Chaotická Ana

Medemove filmy ku mne svojou ojedinelou rečou prehovárajú veľmi sugestívne. U všetkých - Chaotickú Anu nevynímajúc - naša vzájomná komunikácia miestami škrípe, čo ale bohato vynahrádzajú momenty absolútneho porozumenia medzi nami. Takýchto momentov mala Chaotická Ana požehnane a nebyť záveru, v ktorom politizovanie, dovtedy organicky prerastajúce dej, dalo príbehu nepríjemne konkrétne vyznenie, zamiloval by som sa do nej rovnako živelne, ako dokázala ona. (07.12.2008)

Film věrný svému názvu - jeden velký chaos. Vinou řady faktorů - jakými jsou především mně osobně nesympatická představitelka titulní role, relativně dlouhá stopáž a žánrový i dějový chaos - musím konstatovat, že se mi tato podívaná nelíbila. Snad s výjimkou úvodní sekvence se sokolem, která je výborná. Fanoušci režiséra si nejspíš přijdou na své, ale mě tento film skutečně neoslovil, a nějak k němu nemám chuť víc dodávat. (04.04.2012)

Tahle hloupost se 45 minut tvářila jako nějáké mistrovské dílo, které je hodno mé pozornosti. Opět se ovšem pletlo a vznikla z toho poslední půlhodinu taková s*ačka podobně jako ta kterou měl na xichtě ten američan. Docela byla zajímavá část s hypnotizováním té podivné ženštiny ale to by musel někdo pořádně točit normální filmy. Co jsem si měla jako odnést z takového děsného braku? Hodnotím tedy pouze tu zajímavou část aniž bych se jakkoliv ohlížela na zmatenou, nerozhodnou a hloupou ženskou co se ohání desítkami minulých životů. Jestli je to tak a všichni by se zajímali o své minulé životy aby pochopili svou stávající existenci pak by zjistili, že jejich miláček se kterým zrovna chodí je jejich syn asi z minulého tisíciletí. Nic na tomto filmu skoro nedávalo smysl. (12.10.2012)

Caótica Ana není prázdným manifestem obrazu, jak jsem se při pohledu na malebné obrázky obával, ale labužnickým snímkem, který vnímavost odměňuje jedinečným prožitkem. Medem se dokázal skrze překrásně stylizované filmové obrazy nenásilně napojit na diváka a vtáhnout jej do duše samotné Any, jejíž charakter odráží charakter filmu - obojí je živočišné, komplikovaně jednoduché, smyslové... a taky patřičně smyslné. Zejména první půlhodinka je naprosto fantistickým sledem mimořádně působivých impresí, za něž film vděčí hlavně originálně pojatým hlediskovým scénám (tedy těm, v němž vnímáme dění Aninýma očima); už jen za to "osahávání" městského davu bych zasypal tvůrce ovacemi...Jak jednotlivé kapitoly dělené odpočítáváním od desíti k nule ubíhají, Ana si ujasňuje smysl své existence a postoj k životu, zatímco se proměňuje vyznění i nálada snímku, pointa pomalu vyplouvá na povrch a úvodní surreálno se překresluje do stále hmatatelnějších obrysů. Přechod od smyslů k rozumu je sice dostatečně pozvolný a plynulý, ale přeci jen jsem se v oné první části cítil o dost líp, tím spíš, že ze závěru doslova trčí pár velice konkrétních (politicky laděných a silně kontroverzních) narážek, čímž jsem rozhodně nebyl potěšen a trochu jsem dostal strach, zda mi celou tu dobu nevěšel Medem na nos pseudoumělecké bulíky a Anina poznámka o mělkosti obrazů nebyla jen alibistickou přikrývkou pro porvrchní a mainstreamově orientovanou agitku. Inu, Caótica Ana je tanec na nejasné hraně mezi troufale svojskou uměleckou výpovědí a lacině šokujícím kýčem, kde se těžko registrují prešlapy a není divu, že vzbuzuje značné kontroverze. Tím pádem cítím potřebu definitivně se přiklonit k jedné názorové straně a udílím ne úplně čistých, přesto rozhodných pět hvězdiček. Protože tento film zkrátka nemá obdoby, ať už to vnímáte v jakémkoli smyslu. P.S: Manuela Vellés odvádi v roli Any velmi suvérenní a přirozený výkon, čímž se řadí mezi halvní přednosti filmu a bylo by ostudné ji nezmínit.*****MŮJ FILM ROKU 2008 (česká kinodistribuce) ***** (23.11.2008)

Velmi nudný začátek, pomalý rozjezd příběhu Anity, malý prostor pro Charlottu Rampligovou a jediného pohledněho muže snímku, Cazalého, to vše mi jasně znemožňuje dát filmu plný počet. Od části na moři dostává film spád a začíná být zajímavý i vizuálně. Nula je faktickým vrcholem, krásnou filmařinou a výbornou pointou. Jen to chce mít hodně silné nervy prokoukat se až k závěru. (26.11.2019)