V službách vojny

„Prišli sme z vojny, tam na nás zaútočili, pustili sme sa za nimi, zabili našich kamarátov, my sme ich zabil aj s rodinami (nechtiac). Prišli sme domov a máme z toho strašné depky. Chľasceme, bijem sa, prípadne zmlátime priateľku.“ BATTLE FOR HADITHA stretáva HOME OF THE BRAVE ale STOP-LOSS pokračuje ďalej. „Odkrútil som si to ale ma posielajú späť? Nikdy. Zdrhnem do Mexika alebo sa prekonám ako správny hrdý Američan a vrátim sa tam?“ MTV presents ... zopár klasických vojnových klišé. (04.09.2008)

Filmy s vojenskou tématikou se mi v poslední době začínají líbit a pokud mají i myšlenku, tak jsem ještě víc spokojená. Příběh nám přibližuje partu kamarádů, kteří spolu sloužili v Iráku. Někteří z nich se vracejí domů jako hrdinové, někteří zemřeli při boji, jiní jsou doživotní mrzáci. Hlavní postava Ryana Phillippeho chce s armádou skončit, jenže v den propuštění zjistí, že ho posílají do další akce v Iráku. Uteče, stane se z něj dezertér a jediná šance je zmizet ze Spojených států a začít nový život v Mexiku. Film řeší problém, o kterém se moc na veřejnosti nemluví - onen fakt, že vojáků je málo a vláda schválně ruší veškeré propušťáky a pozastavují odchod do civilu. Další známé herecké tváře - Joseph Gordon-Levitt a Channing Tatum potěší svými hereckými výkony. (05.02.2011)

Jeden z mnoha filmů o válčení novodobého věku, ale první, kde je popisován problém vojáků, kteří se už vracet nechtějí. Začátek je slušně natočená válečná akce v ulicích. Potom se hrdinové perou po svém s vnitřními démony. No a nakonec se stane něco... něco pro mě nepochopitelného. Po třetině filmu jsem očekával spíš přechod na partizánský boj s mocí ve stylu Ramba. Bohužel je to spíš o těch démonech a tak film zachraňuje skvělý Ryan Phillippe. Vedle něj tu Tatum vypadá hodně uboze. (27.03.2012)

Sešla se mi tady velice zajímavá sestava. Ryan Phillippe byl podle mě velice dobrej a uvěřitelnej. Rozhodně mi ukázala, že už to neni slaďoučkej Sebastian, tady hrál mnohem drsnější postavu. Channing Tatum se mi zamlouval ostatně jako už se u něj stalo pravdilem. A do party chybí Joseph Gordon-Levitt, který mi utkvěl v paměti díky brusli v hlavě z Halloweena. Ten se začíná čím, dál víc objevovat a rozhodně je sympatickej. Bombonek jsem dostal v podobě velitele Timothy Olyphanta. Celkově pro mě film nezaváněl až takovým patosem jako to u válečných bývá. Problémy těch postav byly zajímavé, vzpomněl jsem si na povinnou četbu a Remarquea. Takže jo, takhle by to šlo (26.07.2010)

Jednou jsem četla výpověď člověka, který byl nasazen do války ve Vietnamu. Pak byl poslán podruhé, po třetí si o to zažádal sám a po čtvrté jeho prosbě o to, aby tam mohl znovu jet, nahoře konečně zatrhli. Nechápala jsem jeho uvažování a nechápu to dodnes. Přiznal 150 zabitých Vietnamců a to je pro mě nepředstavitelná hrůza. Myslím, že jako u ženy je to omluvitelné, ale moc bych za to nedala, že i mnozí muži v tom musí mít někdy zmatek, protože normální to rozhodně není Tady bylo na pár vojácích demonstrován jen zlomek toho, jak to může s osobností, myslí a duší muže, který podstupuje něco podobného.....tady se jednalo o Irák (ve výsledku je to ale jedno kde) udělat. Někdo to zvládne a v mysli si to zablokuje, ale pak jsou tu ti druzí, kteří to nedokáží a vyrovnávají se s tím různým způsobem. Režírovala to žena, tudíž se to nevyhnulo silným emotivním momentům a ačkoliv jsem si to uvědomovala, že je to svým způsobem cílené, tak mě stejně v jeden moment Kimberly dostala a já si pro ten papírový kapesníček musela dojít. Válka je potvora v jakékoliv podobě a možná si to ani neuvědomujeme, protože jsme za pecí, ale na světě se bojuje ne jen na těch hodně známých místech, ale současně jsou jich desítky jiných, o kterých se k nám ani zpráva nedostane. Něco podobného jako v tomto filmu jsem viděla třeba ve filmu Válečníci, který byl také spíš psychologicky laděný. Viděno v rámci Projekt 52 films by Women (21.02.2016)