Stoj, lebo netrafím

Filmů, jejichž náplní nejsou rozhovory v umakartových interiérech, je po roce 1990 poskrovnu. A tady je vidět, že si dal někdo s exteriérovými záběry a historickými rekvizitami opravdu práci. Dalo se z toho určitě vytěžit ještě více legrace a více příběhu, ale každopádně jsem se u této nenáročné komedie s lehce infantilním humorem bavil dobře. Co by člověk dal za více takových filmů. (08.02.2018)

Mnozí ze zdejších uživatelů zapomínají na jeden velice důležitý fakt. Od roku 1945 do dnešních dnů vznikly v naší kinematografii pouze tři válečné komedie, z toho dvě bezprostředně krátce po válce (Velký případ a Nikdo nic neví). Už tehdy narazili na odmítavý postoj kritiky, která šermovala slovy o nutnosti zobrazení pouze hrdinských činů a oslavných pajád. Druhá světová válka nazíraná humoristickým pohledem znamenala takřka velezradu. Po únorovém převratu se tento žánr stal logicky tabuizovaným. Navzdory tomu vznikl na sklonku sedmdesátých let scénář cimrmanovské dvojice Šebánek - Čepelka, silně ovlivněný francouzskými válečnými komediemi o trampotách SEDMÉ ROTY či Ouryho VELKÝM FLÁMEM. Tehdejším ideologům ovšem námět, v němž vystupuje černošský pilot, nepřipadal vhodný a realizace mohla být uskutečněna až na konci devadesátých let. Debutující režisér Jiří Chlumský postavil film na absurdních situacích, dialozích a zabydlel jej celou řadou barvitých postaviček, z nichž každá by mohla mít svůj vlastní příběh. Autoři úmyslně dbali na to, aby se žádná z figur nevzdálila z divákovy pozornosti na příliš dlouho. Styl vyprávění sice postrádá výraznější gradaci i zlomové okamžiky, přesto svým obsahem nenudí. Velkou podporu získal snímek v skutečně hvězdném hereckém obsazení, kdy se všichni zúčastnění svých rolí ujali s neskrývanou vitalitou. Ústřední dvojice Abrhám - Holub zcela otevřeně navazuje na titulní dvojici z již zmíněné Machovy veselohry, poněkud netradiční je obsazení Jiřího Bartošky do role německého oficíra, svou bezpečnou polohu zde naopak nachází Ivana Chýlková. Tvůrci se tu snažili do nejmenších detailů vytěžit z daných situací co nejvíce gagů a situačního humoru v intencích absurdní frašky a rozhodně bych se nebál srovnání s výše jmenovanými francouzskými vzory. A jen proto, že má snímek české kořeny nemusí být nutně zatracován. I váleční hrdinové mohou mít komický háv. (16.05.2009)

Situační komedie, kde ani jedna jediná situace není komická, je velký průšvih. Naopak je tu řada situací vyloženě infantilně trapných. Scénář, jako by psalo dítě národní školou povinné. Protože normální myslící člověk by si v životě nemohl splést umouněný Bartoškův ksicht s černochem. A na téhlé infantilní vylízané kokotině je postaveno celé tohle veledílo. A ještě jedna otázka. Kdo proboha psal ten obsah filmu? Tento text je doslova ztělesněním rčení: Uplést z houna bič. (12.01.2014)

Alespoň za pokus to stálo ne? Když mohli francouzi natočit svůj Velký flám, Bažanty nebo Sedmou rotu proč ne něco podobného my:-)? Film naladěn na stejné vlně a připomínajíc především ty francouzské válečné situační komedie ze sedmdesátých let..A pak, kolik takto žánrově zaměřených filmů jsme kdy natočili? Konečný verdikt už ale nechám na každém z Vás...Dobré obsazení, ovšem jen průměrný scénář, ale stejně jsem toho názoru, že někteří z herců se prostě do svých rolí moc nehodili..Pořád je to ale jeden z těch v uvozovkách lepších Chlumského filmů.. (16.03.2008)

Česká variace na výsostně francouzskou či britskou školu kostýmní situační komedie rámované druhou světovou válkou, která i přes skvostné herecké obsazení a pár dobrých vtipů a gagů nesahá svým hlavně britským (Haló, haló!) kolegům ani po kotníky. My to asi prostě neumíme... (Zajímavostí jistě je, že scénář napsal známý cimrmanolog Miloň Čepelka.) Podobné filmy: Kam se poděla sedmá rota?, Sedmá rota za úplňku, Návrat sedmé roty (20.04.2007)