Útek do divočiny

Přestože Útěk do divočiny je na mnoha místech myšlenkově laciným a podbízivým, tak by bylo ode mě stejně prvoplánové se proti němu nějak radikálně vymezit. Látka filmu je v dnešní době opravdu zajímavá (i když nijak originální) a Emile Hirsch si nepochybně musel při natáčení projít opravdovým peklem. Kamera sebejistě krouží jako orel v nebeských výšinách, režie chrlí jeden nápad za druhým jako při pásově výrobě, a přesto tomu něco chybí. A to nějaký jednotící koncept, který by všechny tyhle zajímavosti něčím spojil a vytvořil z nich dechberoucí celek. Takhle to vypadá, že každých pět minut se za kamerou mění režisér se svou osobní vizí a na konci, kde nic tu nic. Ale co z toho, když se na to tak pěkně dívá a celý příběh je opravdu silnou výpovědí kluka, co se jednoho dne vzbouřil proti společnosti a stal se z něj opravdový muž. (15.04.2008)

Pěkný film, který nejvíce sráží první hodina filmu, která mě nevtáhla, nudila a spíše jsem se trápil, ale naštěstí jsem nevypnul a sledoval dále a po křečovité první hodině přichází ta nádhera a krása, kterou jsem od začátku očekával. Krásné nájezdy na přírodu, výborné momentky a dobré herecké obsazení kde mě nejvíce utkvěl v paměti a dojal herecký výkon Hala Holbrooka. Touhu odtrhnout se od okolního chaosu má snad každý z nás, mé hodnocení 4 hvězdičky... (31.05.2008)

Chápu, že na mnoho lidí může tento příběh mladíka, který jde za svým vysněným dobrodružstvím (a nehledí na to, co tím způsobuje své rodině - sestře - a lidem, které na cestě potká), velmi silně zapůsobit a mít na ně značně inspirující vliv, ale mne rozhodně nestrhnul. Into the Wild není filmem, jenž by mě dokázal okamžitě zaujmout (a po jehož skončení bych byl emocionálně vyčerpaný), jestli ve mně zanechal něco víc, rozhodne čas. Emile Hirsch zvládnul roli se ctí, ale do jeho postavy jsem se už ze své podstaty prostě nemohl vcítit, což mi zabránilo v maximálním možném zážitku. Nejsilnější částí podle mne nebyl závěr, ale krátké vystoupení Hala Holbrooka, kteréžto na mne působilo upřímněji a uvěřitelněji než celé Chrisovo putování. Písničky, vyskytující se v průběhu celého snímku, se sem skvěle hodí a z veliké části tvoří specifickou atmosféru tohoto díla. Edit: Tak se mi to přes noc rozleželo v hlavě a musím přihodit čtvrtou hvězdu. (29.07.2008)

Nejsem žádný starý cynik, naopak bych měl zapadat do cílové divácké skupiny (naivní mladý odpůrce establishmentu hledající způsob sebevyjádření), proč tedy nemám chuť hodit na záda krosnu a vyrazit kempovat do nějaké chráněné krajinné oblasti? Co mi v tom brání? Některé ze slov "patos", "podbízivost", "prázdnost"? Či vědomí, že existují režiséři jako Terrence Malick, který vám přírodu dokáže napumpovat přímo do žil? Nebo snad fakt, o kolik mi krátký výstup Hala Holbrooka přišel dojemnější než celá Hirschova anabáze? Na Útěk se dívalo příjemně, byť je znatelně nesoustředěný (režisér asi pozřel nějaké halucinogenní hříbky). Utekl rychle a nemohu tvrdit, že jsem si z něj nic neodnesl. Jen asi ne to, co zamýšlel Penn. Závěrečné poznání u mne spočívalo v pochopení, že nezáleží na tom, kolik kilometrů ujdete, kolik lidí potkáte, kolik toho obětujete, ale máte-li se kam vrátit. Měl se Chris kam vrátit? Odpověď doporučuji hledat na hodně velkém plátně. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, CheGuevara, DaViD´82, H34D, Struhy, Golltes (22.04.2008)

S odstupem jistě jeden ze zásadních filmů své dekády. Silný, poetický příběh odpoutání se od bullshitů domova, kariéry a civilizace směrem k absolutní osobní svobodě a terapii v přírodě, Hirsch v životní roli, Eddie Vedder a jeho srdceryvný soundtrack. Vidím to tak, že si pustím zase za dalších 15 let :) (14.08.2020)