Vykúpenie z väznice Shawshank

Film, který se v době uvedení ani nezaplatil. Film, jehož název nejde pořádně přečíst natož zapamatovat. Film, který si možná o to víc postupně nalézal a nalézá oblibu u nejširšího diváckého publika. A určitě právem. Svou atmosférou mě vtáhl tak dokonale, až se potvrdilo známé: "Nejlepší film je takový, při jehož sledování si jeho kvality neuvědomujete." I když znám spoustu zajímavějších filmů, ani s odstupem nemusím na svém hodnocení nic měnit. (03.04.2005)

Nejkrásnější film o přátelství, naději a touze po životě je jako šachy, když si dvě hodiny postupně buduje pečlivé rozestavení, skvělou taktikou odvede Vaši pozornost od důležitých a naoko skrytých tahů, aby v posledních dvaceti minutách vystoupil ze stínu utajení a zasadil nečekaný a drtivý šachmat, který Vás srazí na zadek. Nemá cenu, nejde se, ale hlavně nechce se Vám bránit, protože tohle k.o. není surové, ani krvavé, ono je jako něžné pohlazení od někoho, koho milujete, je jako ten nejhřejivější balzám a filmový divák by si mě tohoto pocitu, který se mu po skončení filmu dostane, velice vážit, protože ho zažije dvakrát třikrát za život. Nemám jedinou výtku a panu Darabontovi mohu pouze poděkovat. 25 miliónů dolarů(rozpočet)/28 miliónů dolarů(výdělek v USA) (10.08.2007)

Přestože tenhle žánr jaksi nespadá do mého resortu, musím říct, že Shawshank mě nadchnul. Krásný, netuctový příběh, který je vyprávěn zvolna, dlouho a zatraceně dobře. Ani jedno hluché místo, ani jedna chyba v obsazení, nadto se docela povedl i český dabing. Vše korunuje ta nejoslnivější pointa, jakou si zbědovaný divák, uvyklý stále stejným schématům, může přát. 90 % (01.03.2004)

Dlouhá léta jsem o VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHAWSHANK slýchal úžasné věci a přesto se mi tenhle nádherný film vyhýbal. Kingovu povídku mám moc rád a upřímně řečeno jsem pořád nechtěl věřit, že by filmové zpracování mohlo předčít originál. Mýlil jsem se. Frank Darabont dokonale rozvíjel drobné náznaky z knihy a přidával k nim pásáže, které dokonale ladily s původí příběhovou linkou. Skvělé herecké výkony, a to nejen Tima Robbinse a Morgana Freemana, film učinili až neskutečně věrohodným a přesvědčivým, úžasná hudba Thomase Newmana někdy dojímá až k pláči. Při tomhle filmu si člověk uvědomuje život - jak jeho útrapy, tak jeho krásu... „Zjišťuju, že jsem vzrušenej, tak vzrušenej, že v rozklepaný ruce sotva udržím tužku. Myslím, že takový vzrušení může pocejtit jen svobodnej člověk, kterej se vydává na dlouhou cestu s nejistým koncem." (31.05.2006)

Vybírat nejlepší věc z kterékoli kategorie je pro mě utrpení, ale pokud se na tenhle post na ČSFD dostal Shawshank, nemám sebemenších námitek. Děkuji mistru hrůzy Stephenu Kingovi za to, že se pro jednou stal mistrem naděje a přinesl nám ji spolu s tóny Figarovy svatby. Děkuji Franku Darabontovi za to, že si udělal z adaptací Kingových vězeňských románů profesi a že se mu to zatraceně dobře daří. Děkuji Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi za to, že jsem díky nim nevěděla, zda se mám usmívat nebo ronit slzy, tak jsem nakonec vstala a začala hlasitě tleskat. Děkuji Bobu Guntonovi za to, že podal svého Nortona s takovou přesvědčivostí, že jsem se rozhlížela po krumpáči, který bych mu mohla zarazit do hlavy. Děkuji Jamesi Whitmorovi za to, že se mi nad jeho Brooksem svíralo hrdlo. Děkuji za lekci pokory, naděje a svobody. Děkuji...že už s tím mám jít do háje? Jdu. A beru si s sebou Shawshank. (16.08.2007)