Vykúpenie z väznice Shawshank

Po čtyřiceti letech bloudění na pouštním, vězničním buzerplace bankéř vyvede do zaslíbené země Mexika Žida, teda Ira Freemana, čímž z něj udělá freemana. Doufám, že to nemusím interpretovat politicky... Pokud mě k tomu nikdo nebude nutit, tak se raději budu tvářit, že jsem se koukal na pohádku o vytrvalosti, naději, drobnostech, co pomáhají přežít další den a božích mlýnech, co melou pomalu, ale když se jim pomůže, tak jistě. +++++ V pohádkách se zlo dává poznat ihned a zlem zůstává, dobro se někdy musí hledat, ale nakonec se najde. Občas přitom trpí, občas zlu nezabrání působit utrpení, ale nakonec, za doprovodu melancholického, někdy až tesklivého klavíru, vítězí. Jeho prohry i finální výhra se umí strefit do diváka, až zaslzí. Pomáhá v tom i životní moudrostí nasáklý vypravěč s hlasem Freemana. Škoda, že chvílemi ujiždí ve svých promluvách k mudrování, jež jakoby se inspirovalo motivačními příručkami a new age guruy. Shawshank je dojákem, jemuž hrozí pád ke kýči, ale precizně odvyprávěným, sice s ploššími záporáky, ale slušně navrženým hlavním hrdinou, navíc s ucházející fabulí. Darabont (nebo King?) si v některých případech příliš lacině hraje s umísťováním (hádám zpětným, tj. po vymyšlení příběhu) náznaků, např. Monte Christem, nebo "rekontextualizací" (Brooks was here / Red was here). Takhle se vodí divák v dětství. Škoda, v rámci dojáků na mě Shawshank zabral nadprůměrně. A mohl i lépe. (04.10.2014)

Pri "odkrytí kariet" som onemel a až do záverečných titulkov ostal v neopísateľnej zimomriavkovej extáze. Nevedel som či mám plakať, vyskočiť od radosti alebo iba potichu sedieť a vychutnať si, čo mi bolo práve sprostredkované. Po návrate z kina som zhasol, pustil soundtrack Thomasa Newmana, lahol si a snažil sa udržať si tú extázu čo najdlhšie. The Shawshank Redemption je film, ktorý vám v pomalom tempe, za múrmi väzenia, vo svete s vlastnými pravidlami, predstaví dve hlavné a zopár vedľajších postáv, a následne vám vysvetlí, čo im ich stretnutie na tomto mieste bolesti a beznádeje prinieslo. Film o "nádeji, ktorá nám dáva krídla", film s najprekvapivejším, najsilnejším a najkrajším záverom ever. (27.05.2002)

Další film, u kterého musím mírně poupravit své hodnocení, tentokrát se dostávám ale jen o jednu hvězdičku více, protože včera, při dalším zhlédnutí úžásného Vykoupení z věznice Shawshank sjem pochopil, že tenhle film si to opravdu zasluhuje. Velice dobré herecké výkony, podmanivá Newmanova hudba podbarvuje skvělý příběh... prostě tady není co vytýkat. Shawshank Redemption je jeden z nejlepších filmů o útěku z vězení (spolu s velice podobným Útěkem z Alcatrazu) a možná i nejlepším filmem vůbec. (20.06.2005)

Dva hodní lidé skončili ve vězení, kde se snaží přežít, a přes to, že všichni ostatní jsou zlí, přežijí. Shawshank je strašně banální film a hlavně ten cukrkandlový konec mně pokaždé leze krkem. Je to slušně natočený kousek, ovšem jeho tolik omílané kvality hraničící s genialitou jsem nepostřehl. Představa, že by měl tenhle film fungovat jako nejlepší všech dob, je vyloženě směšná. Na titul "film, který se líbí nejvíc lidem" ale asi pochopitelný kandidát. 70 % (02.09.2008)

"Tvoje duše patří Bohu, tvoje prdel mě." Tak to by se mé zadnici asi nelíbilo, zejména když by si na ni dělaly nárok taky Sestřičky. Navíc to není spravedlivé, protože ve věznici Shawshank sedí jen nevinní. A jeden z nich Andy Dufresne mě hodně zaujal. Kdybych do podobného prostředí někdy zabloudil, tak chci taky dělat bachařům daně, otravovat instituce kvůli knihovně, šimrat nádvoří geologickým kladívkem a hlavně chci mít na cele plakát Raquel Welch z filmu Milion let před Kristem. Kdyby nebyl k dostání, tak z Bandolera nebo ze 100 pušek. Díky za inspiraci, protože tohle mě bavilo. (19.07.2011)