodělnou prací, přehledností v nasmínání a důmyslným vygradováním a odlehčením ve správnyćh chvílích je jednou z nejlepších, s jakými se můžeme ve filmu setkat. Akorát i když vizuální tarantinovské trademarky potěší (dlouhé záběry či fetiš na nohy), při některých dialozích je cítit opájení se schopností napsat výtečné dialogy a fakt, že takhle by ta postava nikdy nemluvila (patrné u Rotha). Jinak Death Proof obstojí na rozdíl od Planet Terror jako samostatný film a styl 70. let je zde vystihnut naprosto dokonale, bez vysmívaní. (21.04.2007)