Operace Daybreak

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% (16.11.2013)

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. (31.05.2022)

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. (27.05.2011)

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. (29.05.2016)

Ona to zase není úplně špatná filmařina a člověka zaplesá u srdce, že si někdo ze světových filmařů vzpomněl na tento, ve své době ojedinělý, čin našeho odboje a věřím tomu, že neznalé Američany mohlo Gilbertovo pojetí atentátu na Heydricha oslovit. Jenže našinec se na to bude koukat skrze prsty, protože vesměs tuto část našich dějin známe a tudíž nás ty nesmysly bijí do očí. Nevím jak ostatní, ale přes to já se nedokážu přenést. Navíc musíme, chtě nechtě, srovnávat se Sequensovým Atentátem. A ten je po všech stránkách povedenější, což platí zejména pro obsazení. Ačkoliv proti hercům v zásadě nic nenamítám (kromě Čurdova představitele), tak Jelínkovi, Mrkvičkovi a spol. nesahají ani po kotníky. Pomalu se blíží nové Ellisovo zpracování, na které se těším a zároveň se ho obávám, ale jsem si takřka jist, že horší než tohle nebude. 30% (03.03.2015)